Hlavní obsah

Musk slíbil testy mozkových čipů na lidech do půl roku. Opice už píšou myslí

Musk odhalil pokrok s mozkovými čipy. Naučil psát opici myslí a shání lidi.Video: Jan Marek

 

Reklama

1. 12. 2022 11:20

Firma Elona Muska vyvíjející mozkové čipy oznámila novinky. Její implantáty velké jako mince mají pomoct hluchým i slepým či umožnit ovládání chytrých zařízení myslí. Už tak naučila opice psát a testy na lidech chce do půl roku.

Článek

Informace i záběry si můžete i poslechnout a prohlédnout v úvodní videoreportáži.

Celosvětovou pozornost dosud poutaly spíše jeho známější firmy jako Tesla, SpaceX nebo čerstvě i Twitter. Příliš se už ale neví, že nejbohatší člověk planety Elon Musk vlastní také neurotechnologický startup Neuralink, který vyvíjí mozkové čipy. A právě ten mohl v noci na 1. prosince k jeho osobě strhnout další kontroverzi. Konala se totiž prezentace novinek ve vývoji a mnozí čekali, že půjde o zahájení testů na lidech.

Takto vypadala pozvánka na akci, kterou podnik na svém twitterovém účtu sdílel 24. listopadu. A přesně naznačovala to, že ji někdo napsal na počítači pomocí neurálního rozhraní. Realita ale byla jiná.

Pozvánka na prezentaci novinek startupu Neuralink.Video: Neuralink

„Zde můžete vidět Psyché, jednu z našich dalších opic, jak píše na klávesnici. Ale chci upozornit, že jde o telepatické psaní. Aby bylo jasno, ve skutečnosti nepoužívá klávesnici, ale posouvá kurzor na obrazovce pomocí své mysli, aby vybrala danou klávesu,“ vysvětlil na úvod Elon Musk.

„Technicky vzato (opice) neumí abecedu – nechceme to zařízení až tak nadhodnotit… protože to zařídí až jeho další verze,“ vtipkoval dál majitel startupu na prezentaci jeho novinek s publikem.

Před testy na lidech se chce Neuralink podle Muska ještě ujistit, že čipy bude možné bez problémů postupně vyměňovat za stále novější modely. A stejně jako před testy na opicích zkouší implantování nejdříve u modelů napodobujících cílový mozek. Zatím ale prý vše funguje, a tak přece jen dodal i jednu výraznou novinku.

„Předložili jsme většinu naší dokumentace Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) a myslíme, že přibližně do šesti měsíců bychom měli první neurální rozhraní mít testované na člověku,“ odhalil na prezentaci Elon Musk.

Replay celého života, ale i léčba duševně chorých a nevidomých

Dlouhodobý cíl startupu byl propojit mozek s umělou inteligencí (AI), zvýšit tak jeho kapacitu a dát lidem schopnosti, jako třeba přehrávání vlastních vzpomínek či možná o něco realističtější poslouchání hudby bez sluchátek. V první řadě teď ale chce ochrnutým lidem umožnit právě ovládat zařízení jen pomocí mysli a v budoucnu jim pomocí dalších čipů v páteři údajně i vrátit schopnost pohybu. Mozkovými implantáty co nejdříve také plánuje vyléčit hluchotu a slepotu.

„Myslím, že tohle je také pozoruhodné – i když někdo třeba neměl zrak nikdy, tak my věříme, že mu zrak dokážeme obnovit, protože zraková část mozkové kůry tam pořád je,“ doplnil Musk.

Jak čipy fungují?

Lidský mozek je v podstatě taková komunikační síť, která jako každá jiná funguje na bázi přenosu elektrických signálů čili vzruchů. Jeho základní stavební prvky, miliardy nervových buněk zvané neurony, si pomocí nich mezi sebou posílají informaci o tom, co chce člověk udělat, neboli podněty, ze kterých vznikají konkrétní pohyby i slova. A čip od Neuralinku je vesměs hlavně jejich snímač, překladač, ale i vysílač – a jednou zřejmě také stimulátor.

Jeden mozkový implantát velký jako mince totiž obsahuje 1024 mikroelektrod a každá z nich se umí napojit na vzruchy až ze čtyř neuronů. To je přes čtyři tisíce nervových buněk s veškerou jejich činností na čip. A na rozdíl od testovaných opic by první lidé měli dostat hned čtyři – tři do motorického a jeden i do somatosenzorického centra mozku, ve kterém se koncentrují právě i smyslové vjemy.

Bezpečné připojení ke tkáni mozku zajišťuje 64 polymerových vláken, z nichž každé obstarává komunikaci s neurony pro 16 mikroelektrod. A nejenže jejich vzruchy tedy snímají neboli čtou, ale samy by měly dokázat signál i stimulovat a tím zasahovat do činnosti mozku, na což Musk zřejmě spoléhá při řešení neurologických onemocnění. Celý svazek měří sice asi 20 milimetrů, vlákna jsou ale tenčí než lidský vlas, a proto musí implantaci čipů do mozku provádět neurochirurg pomocí robota.

V pouzdru každého z implantátů je pak i baterie a bluetooth. Bezdrátový přenos má dosah pět až deset metrů, rychlost záznamu analogového signálu je 20 000 vzorků a datový tok 200 megabitů za sekundu – při rozlišení deseti bitů a frekvenci přenosu dat každých 25 mikrosekund. Pro léčbu ochrnutí, hluchoty nebo slepoty bude ale tento výkon zřejmě nutné ještě zvýšit.

„Pokud bych měl vybrat jednu zprávu, kterou tu chci předat, tak tou je, že pokud máte odbornost k vytváření pokročilých zařízení jako chytrých hodinek, mobilů a počítačů, vaše schopnosti by měly obrovské využití při řešení těchto důležitých problémů,“ sdělil Musk na úvodu prezentace novinek její hlavní smysl.

Jak se Musk dostal přes opice i prasata

První čipy začal Neuralink testovat v roce 2017 na prasatech. A loni v dubnu potom odhalil video, na kterém už mozkový implantát měla i opice, jež pomocí něj hrála konzolovou hru. Elon Musk přitom jen o dva měsíce dříve odhalil tento pokrok svým fanouškům na audiální sociální síti Clubhouse, kde mu tuto novinku jen málokdo věřil.

„Nevypadá jako nešťastná opice. Ani nepoznáte, ve kterém místě jí čip implantovali. Není jí to nepohodlné. A nevypadá divně,“ vysvětloval loni miliardář pěti tisícům fanoušků v jedné z debatních místností aplikace.

„Jednou z věcí, kterou jsme chtěli zkoumat, bylo: Můžeme zařídit, aby spolu opice mohly hrát mind-pong? To by bylo docela cool,“ pokračoval.

Loni v prosinci pak Musk pro americký deník The Wall Street Journal uvedl, že čeká už pouze na povolení FDA, aby mohl odstartovat i testování na lidech.

„Standardy pro implantování zařízení jsou výrazně výš, než jaké FDA vyžaduje,“ řekl tehdy v rozhovoru. V lednu pak ihned otevřel i výběrové řízení na post ředitele klinických studií, který měl – jeho slovy – být „snaživý, dychtivý a cílevědomý“. Neuralink přitom na oplátku nabízel doslova zase „příležitost změnit svět a pracovat s vůbec prvními dobrovolníky“.

„První aplikace (čipů) budou pouze pro lidi s vážným poraněním mozku. Cena bude enormní, protože první implantace určitě budou s nějakými nekrytými riziky,“ uváděl dříve také Musk. „Testovali jsme implantování, odstranění a opětovné implantování a funguje to skvěle,“ doplnil.

Co chce Neuralink implantovat do mozku lidem?

Čip N1

  • složení: 1024 mikroelektrod
  • funkce mikroelektrody: stimulování neuronů (zápis), snímání mozkové aktivity (čtení)
  • připevnění ke tkáni: 64 polymerových vláken (16 mikroelektrod na vlákno)
  • tloušťka vlákna: 4–5 mikrometrů, šířka: 40 mikrometrů, délka: 20 milimetrů
  • co vlákna a elektrody měří: akční potenciály čili vzruchy neuronů (aktivita)
  • rychlost záznamu analogového signálu: 20 000 vzorků za sekundu
  • rozlišení dat: 10 bitů
  • výsledný datový tok: 200 megabitů za sekundu
  • následná komprese: 200krát

Pouzdro–implantát

  • průměr: 23 milimetrů, tloušťka: 8 milimetrů (např. jako mince)
  • obsah: čip N1, bluetooth, baterie
  • frekvence přenosu dat: každých 25 mikrosekund
  • dosah bezdrátového přenosu: 5–10 metrů

Pozn.: Rozměry mikrovláken jsou tak malé, že musí být implantována pomocí robota (průměr lidského vlasu: 100 mikrometrů).

Neuralink vznikl v roce 2016. Sice za ním stojí nejbohatší člověk na světě s osobním jměním v hodnotě 179 miliard dolarů, tedy zhruba 4,2 bilionu korun, samotný podnik si ale dokázal také zajistit podporu od investorů jako Google Ventures nebo OpenAI. Jen v loňském třetím kole financování se podařilo startupu vybrat 205 milionů dolarů a celkově už je v současnosti na 373 milionech.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované