Český zdicí robot poprvé na stavbě. Stojí 19 milionů a skládá halu v Šumperku

Vůbec první ostré nasazení českého zdicího robota na reálnou stavbu se uskutečnilo v Šumperku na Olomoucku, kde staví průmyslovou halu pro tamního producenta obráběcích nástrojů. Podle vynálezců i provozovatelů robota dokáže nahradit celou partu dělníků, práci navíc odvede ještě rychleji, za každého počasí a ve dne i v noci.

„Celé je to vlastně namyšlené tak, že robot bude zdít za cenu pokládky celého metru čtverečního zdi. Cíl je, aby metr čtvereční nebyl dražší než zdění standardní partou dělníků. My chceme, aby ten robot byl i rychlejší než parta dělníků. To znamená, že cena bude zhruba stejná, ale získáme podstatně víc času,“ uvádí v reportáži pro SZ Byznys a Tech Petr Magda, jednatel a komerční ředitel podniku Wienerberger, který stroj provozuje.

Informace a záběry si můžete poslechnout i prohlédnout v úvodní videoreportáži.

První český zdicí robot na reálné stavbě je velký asi jako auto, jen je o něco užší. Dlouhý je 3,4 metru, na výšku měří 2,15 metru a široký je lehce přes tři čtvrtě metru. Postaví stěnu o ploše deseti metrů čtverečních za hodinu, a měl by tak být dvakrát rychlejší než skupina pěti zedníků. Přitom zdí do výšky až 2,75 metru a minimální délka zdi je pět metrů. Pomocí výsuvných nohou se sám přemisťuje a jeho rameno umí samozřejmě vynechat místo na okna a dveře.

Ke své práci potřebuje samozřejmě vodu, elektřinu a podavače, toho si klient zajišťuje sám a ten dováží palety cihel, odváží prázdné, vyměňuje zásobníky pojiva a připravuje i umisťuje dořezy na koncích zdi. A také je nutná obsluha, která se případně s robotem domlouvá jenom pomocí tabletu.

„Princip fungování je pořád stejný. Jenom se řekne, jak dlouhá a vysoká má ta zeď být. A to je celé zadání. Svislost a směr stěny bereme od křížového laseru, který udělá takovou virtuální plochu a podle té robot ví, kde zeď bude. On si ji osahá, a pak ji tam postaví,“ vysvětluje v reportáži Štěpán Kočí, spoluzakladatel firmy KM Robotics, která stroj vyvinula.

Stroj přitom splňuje všechna pravidla bezpečnosti na stavbě, má totiž řadu čidel kontrolujících okolní prostor a které dokážou zdicí sekvenci v případě ohrožení přerušit. K tomu je vybavený jednoduchou zábranou, která vyhrazuje prostor ke zdění.

„Má strojové vidění, kde si osahá prostor okolo sebe tak, aby do ničeho nenaboural. Takže on si musí zmapovat, kde vlastně je, a jelikož umí jít podél zdi i dopředu, tak se musí podívat i dopředu, aby se neopřel o něco jiného,“ popisuje dál robota po technické stránce Kočí.

„Najde si paletu - vy mu ji dáte do nějaké přibližné pozice, která je stanovená, aby věděl, kde ji hledat. On si ji najde, oskenuje – každou cihlu si zvlášť ještě fotí, abychom v případě nějaké poruchy té zdi věděli, která to byla. A na druhé straně si najde laserovou rovinu, která definuje budoucí zeď,“ doplňuje v reportáži.

První český zdicí robot, který opravdu pracuje na reálné stavbě, pochází z malé obce Strančice ve Středočeském kraji. Tam ho totiž v roce 2012 začala vyvíjet společnost KM Robotics, kterou pro tento účel z vlastních financí založili betonáři Jakub Maršík a Štěpán Kočí.

„Výuční obor zedník prakticky vymizel. Co jsem slyšel, tak loni nebo předloni nastoupilo do toho oboru pouze sedm lidí, což je velký problém,“ vysvětluje jednu z motivací vývoje robota dál Kočí.

„To povolání, ta práce se tímto stane atraktivnější. Dožene dobu a tím pádem mladí lidé, kteří teď nechtějí vzít lžíci do ruky, budou najednou chtít pracovat s robotem. Něco taky budou muset o té stavbě vědět, to je jasné, ale to už bude taková třešnička na dortu - není tam těžká práce,“ doplňuje možnou výhodu pro obor Jakub Maršík, spoluzakladatel KM Robotics.

První verzi robota představili úspěšně v laboratoři už v roce 2016. O dva roky později se prostřednictvím svých algoritmů a čidel připojili i vědci z ČVUT a ten samý rok získalo automatizované rameno podpůrný grant Technologické agentury České republiky (TAČR) 35,6 milionu korun.

Už v roce 2018 vstoupil do projektu nový subjekt, a to společnost Wienerberger z Českých Budějovic, tuzemská pobočka největšího výrobce cihel na světě.

Nadnárodní gigant ve strančické firmě koupil podíl, za který získal exkluzivní práva na užívání, ale i pronájem stroje dalším stavebním firmám jako i olomoucké Gemo. Odhadovaná nákupní cena jednoho kusu je 800 tisíc eur, tedy zhruba 19,5 milionu korun.

„V tuto chvíli máme hotový jeden prototyp a stavíme, nebo už jsme téměř dostavili druhý stroj, který je už v produkční verzi. Tam už jsou nějaké změny proti tomuto prototypu - například voděodolnost a další. A máme objednáno od Wienerbergeru, že v březnu jich bude dohromady devět, z toho sedm bude k dispozici na stavbách,“ zpřesňuje Maršík jako spoluzakladatel firmy stojící za robotem.

„V letošním roce máme ještě jednu pilotní stavbu, tady po této, takže budou dvě. Je to pilotní fáze, takže robota nepronajímáme. Testujeme, učíme se na stavbách. Ale od příštího roku už přijímáme první objednávky a už jich několik máme. Musím říci, že dalších staveb budou jednotky - do deseti. Nicméně další zákazníci se již ptají. Evidentně je vidět, že zájem je, protože zedníci nejsou,“ dodává Petr Magda za nadnárodní skupinu, která má na stroj a jeho pronájem exkluzivní práva.

Celková výše investic do českého zdicího robota tak i podle odhadů Wienerbergeru může příští rok dosáhnout ke 100 milionům korun. Českobudějovická pobočka si navíc nechala pro rameno patentovat nové speciální cihly.

Jde o takzvaný Robot Ready stavební materiál, čili speciálně upravené bloky z řady Porotherm s označením RR. Pro úchyt strojem mají zvláštní drážky, jinak ale splňují veškeré běžné parametry pro tepelnou izolaci, akustiku nebo i požární odolnost. Dostupné jsou zatím v tloušťce 30 centimetrů, v plánu však jsou další rozměry, aby zdicí robot mohl v budoucnu stavět třeba i bytový dům. Pojivo využívá normální a dnes používané.

V současnosti je stroj podle firem využitelný hlavně na velké stavby s dlouhými zdmi, jako jsou bytové domy, školy a právě i průmyslové haly. Do budoucna ale chtějí jeho velikost a výkon přizpůsobit i pro menší projekty.

„S robotem je prostě zdění podstatně přesnější. Při stavbě samotné vzniká méně odpadu než při tradičních stavebních metodách. Proces výstavby, náklady i dodací lhůty se snadněji plánují,“ doplňuje v reportáži Petr Magda z Wienerbergeru.

Jak už redakce SZ Tech psala v červnu, zdicího robota v Česku vyvíjí také největší tuzemský řetězec stavebnin DEK, který rovněž spolupracuje s ČVUT. Jejich rameno se ale výrazně liší v tom, že s pomocí speciální přísavky s nosností až 70 kilogramů uzvedne kromě různých cihel i tvárnice z betonu i pórobetonu. Po výměně přísavky za trysku dokáže přejít i na 3D tisk a nanášet speciální maltu.

Firma ale v současnosti investice na jeho vývoj pozastavila kvůli růstu úrokových sazeb a tedy drahým půjčkám a útlumu hypotečního trhu. Ačkoli hmota pro tisk podle ní třeba oproti roku 2021 zlevnila o více než 50 procent, a je už tak skoro na úrovni běžného betonu.