Článek
Čtete ukázku z newsletteru TechMIX, ve kterém Pavel Kasík a Matouš Lázňovský každou středu přinášejí hned několik komentářů a postřehů ze světa vědy a nových technologií. Pokud vás TechMIX zaujme, přihlaste se k jeho odběru!
V rozlehlém bytě na severu Pekingu, v jednom z vládou podporovaných výzkumných center, žije čtyřicátník s bodyguardem a bez cestovního pasu. Ten mu zabavily čínské úřady, zatímco byt i ochranku zajistil nejmenovaný sponzor.
Muž se jmenuje Che Ťien-kchuej (anglickou transkripcí He Jiankui) a proslul tím, že v roce 2018 pomocí genetického nástroje CRISPR upravil geny několika čerstvě vzniklých lidských embryí. Poškodil v nich gen pro receptor CCR5 na povrchu imunitních buněk – bránu, kterou ke vstupu do buněk využívá virus HIV. Narodila se dvojčata, kterým říká Lulu a Nana, a později třetí dívka z jiného páru.
Světová vědecká komunita reagovala téměř jednomyslným odsouzením. Editace zárodečné linie – tedy dědičná změna DNA, kterou zdědí i potomci upravených dětí – byla a je extrémně kontroverzní. Cheho vlastní univerzita zahájila vyšetřování, čínské úřady jej obvinily z nezákonných lékařských praktik a soud jej poslal na tři roky do vězení.
Ale tím jeho vědecká kariéra kupodivu neskončila. Che není plně rehabilitovaný – nemá žádné oficiální postavení –, ale není umlčený. Poskytuje rozhovory zahraničním médiím a své výzkumné plány zveřejňuje na sociálních sítích. V čínském systému taková mezipoloha těžko může být náhodou.
Od HIV k Alzheimerově chorobě
O dětech narozených v rámci experimentu tvrdí, že jsou „zdravé a krásné“, ale jejich totožnost i místo pobytu zůstávají tajemstvím. Nezávislé ověření jejich zdravotního stavu nikdy neproběhlo. „Nehodlám je dávat do klece a nechat lidi, aby jim odebírali krev a pitvali je,“ zdůvodnil svůj postoj v lednu 2026 reportérovi New York Times. „Jsou to lidé, tak se k nim tak chovejte.“
O jeho starší „práci“ proto nevíme o mnoho více než před lety. Ale už je jasné, čemu se věnuje jeho nová laboratoř v Pekingu: vytvoření genetické ochrany před Alzheimerovou chorobou.
Motivace je tentokrát i osobní – Cheho matka touto nemocí trpí. Čínský vědec chce do lidské DNA mimo jiné bezpečně zavést mutaci APP-A673T. Její nositelé mají výrazně nižší riziko Alzheimerovy choroby a podle dostupných dat se dožívají vyššího věku. V islandském obyvatelstvu objevená mutace představuje v podstatě přirozeně vzniklý genetický štít proti jedné z nejobávanějších nemocí stáří. Che ho chce zkopírovat i do DNA lidí, kteří tuto mutaci nemají po kom zdědit.
Zní to elegantně. Ovšem lidský genom není software, který lze jednoduše „aktualizovat“. Vedlejší účinky nelze vyloučit (mohou se navíc projevit až po letech nebo generacích), a tak je celá otázka podstatně komplikovanější, než se na první pohled může zdát.
Laboratoř financují soukromí dárci. Che podle vlastních slov nashromáždil asi 50 milionů jüanů, tedy zhruba sedm milionů dolarů. Vládní granty prý nedostává. Tvrdí, že potřebuje zhruba deset milionů dolarů a dva roky na dokončení pokusů na myších, opicích a lidských embryích (nikoli na embryích určených k implantaci). Klinické testy – tedy pokusy vedoucí ke skutečnému narození dětí – plánuje v Jižní Africe, případně v USA či Japonsku. Tedy v zemích, kde předpokládá vstřícnější regulační prostředí.
Jeho ambice nekončí u jedné mutace. V rozhovoru pro Wired popsal vývoj metody, která by umožnila provést dvanáct genetických úprav v jednom embryu najednou. Panel deseti až dvaceti genů, který by chránil před rakovinou, Alzheimerem, kardiovaskulárními chorobami, HIV a dalšími nemocemi. Děti narozené z takto upravených embryí by podle něj „byly mnohem zdravější a možná žily déle než my“.
Je to vize balancující mezi legitimní preventivní medicínou a techno-utopií. Matematický model, který v lednu 2025 publikoval mezinárodní tým vědců v časopise Nature, ukázal, že úpravou klíčových míst v DNA by se riziko Alzheimerovy choroby mohlo teoreticky snížit z pěti procent na méně než 0,6 procenta.
Ale model předpokládal, že editační nástroje budou pracovat bez chyb, ochranné efekty různých genů se jednoduše sčítají a vzácné ochranné varianty jsou vzácné víceméně náhodou. Žádný z těchto předpokladů nemusí platit. Sami u našich cíleně šlechtěných zvířat vidíme, jak snadno mohou zásahy vést k celkově horšímu zdraví.
Proč ho Peking nechává pracovat?
Cheho postavení v současné Číně je obtížně čitelné a právě proto zajímavé. Nemůže cestovat, ale žije v komfortu výzkumného centra. Otevřeně mluví o práci, která mu vynesla vězení. Benjamin Hurlbut z Arizona State University, odborník na bioetiku, který Cheho léta zná, pro New York Times poznamenal, že „na zemi, která ovládá cenzuru a kontrolu, jej nechávají pozoruhodně na volné noze“. V období technologického soupeření s USA Peking Cheho zjevně vnímá jako potenciální výhodu, nikoliv přítěž.
Regulační signály jsou přinejmenším dvojznačné. V září 2025 čínská Státní rada vydala nové předpisy, které formálně zakazují modifikaci DNA v lidských reprodukčních buňkách. Současně ale stanovují, že státní zdravotnický úřad bude dohlížet na výzkum „manipulující s lidskými reprodukčními buňkami, zygotami nebo embryi a jejich implantací do lidského těla“. Che tyto předpisy označuje za „nejednoznačné“ a vidí v nich signál, že se dveře otevírají.
Čínský politický systém má určité předpoklady k tomu, aby biotechnologie přijímal kladně. Si Ťin-pching stanovil cíl globálního technologického vedení do roku 2049 a v projevu na Čínské akademii věd v roce 2019 prohlásil, že „nesmíme nechat byrokracii spoutat ruce a nohy vědců“.
Čínsko-americký analytik Dan Wang ve své knize Breakneck (Penguin, 2025) popisuje hluboce „inženýrské“ rysy čínského systému – tendenci řešit společenské problémy technickými prostředky, ať už jde o systém sociálního skóre, někdejší politiku jednoho dítěte nebo dnešní pobídky pro zvýšení porodnosti. Představa, že by se tento přístup rozšířil směrem k biotechnologickým intervencím, je logickým prodloužením existujících tendencí.
A za zmínku rozhodně stojí ještě jeden detail. Dvacet čínských vědců, kteří v roce 2019 podepsali otevřený dopis odsuzující Cheho práci, na nedávný dotaz New York Times, zda za svým stanoviskem stojí, neodpovědělo. Ani jeden.
Che naopak tvrdí, že mu nedávno nabídla místo vládou financovaná lékařská akademie v Šen-čenu – tedy ve městě, kde před lety provedl svůj proslulý experiment. Nezdá se, že by šlo o jednoznačnou sázku čínského státu na konkrétní výzkumný směr. Spíše o snahu nezavřít si potenciálně slibnou cestu vývoje.
Nejen čínská záležitost
Bylo by ale nefér a nepřesné považovat zájem o editaci lidských embryí za specificky čínský fenomén. Touha zajistit potomkům lepší vyhlídky je univerzální a podobné projekty rostou i na druhé straně Pacifiku.
Na podzim 2025 představila podnikatelka čínsko-kanadského původu Cathy Tie startup Manhattan Genomics (původně se jmenoval přímo Manhattan Project – odkaz na projekt první atomové bomby si zakladatelka zvolila vědomě s ohledem na „manipulaci s jádrem atomu a jádrem buňky“).
Deklarovaným cílem firmy je vymýtit genetická onemocnění editací embryí. Kolem sebe shromáždila tým zahrnující newyorského specialistu na umělé oplodnění Norberta Gleichera, datového vědce Stephena Turnera, který dříve pracoval pro firmu Colossal Biosciences (ta editací embryí „vzkřísila“ vyhynulé pravlky), i reprodukční biology z oregonského centra pro výzkum primátů.
Firma chce nejprve provést studie na myších a opicích, pak produkovat dostatek důkazů o bezpečnosti a lobbovat za změnu americké regulace – Kongres v současnosti blokuje agenturu FDA v posuzování jakýchkoli pokusů zahrnujících záměrně modifikovaná lidská embrya určená k zahájení těhotenství.
Tie a Che Ťien-kchuej přitom byli pár – na jaře 2025 Tie zveřejnila fotografie z něčeho, co vypadalo jako svatební oslavy. Oba dnes tvrdí, že vztah skončil a Che s Manhattan Genomics nemá nic společného. Přesto je zjevné, že Tie v podstatě přenáší Cheho přístup do amerického prostředí, včetně totožných cílových diagnóz – Huntingtonova choroba, cystická fibróza, srpkovitá anémie.
To samo o sobě neznamená, že americká firma je kopií čínského modelu. Ale naznačuje to, že kolem editace embryí se zatím formuje spíše technologicko-podnikatelská komunita než vědecký konsenzus. Mainstreamové organizace sice opatrně podporují základní výzkum editace embryí, ale stále varovně vztyčují prst: Pokusy o vytváření dalších geneticky upravených dětí by měly být přísně zapovězeny. Klinické využití je tedy zatím vzdálené.
Vybírat, i když ještě neumíme upravovat
Zatímco editace embryí zůstává hudbou blízké budoucnosti, jiná forma genetické optimalizace se už tiše děje. Nejde o úpravu DNA, ale o její čtení – důkladnější, než kdokoli dříve nabízel.
Kalifornská firma Orchid nabízí klientům IVF klinik sekvencování více než 99 procent DNA embrya z pouhých pěti buněk. Dosavadní služby pracovaly s méně než jedním procentem. Rozdíl je obrovský – znamená nesrovnatelně podrobnější pohled na genetické predispozice budoucího dítěte k celé řadě onemocnění.
Oficiálně Orchid testuje riziko kognitivních poruch. Ale podle tří zdrojů serveru The Information, jehož reportéři mluvili se zakladatelkou firmy Noor Siddiqui v soukromí, firma tvrdí, že dokáže měřit i potenciální inteligenci embryí. Jeden ze zdrojů na oficiální popření firmy reagoval stručně: „Rozhodně říká, že si můžete vybírat podle IQ.“
Z vědeckého hlediska je takové tvrzení přinejmenším velmi předčasné – schopnost predikovat inteligenci na základě polygenního skóre embrya je dnes krajně nejistá. Z obchodního hlediska se ale slib „chytřejšího dítěte“ nepochybně dobře prodává, zejména klientele, pro kterou náklad řádově desítek tisíc dolarů nepředstavuje žádné břemeno. Každý rodič ví, jak svůdně takový příslib zní, i když ví, že by mu neměl věřit.
Podstatný je i detail, který se snadno přehlédne: Embrya, která v testování nedopadnou s dobrými výsledky, nejsou „opravena“. Jsou prostě zničena – nedostanou šanci se narodit. Úpravy DNA tedy neprobíhají, ale „tvrdá selekce“ ano.
Pandořina skříňka nemá zámek
Che Ťien-kchuej v rozhovoru pro Wired nedávno prohlásil, že pokud někdo použije editaci genů ke zvýšení IQ, „ať toho vědce zavřou do vězení“. Zní to ironicky od muže, který sám za mřížemi byl. Ale hlavně je to postoj buď naivní, nebo účelový. Che svým pokusem v roce 2018 ukázal světu, co je technicky možné. Nedokáže kontrolovat, kam tato znalost povede. Manhattan Genomics, Orchid, Bootstrap Bio, investoři jako Armstrong – to vše jsou logické důsledky toho, že se Pandořina skříňka otevřela.
Snaha „vylepšit“ potomky přitom není čínská ani americká. Každý rodič, který vybírá školu, platí doučování nebo váhá nad výsledky prenatálního testu, stojí na stejném spektru rozhodování. Genetická editace a důkladný screening jsou technologicky sofistikovanějšími nástroji téhož impulzu.
Jak daleko je vhodné ho následovat, na tom žádná jasně formulovaná shoda není. Což znamená, že hranici budou v dobrém i zlém posouvat ti, kdo na to mají prostředky. Případ nenápadného čínského čtyřicátníka přitom ukazuje, že tresty za její překročení zatím nejsou příliš přísné.
V plné verzi newsletteru TechMIX toho najdete ještě mnohem víc. Přihlaste se k odběru a budete ho dostávat každou středu přímo do své e-mailové schránky.
