Hlavní obsah

Rover Perseverance slaví rok na Marsu. Loni prožívali vědci „7 minut hrůzy“

Připomeňte si „7 minut hrůzy“ i to, čím je rover Perseverance na Marsu unikátní.Video: Jan Marek, NASA

 

Reklama

18. 2. 9:40

Na rudé planetě přesně před rokem přistálo největší, nejmodernější a nejdražší vozítko NASA, které s sebou neslo i vůbec první mimozemský vrtulník, a za tu dobu už nejednou přepsaly historii. Na Marsu vyrobily třeba i kyslík.

Článek

„Začínáme vyrovnávat a manévrovat let směrem vpravo, kde loď odhodí přeletový stupeň v přípravě na rozvinutí padáku a přetočení, aby měl radar lepší výhled na zem,“ znělo 18. února 2021 z řídícího centra NASA těsně po 21:45 našeho času, kdy se loď nesoucí nový rover začala blížit ke hraně atmosféry Marsu ve výšce 20 tisíc kilometrů.

Marsovské vozítko Perseverance takto přesně před rokem zahájilo sestup na rudou planetu. Přistávací manévr si vysloužil přezdívku „7 minut hrůzy“, které začaly hned po vstupu do atmosféry. V nejhorší chvíli odolával štít lodi 1 300 stupňům Celsia. Trysky na horním krytu přitom musely udržovat správný úhel i směr letu po dobu čtyř minut, než se padák o průměru 21,5 metru mohl otevřít.

„Navigace potvrdila, že padák se otevřel a my vidíme výrazné zpomalení rychlosti. Teď je to 430 metrů za sekundu (asi 1 550 kilometrů za hodinu) ve výšce okolo 12 kilometrů nad povrchem Marsu,“ komentovalo dál středisko amerického kosmického úřadu průběh letu. Zpoždění přenosu signálu na Zemi je přitom 11 minut, takže na sousední planetě je tou dobou už dokonáno.

Poslední vteřiny před přistáním

Asi 20 sekund po rozvinutí padáku loď odhazuje i tepelný štít a rychlost už tou dobou klesá na 570 kilometrů v hodině. Aktivuje se radar a unikátní navigace, která pracuje s kamerou roveru, pořizuje snímky terénu, porovnává je s mapou a směřuje přistání na co nejbezpečnější místo.

Skoro po šesti minutách loď odhazuje ve výšce dvou kilometrů a rychlosti 320 kilometrů za hodinu i horní kryt s padákem a plošina nad roverem zažehává svých osm motorů. Ty zpomalují až k výšce 20 metrů nad povrchem, načež začíná spouštění vozítka na lanech. Jak se dotýká koly země, samo uvolňuje lana a plošina odlétá pryč. Pět minut před desátou večer našeho času stojí Perseverance na Marsu. V kráteru Jezero.

„Zrovna včera, po 7 měsících a 300 milionů mil (480 milionů kilometrů) dlouhé cestě, NASA úspěšně přistála s roverem Perseverance na Marsu. Je na průzkumné misi, a to s nástroji, kterými přispěli naši evropští partneři, aby hledala důkazy možné existence života mimo naši planetu a (odpovědi na) záhady vesmíru,“ pogratuloval k úspěchu tehdy i americký prezident Joe Biden.

+15

Mise roveru? Hledat život, ale i vyrábět kyslík

Rover Perseverance má na rudé planetě plnit čtyři vědecké cíle: lokalizovat prostředí podporující život mikroorganismů – jako horniny, dále hledat stopy jeho dřívější existence, vyvrtávat a ukládat vzorky pro misi dalšího sběrného vozítka, ale i připravit budoucí výpravu lidí na Mars.

Kromě panoramatické kamery tak nese třeba i rentgenový a ultrafialový spektrometr či hloubkový radar a k vrtání mu slouží dvoumetrové rameno. Kamení sbírá v údolí bývalé řeky, ve kterém se mohl nacházet život asi před třemi až čtyřmi miliardami let.

Marsovský rover Perseverance

hmotnost: 1 025 kg

rozměry: 3,0 m (délka), 2,7 m (šířka), 2,2 m (výška)

mechanické rameno: 2,1 m

vybavení: 7 vědeckých přístrojů

váha vědeckých přístrojů: 59 kg

pohon: radioizotopový termoelektrický generátor

palivo: plutonium-238

Pro odebrané vzorky by chtěla NASA vyslat další loď a rover v roce 2026 a vrátit se s nimi na Zemi na začátku příštího desetiletí – před pokusy dostat na Mars i první lidi.

Kvůli budoucí lidské posádce nesl Perseverance také 15 kilogramů vážící zařízení zvané Moxie, který hned loni v dubnu zvládlo poprvé v historii na jiné planetě vyrobit kyslík, a to pět gramů, které by astronautovi vystačily na 10 minut dýchání. Štěpí ho za vysokých teplot z oxidu uhličitého. Pokus zajistil vědcům cenná data pro vývoj ještě většího zařízení, které by v budoucnu i za pomoci dopravené elektrárny mělo na Marsu vyrábět až tři kilogramy kyslíku za hodinu. Sloužit by měl totiž nejen k dýchání, ale i jako palivo do rakety pro cestu astronautů zpět.

První vrtulník na Marsu

Mise roveru měla zlepšit i techniky přistávání a získávání dat o počasí. Její součástí je také průzkumný vrtulník Ingenuity – v překladu Důvtip, který jako vůbec první řiditelný létající přístroj v mimozemské atmosféře nese rover s sebou.

Vrtulník se proletěl nad povrchem už 19krát, a to NASA počítala jen s pěti lety. Jeho nejdelší výlet trval skoro tři minuty. Nejvíc se dvoukilový dron se dvěma rotory vznesl do výšky 12 metrů a nejdál uletěl 625 metrů.

Nejdražší rover a další rekordy

Perseverance je kvůli všem nástrojům dosud největší, nejsofistikovanější a rovněž nejdražší rover NASA. Na vývoj, výrobu, let a provoz dala 2,7 miliardy dolarů, což je o 200 milionů víc než u Curiosity, která na Marsu také stále operuje.

Foto: Jan Marek

Všechny rovery NASA na Marsu.

Oba rovery pohání generátor čerpající energii z radionuklidu plutonia, díky kterému kvalitní stroje mohou i dalece předčít svou životnost. Perseverance má sloužit dva roky, stejně jako měla také Curiosity. Ta už ale funguje 9 let a 195 dní.

Rekordmanem je ale předchozí vozítko Opportunity, které jen se solárními panely a baterií vydrželo 14 let a 136 dní. Drželo i rekord s nejdelší ujetou vzdáleností za den. Jejích 214 metrů ale začátkem letošního února překonal právě Perseverance, a to skoro o 32 metrů.

Připomeňte si rekordní „Oppy“ a to, proč vůbec Mars a vesmír lidé dobývají.Video: Jan Marek, AP, Youtube.com, NASA

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované