Hlavní obsah

Komentář: „Muž, který vyhrál miss“. Čím méně víme, tím více jsme pohoršeni

Lucie Tomanová
publicistka
Foto: Pavel Kasík, Seznam Zprávy

Výsledky lokální soutěže o stipendium oběhly celý svět. Proč?

Reklama

Marginální lokální soutěž jako symbol úpadku Západu? Čím méně detailů lidé znali, tím spíše zprávu šířili. O konkrétní skutečnosti totiž nakonec nejde. Jde o boj narativů. A v něm není pro kontext místo. Obzvláště na internetu.

Článek

Pravděpodobně jste na sociálních sítích či v některých méně seriózních mainstreamových médiích zaznamenali kauzu Miss Greater Derry. Vítězkou stipendijní soutěže pro rok 2023 se stala trans dívka vietnamského původu, 19letá Brian Nguyenová.

Jedná se o veskrze marginální událost, která by nejspíš zaujala je malé množství lidí a vzbudila rozruch maximálně v lokálním tisku v americkém státě New Hampshire. Jenže masmédia, a především sociální sítě dokážou divy. Dovedou nás přesvědčit, že volba středoškolačky roku, která obdrží stipendium pro svá další studia, je událost, která nějak zásadně ovlivňuje životy běžných obyvatel Česka.

Foto: Expres

Takto zprávu prezentoval český bulvár.

Soutěž dle organizátorů hodnotí nikoli „krásu soutěžících“, ale „jejich úspěchy ve škole, nadání, talent, charakter, komunitní práci a vyrovnanost“. Jedná se ostatně o soutěž o udělení stipendia pro další studium. Přesto se v pohoršených vyjádřeních všechno tohle ztratilo a někteří lidé bez uzardění psali, že „muž vyhrál soutěž krásy Miss America“.

Jev, jehož svědky (i nedobrovolnými účastníky) se stáváme, se nazývá morální panika.

Přehnaná reakce jako potvrzení vlastní identity

Morální panika je dle definice jihoafrického kriminologa Stanleyho Cohena reakce sociální skupiny založená na falešném či přehnaném dojmu, že chování nějaké jiné skupiny (většinou minority nebo subkultury) je nebezpečně deviantní a představuje hrozbu pro většinovou společnost. Tedy nějakým způsobem ohrožuje všeobecně sdílené hodnoty.

Předně je důležité říci, že do médií a na sociální sítě se dostaly vesměs fotografie vytržené z kontextu. Informace, že lokální soutěž v rámci stipendijního programu vyhrála díky svým studijním výsledkům, nadání i sociální angažovanosti 19letá trans dívka, by nebyla nijak extra zajímavá.

Jenže v médiích i na sociálních sítích kolovaly fotografie silně nalíčené Brian se šerpou Miss a s komentářem „v soutěži krásy vyhrál obézní chlap“. To už zní o něco zajímavěji. Média (zejména ta bulvární) ze své podstaty upřednostňují senzace, takže šokující zpráva má větší šanci, že upoutá pozornost novinářů i čtenářů.

Narativ o prohnilém Západu, který se pozvolna rozkládá, je mezi proruskými dezinformačními weby velmi oblíbený.
František Vrábel, Semantic Visions

Algoritmy sociálních sítí jsou ale cosi jako bulvár na steroidech. Dosah podivných, bizarních a marginálních jevů či osobností zvyšují stonásobně i tisícinásobně, protože jsou tak nastavené. My se pohoršíme, komentujeme, diskutujeme… a sociálním platformám přibývají zisky z reklamy.

Vysvětlení známe, pohoršení zůstane

Morální panika je na světě a vybírá si svou daň. I lidé na jiném kontinentě mají najednou pocit, že kdosi za oceánem jim diktuje nové standardy krásy a ohrožuje jejich tradiční vnímání řádu světa: „Miss má být přece krásná dívka, no kde jsou ty časy, kdy byla ideálem krásy Marilyn Monroe! Tehdy byl svět ještě v pořádku! Oni se snad úplně zbláznili!“

Byl ale svět opravdu v pořádku, když šanci na společenské uznání měla jen půvabná odbarvená blondýnka, která po celý svůj krátký život držela diety, a nakonec zemřela na předávkování alkoholem a léky na spaní?

Soutěž Miss Greater Derry zřejmě v minulosti kladla u děvčat také větší důraz na vzhled. Jenže měly by opravdu hlavním kritériem pro studijní stipendium být tělesné proporce a hezká tvářička? Když se podíváme na poslední ročníky soutěže (web je momentálně nedostupný, pozn. red.), je vidět, že se kritéria změnila. Vítězky jsou významné osobnosti v rámci své školy či komunity. Některé se blíží ideálu krásy, jiné ne. Mají pravděpodobně talent a charisma, což ale z jedné fotky nepoznáme.

Rusko to prodává jako kolaps Západu

Další eskalaci morální paniky pak má na svědomí proruská dezinfoscéna, která se podobných témat ráda chytí. „Narativ o prohnilém Západu, který se pozvolna rozkládá, je jeden z jejich oblíbených,“ říká analytik František Vrábel, zakladatel společnosti Semantic Visions, která permanentně analyzuje nový obsah téměř milionu webů světového internetu a dokáže pokrýt 90 procent globálního internetového zpravodajského obsahu. „Těch proruských narativů je dohromady 20 až 25 a dezinfoscéna je střídá dle potřeby.“

Narativ o prohnilém Západu vychází z tvrzení Putinova dvorního ideologa Alexandra Dugina (podle některých otce geopolitického ruského fašismu). Rusko podle Dugina reprezentuje „tradiční bílé konzervativní křesťanské hodnoty“, a to včetně tradiční rodiny a rozdělení rolí žen a mužů ve společnosti.

Homosexualita nebo transsexualita buď neexistují, nebo jsou považovány za nemoc či nebezpečnou, a tedy trestnou deviaci. Ačkoli Rusko už desítky let trápí velký pokles populace v důsledku snížené porodnosti a rozpadu rodin v důsledku alkoholismu i domácího násilí, prezentuje se jako země, která chrání tradiční rodinu.

Není asi nutné zdůrazňovat, že heterosexuálnímu muži těžko rozvrátí rodinu gay. Naše děti neohrozí, když budou kamarádit s trans holkou. Zato násilí v rodině, ve škole či na vojně jim spolehlivě zničí život. Zastánci „starých pořádků“ a lidé, kteří mají pocit, že nerozumí dnešnímu světu, jsou už ale chyceni.

„Apel na primitivní emoce (takzvaný plazí mozek) vypíná naše logické myšlení a dělá nás zranitelnými,“ říká mediální analytička Alexandra Alvarová, autorka knihy Průmysl lži. Není těžké „hacknout“ lidský mozek, když na to jdete ze správné strany. Dezinformátoři tohle umění dobře ovládají. Cílí na emoce – obvykle strach nebo pohoršení.

Na sociálních sítích právě emocionální náboj nejlépe funguje a nejvíce povzbuzuje k šíření. Není náhodou, že zpráva o Miss Greater Derry se šířila prakticky bez kontextu. Doplňující údaje by totiž šíření oslabily. Čím více detailů, tím menší pohoršení by zpráva vzbudila. A proto jste se pravděpodobně napřed setkali s „nejvíce nakažlivou variantou“, která měla šanci oslovit – a naštvat – nejvíce lidí.

Proč se nepravda šíří rychleji než pravda?

Sociální sítě umožňují publikovat téměř jakýkoli obsah. Kterékoli video odkudkoli na světě se teoreticky může stát „virální senzací dne“ a dostat se k desítkám milionům lidí. Ale ne každý obsah má stejnou šanci na tuto globální slávu.

Vědci z MIT publikovali v roce 2018 rozsáhlou studii, ve které analyzovali šíření více než stovky tisíc zpráv. Narozdíl od předchozích analýz využil Sinan Aral a jeho tým automatizovaných nástrojů, které jim pomohly změřit, jak konkrétně se každá zpráva šířila a jaký měla dosah. Výsledky byly poměrně jednoznačné: „Nepravdivé zprávy se dostaly k více lidem než pravdivé,“ shrnuli autoři závěry. Nepravdivé zprávy se šířily třikrát až šestkrát rychleji.

Foto: Vosoughi et al, 2018, Science

Nepravdivé zprávy (znázorněné červeně) se šířily rychleji a dále, než pravdivé zprávy (zeleně). Grafy ukazují že nepravdivé zprávy se šířily „hlouběji“ (A), tedy měly více sdílení v řadě (B) a  větší dosah i vyšší viralitu (C,D). Díky tomu zasáhly mnohem více unikátních uživatelů (F, G, H). Pravdivé zprávy vyhrály v jediné metrice, měly delšího trvání (E), zatímco nepravdivá zpráva se šířila rychleji a dříve narazila na svůj strop.

„Za pozorované rozdíly může být zodpovědná míra neotřelosti zprávy a také emocionální reakce příjemců,“ ukazují autoři studie. Nepravdivé zprávy mnohem častěji pracovaly s výraznými emocemi, především překvapením a znechucením.

Pokud naši civilizaci něco ohrožuje, nejsou to sexuální menšiny ani trans lidé, ale mimo jiné právě dezinformace na sociálních sítích. Ty mohou rozložit demokracii a nahnat nás do drtivé náruče autoritářských či totalitních režimů.

Reklama

Doporučované