Hlavní obsah

Švéd nalezl poklad z doby bronzové

Foto: Profimedia.cz

Kartograf nalezl asi 50 předmětů, mezi něž patřily náhrdelníky, náramky a oděvní spony.

Reklama

1. 5. 6:30

Muž v západním Švédsku narazil na pokladnici z doby bronzové, jejíž stáří se odhaduje na 2500 let.

Článek

Nález u městečka Alingsås v západním Švédsku, který se skládá převážně ze starověkých šperků, představuje jeden z „nejpozoruhodnějších a největších nálezů“ z doby bronzové v severské zemi, uvedla podle BBC správní rada kraje Västra Götaland.

„Nejprve jsem si myslel, že by to mohla být lampa, ale když jsem se podíval blíže, viděl jsem, že jsou to staré šperky,“ uvedl kartograf Tomas Karlsson, který předměty nalezl.

Karlsson, kartograf orientačního klubu Skogshjortarna ve městě Alingsås, se podle vlastního vyjádření zajímal o historii. Právě lezl na skálu, když se mu v koutku oka zalesklo něco kovového. Švédští archeologové tvrdí, že jde o velmi vzácný nález. Podle profesora Johana Linga z Göteborské univerzity jsou „šperky velmi dobře zachovalé“.

„Většinu předmětů lze spojit s nějakou mírou exkluzivity. Pravděpodobně sloužily ke komunikaci společenského postavení,“ řekl na čtvrteční tiskové konferenci Ling místnímu deníku Goteborgs-Posten. Mezi nalezenými předměty byl i bič, který tehdejší obyvatelé Skandinávie používali k pobízení koní. Podobný byl dříve nalezen v sousedním Dánsku, ve Švédsku ale zatím ne.

Podle BBC lze předpokládat, že zeminu rozrylo jedno nebo více zvířat, díky čemuž zůstalo mnoho předmětů poodkrytých a viditelných. Zatím vědci odhadují, že předměty by bylo možné datovat do období mezi lety 750 a 500 před naším letopočtem.

Karlsson si nejprve myslel, že jde o kopie, protože ornamenty byly v tak dobrém stavu. „Zespodu ale nebylo napsáno Made in China,“ zavtipkoval Karlsson podle webu Göteborgs-Posten. Ještě v lese se údajně rozhodl napsat archeologovi.

Les, ve kterém Karlsson starodávné předměty nalezl, se nachází nedaleko města Alingsås, asi 48 km severovýchodně od Göteborgu. Archeologové nález popisují jako tzv. „depot“, tedy poklad, záměrně zanechaný jako oběť bohu či bohům nebo jako investici do posmrtného života. Dávné kmeny obvykle zanechávaly takové oběti v řekách nebo mokřadech. Takové nálezy jsou podle švédských médií v lesních oblastech neobvyklé.

„Od doby, kdy byly v polovině 80. let 20. století na poli ve Skaraborgu vykopány bronzové štíty, nebyl ve Švédsku učiněn tak zajímavý nález z doby bronzové,“ řekla starožitnice ze správní rady kraje Västra Götaland Pernilla Mornerová.

Švédské zákony vyžadují, aby každý, kdo takové starožitnosti najde, informoval policii nebo místní úřad. Předměty totiž v zemi považují za státní majetek. Švédský úřad pro národní dědictví pak rozhodne, jakou odměnu nálezce případně obdrží. Karlsson řekl, že odměna by byla příjemným bonusem, ale není pro něj příliš důležitá.

„Je zábavné být součástí zkoumání historie. O té době toho víme tak málo, protože neexistují žádné písemné prameny,“ dodal šťastný nálezce.

Doba bronzová ve Skandinávii trvala přibližně od roku 1700 př. n. l. do roku 500 př. n. l., kdy ustoupila době železné. Doba železná trvala přibližně do roku 800 n. l., kdy začala doba vikingská.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované