Hlavní obsah

Svářeč, sestra, ajťák či řidič: Zjistili jsme, ve kterém kraji vydělají nejvíc

Foto: Profimedia.cz

Kolik si vydělá ajťák, skladník či osobní bankéř? Rozdíly mohou být i více než dvojnásobné.

Reklama

24. 9. 2020 7:12

Covid mění fungování firem a dopadá na jejich zaměstnance. Kolik si v dnešní době lidé v jednotlivých profesích vydělávají a vyplatí se jim kvůli výdělku měnit bydliště? Podívejte se na mzdy v jednotlivých regionech.

Článek

Kolik si dnes lidé vydělávají v jednotlivých profesích, ukazuje průzkum mezd společnosti Grafton Recruitment za 3. čtvrtletí roku 2020 ve 13 krajích České republiky (kromě Karlovarského kraje, kde firma nemá pobočku). Co zjistil dál? Nezaměstnanost ve všech regionech Česka meziročně stoupla. Mění se mzdy i benefity, které firmy zaměstnancům nabízejí. Až na výjimky omezují podniky růst platů, nabízejí dokonce méně než před covidem, či ruší některé benefity, jako jsou 13. plat či stravenky. Častěji naopak nabízejí práci z domova.

Kolik peněz si můžete v jednotlivých profesích vydělat, záleží nejen na tom, v jakém oboru pracujete, ale také kde sídlí váš zaměstnavatel a jak konkrétně se mu daří. Většinou máte největší šanci získat nejvyšší výdělek v hlavním městě, neplatí to však vždy. Podívejte se na 28 konkrétních profesí napříč osmi obory, kterými jsou IT a telekomunikace, výroba a inženýring, nákup a logistika, stavebnictví a reality, bankovnictví a finanční služby, obchod a marketing, lidské zdroje a právo a farmacie a zdravotnictví.

IT a telekomunikace

Informační technologie a telekomunikace dlouhodobě patří mezi obory s největším nedostatkem kvalifikovaných expertů a pandemie tuto poptávku jen prohloubila. Souvisí to s digitalizačními projekty, které probíhají napříč všemi sektory české ekonomiky. V době zdravotní krize a přechodu lidí na home office ještě získaly na důležitosti.

Asi největší poptávka po uchazečích je v oblasti e-komerce a datové analýzy. Nárůst je patrný i v případě administrátorských pozic v rámci infrastruktury a hojně poptávaní jsou i cloud specialisté. Ale ačkoliv se nyní do oboru hlásí více lidí než dříve, ze zkušeností personalistů vyplývá, že není snadné potřebné odborníky nalézt.

„Technologická společnost Seznam.cz zaznamenává aktuálně nárůst počtu zaslaných životopisů. Jde o zvýšení zhruba o dvě pětiny oproti dlouhodobému průměru. Nejvíc uchazečů se nám nyní hlásí na obchodní, administrativní pozice a na pozice ne-IT specialistů. Bohužel ale většina žadatelů nesplňuje námi zadané požadavky na předchozí pracovní zkušenosti,“ říká k situaci na trhu práce Hana Bartošová, HR specialista senior Seznam.cz.

Šéf IT v Praze si může vydělat až čtvrt milionu korun měsíčně, ovšem když bude pracovat v Jihočeském, Zlínském, Olomouckém kraji či na Vysočině, více než 120 tisíc korun měsíčně si domů neodnese.

U zaměstnanců v oboru platí kromě lokality také to, jak zkušení jsou. Už zmiňovaný šéf IT si sice může vydělat až čtvrt milionu, ale jeho mzda začíná také na 80 tisících.

Neplatí také rovnice – co ajťák, to bohatý ženich. Například specialista technické podpory 1. stupně, od kterého se očekává mimo profesních dovedností také výborná znalost angličtiny, se při nástupu musí smířit i s platem 25 tisíc korun.

V grafu naleznete platy softwarového testera, databázového vývojáře, vývojáře C/C++, administrátora Unix/Linux a bezpečnostního inženýra sítí.

Výroba

Výrobní obory zasáhla pandemie velmi výrazně. Propad zaznamenaly hlavně obory napojené na automobilový průmysl. Podniky kromě klíčových pozic zastavily nábor, rušily finanční a nefinanční benefity (stravenky). Stále však panuje hlad po kvalifikovaných pozicích jako například elektrikářích, svářečích, skladnících a podobně.

Problém sehnat kvalifikované lidi potvrzuje i největší český výrobce zrcadel a exportér Amirro. „Očekávali jsme mimořádný nárůst zájemců o zaměstnání, ale realita je bohužel tristní. Zájemci sice jsou, ale v drtivé většině případů buď vůbec nenastoupí, nebo se při nejbližší příležitosti takzvaně ‚hodí marod‘,“ říká ředitelka společnosti Lucie Hronová.

V grafu naleznete platy svářeče, zámečníka, frézaře, strojního konstruktéra a manažera kvality.

Obchod a marketing

Obchodní a marketingové pozice nyní nezažívají boom. Vzhledem k tomu, že většina mezd na obchodních pozicích je vázána na výkon, který byl v době nouzového stavu a karantény minimální, došlo u těchto pracovníků i ke snížení příjmů a ke krácení benefitů (nejčastěji šlo o snižování příspěvků na volnočasové aktivity).

Obchodní ředitelé jsou však nadále ceněni. V hlavním městě si mohou nadále vydělat až čtvrt milionu, v Olomouckém a Zlínském kraji si však více než 120 tisíc korun měsíčně neodnesou.

V grafu naleznete platy obchodního ředitele, specialisty sociálních sítí, prodavače a telefonistky.

Bankovnictví a finanční služby

Obor financí patří zatím k oblastem nejméně zasaženým pandemií. Po zastavení náboru během celostátní karantény zaznamenal tento sektor nejrychlejší návrat zpět na hodnoty před krizí. Nejvíce se hledají účetní a finanční specialisté, nárůst se očekává i u pozic spojených s pohledávkami, risk managementem a datovou analytikou ve vztahu k zákaznickému trhu a chování spotřebitelů.

Zajímavé je, že ačkoliv je finančnictví označováno za nejbohatší obor s nejvyššími mzdami, průzkum odhaluje, že tomu tak není. Hierarchicky nejvýše postavený finanční ředitel si vydělá maximálně 220 tisíc korun, ale jeho mzda může začínat i na „pouhých“ devadesáti tisících korun. Mnoho pozic však začíná na mzdě kolem 35 tisíc korun a některé i pod 30 tisíc.

V grafu naleznete rozmezí platů mzdových účetních, úvěrových analytiků a osobních bankéřů.

Nákup a logistika

Zatímco nákupní odvětví zaznamenávají útlum a pandemie jim přinesla stagnaci mezd a omezení finančních benefitů, zejména 13. či 14. platů a kvartálních bonusů, logistika zaznamenává nárůst volných pozic.

V grafu naleznete, kolik si dnes vydělá manažer logistiky, skladník a řidič nákladního auta.

Stavebnictví a reality

Stavebnictví pandemie zatím ovlivnila jen minimálně. Nábor nových pracovníků byl po ukončení celostátní karantény a nouzového stavu obnoven téměř nejrychleji ze všech oborů. Pandemie zkomplikovala zejména nábor dělníků ze zahraničí, firmy se proto musely zaměřit na zahraniční pracovníky, kteří kvůli koronavirové krizi přišli o práci.

Počet volných pozic je zhruba stejný jako v loňském roce touto dobou, díky stimulacím ekonomiky ze strany státu a EU se však očekává nárůst. Během příštích dvou let by měl obor zažít velmi dobré časy. Aktuálně se nejvíce hledají stavbyvedoucí, přípraváři a rozpočtáři, zájem roste i o projektanty a elektroprojektanty.

Pandemie v tomto oboru nijak neovlivnila mzdovou úroveň a nastavení benefitů. A právě například u tohoto oboru platí, že v Praze si lidé nemusejí vydělat nejvíc. Zatímco projektant v hlavním městě si domů odnese maximálně 50 tisíc korun, v pěti dalších krajích si vydělá měsíčně až o pět tisíc víc.

V grafu naleznete mzdy projektantů, správců budov a stavbyvedoucích.

Zdravotnictví a farmacie

Obory farmacie a zdravotnictví zažily během pandemie boom. Zvýšila se i atraktivita těchto oborů, což se projevilo větším zájmem ze strany uchazečů o práci. Nejvíce firmy hledaly kandidáty na pozice spojené s výrobou farmaceutických přípravků a léků, často poptávaná byla i obsluha zákazníků v lékárnách a prodejnách zdravotnických potřeb.

Průzkum ukazuje, že farmacie a výzkum jsou z hlediska mzdového ohodnocení lukrativnější zaměstnání než praktický lékař. Zatímco farmaceutický obchodní ředitel si může vydělat až 160 tisíc korun a manažer klinických studií až 150 tisíc, všeobecný praktický lékař si po měsíci práce odnese maximálně 120 tisíc, ale navzdory dlouhému studiu a atestacím třeba jen 55 tisíc.

V grafu naleznete mzdy sester, doktorů a manažerů prodeje ve farmacii.

Lidské zdroje a právo

Administrativa a lidské zdroje zaznamenaly díky pandemii velký úbytek volných pracovních pozic a zároveň enormní nárůst uchazečů. Firmy vesměs žádné nové pozice nevypisují a nahrazují jen uvolněná pracovní místa.

Koronavirová krize přinesla také poměrně značné omezení finančních benefitů a růst nároků na uchazeče. Firmy hledají multifunkční a zkušené pracovníky, bez praxe je tak nyní velký problém najít uplatnění.

Pandemie ovlivnila i obor práva. Advokátní kanceláře pozastavily nábor nových kolegů a zhruba třetina právních firem přistoupila k dočasnému snižování odměn. To se obvykle pohybuje na úrovni deseti procent.

V grafu naleznete, kolik si v Česku může vydělat podnikový právník a kolik šéf personalistiky.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované