Hlavní obsah

Nový rektor Mendelovy univerzity má problém. Jeho laboratoř falšovala data

Foto: zdroj fotografie: MENDELU, montáž: Pavel Kasík

Vojtěch Adam, nový rektor Mendelovy univerzity v Brně.

Reklama

26. 1. 15:04
aktualizováno • 26. 1. 15:39

Vojtěch Adam se dnes stal rektorem Mendelovy univerzity v Brně. Vyšetřovací komise univerzity den předtím uvedla, že jeho vědecká práce má vážné nedostatky. Podívejte se na konkrétní ukázky manipulace. Adam se za chyby omluvil.

Článek

Prezident Miloš Zeman jmenoval do funkce jedenáct rektorů českých vysokých škol. Část ve své funkci pokračuje, objeví se mezi nimi i několik nových tváří.

Jedna z nich patří prof. RNDr. Vojtěchu Adamovi, Ph.D., který se stává novým nejvyšším představitelem Mendelovy univerzity v Brně. Nejstarší vysoké zemědělské a lesnické učení dostává od 1. února do svého čela na pohled velmi úspěšného a výkonného mladého vědce.

Vojtěch Adam se věnuje například výzkumu některých aspektů nádorových onemocnění, biologických senzorů či vývoji pokročilých materiálů. Získal prestižní grant Evropské výzkumné rady (tzv. ERC grant) na výzkum některých aspektů metabolismu nádorů. Je spolupodepsán jako spoluautor pod několika stovkami vědeckých článků. V databázi centra CEITEC (založené na Web of Science) je Adam uveden jako autor více než 700 odborných publikací. Přitom mu v letošním roce bude teprve 40 let.

Nástup mladého rektora do funkce ovšem není vůbec bezproblémový – a to nejen proto, že se kvůli nemoci nezúčastnil slavnostního aktu na Hradě. Den před převzetím dekretu z rukou prezidenta Vojtěcha Adama v otevřeném dopise vyzval k rezignaci Pavel Jungwirth, předseda české Učené společnosti, která sdružuje tuzemské významné vědce.

Důvod je prostý, vědecká práce nového rektora byla minimálně v některých případech doslova „nedostatečná“.

Nebyl usvědčen z podvodu či falšování, pochybnosti o jeho vědeckých kvalitách jsou ale velmi opodstatněné. Muž, který by měl mimo jiné být garantem etických a vědeckých standardů na univerzitě, postupoval ve své práci nedbale a jen těžko se teď bude zbavovat podezření, že jeho práce obsahuje podvodné výsledky.

Začalo to na twitteru

Že nový rektor nebude mít cestu do své funkce zcela hladkou, začalo být zřejmě prakticky okamžitě po jeho zvolení. Když 18. října 2021 končící rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová na twitteru oznámila zvolení Vojtěcha Adama, ve vláknu pod jejím příspěvkem se objevila otázka, zda je Adam – zvolený hlasy 22 z 31 přítomných členů akademického senátu – vhodným kandidátem, když se nad ním vznáší podezření z manipulace s daty.

Nerudová v reakci na zjištění doporučila nově jmenovanému rektorovi odstoupení. S informací přišla ČTK, nyní záleží na Adamovi, jestli výzvu vyslyší, nebo ne.

„Manipulace s daty“ je ve vědě velmi široký pojem. Zahrnuje škálu nejrůznějších chyb, někdy úmyslných, často neúmyslných s různou mírou závažnosti. V některých případech vlastně nemusí taková manipulace nijak vyznění článku změnit a vyřeší se malou opravou. V jiných případech vede k tomu, že se práce musí zcela „škrtnout“ ze seznamu vědeckých článků. Chyba je tak veliká, že je celý výsledek bezcenný.

Jde o vážný a velmi nepříjemný problém moderní vědy. Ta má nastavený systém kontroly, který by měl minimalizovat počet chyb v článcích. Vědci totiž na své výsledky vzájemně musí spoléhat.

Prakticky v žádném vědeckém oboru není v lidských silách začít pracovat od nuly. Vědci se musí spoléhat, že mohou pevně stát na příslovečných „ramenech obrů“, kteří se otázce věnovali před nimi. Pokud by jejich předchůdci nebyli v popisu svých výsledků přesní, pletli se, vymýšleli si či vysloveně lhali, na jejich práci by se nedalo samozřejmě stavět.

Pro vědu nebezpečný jev se dnes označuje jako tzv. replikační krize (wiki).

Upozornění přibývá

Vraťme se ovšem k případu brněnského nového rektora. Odkaz, který se objevil v tweetu pod zprávou o jeho volbě, vede na profesní web PubPeer. To je v podstatě diskusní fórum o vědeckých článcích po jejich publikaci.

PubPeer umožňuje anonymní publikaci příspěvků a je známý jako místo, kde se objevila řada výtek k vědeckým textům, které nakonec byly staženy, tedy de facto vymazány z vědecké literatury, kvůli nejrůznějším chybám.

Jak se ukázalo, v tomto případě nešlo o dílo nějakého anonyma. Na chyby ve většině případů (ne všech) upozornila Holanďanka Elisabeth Biková (wiki), která je původním vzděláním mikrobioložka. Nejznámější je ovšem díky tomu, že se věnuje odhalování chyb, omylů a podvodů ve vědecké literatuře, a to především manipulací s fotografiemi, grafy a dalšími obrazovými materiály. V roce 2021 získala za tuto činnost cenu Johna Maddoxe, za kterou stojí slavný vědecký časopis Nature.

Záležitost přitáhla pozornost alespoň části vědecké komunity i institucí, pro které Adam pracuje. On sám ani kolegové, kteří s ním na článku pracovali, o nějaké kritice do té doby neměli údajně tušení. Pro Deník N prohlásil, že hodlá chyby opravit. „Proč k situaci došlo, nyní zkoumáme, abychom mohli data opravit či na vyvstalou situaci reagovat jiným způsobem.“

Jinak řečeno, Adam trval na tom, že šlo o neúmyslné chyby. Slíbil, že on i jeho tým učiní vše, aby byly napraveny. „Obsahově a výsledkově se na článcích nic nezmění, jedná se o technická pochybení.“

Dodejme, že někteří kolegové z oboru takové tvrzení od začátku zpochybňovali. Chyby se jim zdály příliš zjevně výsledkem cílené manipulace, nikoliv omylu.

Proč jsou fotomontáže ve vědecké práci problém?

Velká část problémů, které etická komise v článcích Vojtěcha Adama kritizovala, se týká obrazové manipulace: „Laboratoř profesora Adama zjevně používala PowerPoint k sestavování výsledných obrázků jako koláž objektů. To není přijatelná vědecká metoda.“

Proč je ale z vědeckého hlediska „slepení“ pár obrázků takový problém? Především je potřeba pochopit, co tyto obrázky zachycují. Tyto šmouhy jsou výsledkem analýzy proteinů ve vzorku, například metodou Western blot.

„Protilátky obarví protein, proti kterému jsou vytvořené,“ vysvětlil nám metodu Petr Svoboda, vedoucí Oddělení epigenetických regulací v Ústavu molekulární genetiky AV ČR. „Výše jsou větší a níže jsou menší proteiny. Tmavý proužek pak ukazuje reakci protilátek.“

Právě tento tmavý proužek laboratoř Vojtěcha Adama několikrát „kopírovala“ či duplikovala. Je to zjevné i z toho, že lze po přiblížení rozpoznat pixelově totožné kopie, nebo kopie zrcadlově převrácené.

„Taková montáž nemůže vzniknout omylem nebo z nedbalosti,“ upozorňuje Svoboda. „Výsledkem tohoto typu experimentu je digitální obraz, který je možné upravit pouze několika povolenými standardními způsoby. Originální digitální obraz pak slouží jako kontrola, kdykoliv by se objevila pochybnost o následných úpravách obrazu.“

Na obrázcích ve vědeckých článcích Vojtěcha Adama a jeho týmu jsou podle Svobody i podle závěrů komise zjevné manipulace. „Vedly k úmyslnému vytvoření těch obrázků tak, aby vypadaly, jak si jejich autor přál,“ dodává Svoboda. Podle vyšetřovací zprávy neposkytl Adam komisi žádné věrohodné vysvětlení, jak by k tomu mohlo dojít neúmyslně či omylem.

Svoboda se pozastavil i nad využitím PowerPointu pro editaci snímků. Adam totiž komisi dodal „doplňující materiály“ právě ve formátu prezentačního programu.

Foto: Vojtěch Adam investigation report, CEITEC

S jednotlivými objekty šlo v PowerPointu hýbat. Přitom byly prezentovány jako výsledek jednoho obrázku.

Objekty v souboru totiž po kliknutí odhalily další manipulaci. Objekty byly součástí větších snímků, které někdo následně účelově ořezal. V původním powerpointovém souboru ale stále jsou i „neviditelné“ části snímků: „Je naprosto nepochybné, že to byly tyto obrázky před ořezem duplikovány, zrcadleny a zmenšeny,“ uvádí zpráva etické komise.

„Objektivní poznání vyžaduje objektivní přístup,“ zdůrazňuje Svoboda. „Je nepřípustně data jakkoli úmyslně zkreslovat nebo dokonce falšovat.“

Vyšetřování začíná

Pozornost, kterou si případ získal, vedla k tomu, že se upozornění na možné manipulace s daty v prací Vojtěcha Adama množila. Postupně se jich na PubPeer objevilo 26 (stav k 26. lednu 2022).

Jednaly i akademické instituce, v jejichž rámci Vojtěch Adam působí. Mendelova univerzita, Vysoké učení technické a ústav CIETEC 22. října oznámily, že ustanoví mezinárodní vědeckou komisi, která se případem bude zabývat.

Šestičlenná komise neměla za cíl vyšetřovat přímo Vojtěcha Adama či jeho tým. Zabývala se jen vědeckými články, ve kterých se údajně objevily chyby. Jejím cílem bylo zjistit, o jak závažné prohřešky proti dobré vědecké praxi vlastně jde, a co by se podle názoru jejích členů mělo udělat s příslušnými vědeckými pracemi udělat.

Zda je možné je nechat, jak jsou, opravit (s patřičným vysvětlením a poznámkou), nebo by bylo nejlepší je „stáhnout“ – což v podstatě znamená, že by bylo lepší, kdyby nikdy nebyly publikovány. Závěry jsou pouze doporučení, komise nemůže „poručit“, aby se články stáhly. To je v podstatě mezi autory a časopisem, ve kterém vyjdou a který zodpovídá za kontrolu textu před vydáním.

Komise si tedy od Vojtěcha Adama vyžádala záznamy o práci na experimentech, které články popisují. Chtěla například originální snímky z mikroskopu, záznamy s detaily, kdy se experimenty prováděly a další nezbytnosti. Na konci prvního prosincového týdne materiály dostala, v polovině prosince se pak sešla s Vojtěchem Adamem. Výsledky svého šetření zveřejnila 25. ledna (česky je pouze tisková zpráva, podrobnější závěry anglicky v PDF).

Drtivý závěr

Výsledky nejsou pro tým nově jmenovaného rektora vůbec příznivé. Členové komise si ke kontrole rozdělili 12 článků z oněch 26, na které přispěvatelé z PubPeer upozornili.

U poloviny z nich by podle komise mělo neprodleně dojít ke stažení. Články by tedy měly být v podstatě „vymazány z vědecké literatury“. Chyby jsou veliké a Vojtěch Adam komisi nepředložil dostatek materiálů, aby ji přesvědčil, že šlo o drobná pomýlení.

V případě tří článků nakonec komisi Vojtěch Adam a jeho kolegové přesvědčili. Dokázali problémy věrohodně vysvětlit. U zbylých tří článků by podle komise měl Adam s kolegy zvážit stažení článku. Částečně nedostala k dispozici dost podkladů, aby mohla odpovědně rozhodnout, jak mohl omyl vzniknout, částečně se jí nabízená vysvětlení nezdála.

Komise nijak nehodnotila, proč by se chyby mohly v článcích objevit, pouze jak se to mohlo stát. I když uznala, že Vojtěch Adam a jeho kolegové se v řadě případů snažili chybu či omyl napravit, snaha podle ní nebyla dostatečná.

Byť ve většině případů změny zásadně nezměnily závěry prací, ve kterých byly zveřejněny, jde o příliš velké omyly. Takto zjevné chyby podle ní vedou ke vzniku obecných pochybností o kvalitě práce Adamova týmu.

Výbor dospěl k závěru, že publikační činnost laboratoře profesora Adama nebyla v souladu se zásadami vědeckého výzkumu a správné vědecké praxe. Problémy sahaly od hrubého zanedbání kontroly až po zjevnou manipulaci s údaji.
Závěry etické komise CEITEC

Členové komise nebyli také zcela spokojeni s mírou spolupráce při vyšetřování. „Prof. Adam zjevně nepochopil význam výrazu „původní data“ ve stejném smyslu jako komise,“ píše se například v materiálu.

Ve většině případů totiž Adam komisi poskytl mikroskopické snímky ve formě „uložených obrázků“ (jpeg souborů) s nízkým rozlišením. Komise očekávala, že dostane do ruky původní, neupravené snímky ze samotného mikroskopu. Ty mívají samozřejmě mnohem větší rozlišení a nejsou komprimovány jako jpeg obrázky.

S překvapením komise také konstatovala, že Vojtěch Adam ve všech případech snímky předkládal, jako kdyby neexistovaly žádné další, o které by se autoři mohli opřít. Podobné fotografie jsou přitom klíčovou součástí vědecké práce. Z experimentů – hlavně těch, o kterých chce autor něco publikovat – se jich pořizují obvykle celé sady.

Tato skutečnost je podle komise také v rozporu s vysvětlením autorů, že problémy jsou jen výsledky nějakého přehlédnutí. Bylo by jednoduché si představit, že chybný snímek byl vybrán omylem z velkého množství jiných záběrů (třeba špatnému názvu souboru). Ale pokud existuje vždy pouze jeden, jak mohlo dojít k záměně?

Ve většině případů navíc autoři prací nedodali k datům laboratorní zápisník, tedy standardní dokument, do kterého si vědci v laboratoři zapisují údaje o své práci. A to nejen kvůli případné kontrole v budoucnosti, ale především sami kvůli sobě – bez podrobných záznamů by si sami těžko mohli být jisti svými výsledky a mohli své experimenty zopakovat.

Vyjádření Vojtěcha Adama

„Výsledky komise respektuji. Za zjištěné chyby ve vědeckých pracích, které jsem vedl, se omlouvám, přesto za podstatné považuji, že u žádného z článků neměly vytýkané chyby signifikantní dopady do hlavních závěrů našich prací. Sám jsem ještě před zřízením komise všechny diskutované chyby se svými spolupracovníky prošel a jednotlivé osobně řešil přímo s redakcemi časopisů, kde byly práce publikovány. Mimo samotné opravy jsem na základě toho zavedl nový transparentní systém shromažďování dat a jejich kontroly, který plánuji pro celou univerzitu.“

Aktualizace: Před vydáním jsme požádali Vojtěcha Adama o vyjádření. To nám zaslal krátce po vydání článku, doplnili jsme jej do textu výše.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované