Hlavní obsah

Roboti se poprvé umí sami rozmnožovat. Dělají to na styl Pac-Mana

Podívejte se na první živoucí roboty na světě, co se umí už i rozmnožovat. (Video: Jan Marek)

 

Reklama

30. 11. 2021 20:03

Před dvěma lety vyvinuli badatelé ze třech amerických univerzit včetně Harvardu první živoucí roboty na světě. Od té doby už udělali poměrně slušný pokrok, a nově naučili roboty dokonce se i reprodukovat.

Článek

Američtí vědci postavili tyto roboty za pomoci umělé inteligence z kmenových buněk z embryí africké žáby drápatky vodní, podle jejíhož latinského jména Xenopus laevis se také označují xenoboti.

Designuje je umělá inteligence. Vyhrává ta nejlepší generace

Takzvaný evoluční algoritmus, tedy jakýsi superpočítač, nejdříve z 500 až jednoho tisíce buněk virtuálně tvořil náhodné 3D konfigurace, u kterých testoval pohybové a kooperativní schopnosti. Ty nejúspěšnější modely pak už přímo úpravou z embryonálních buněk vyrobili mikrochirurgové.

Výslední xenoboti měří milimetr a jsou ze tří tisíc buněk. Vědci z University of Vermont, Tufts University a Harvardu umí pomocí umělé inteligence naprogramovat a vyrobit takové konfigurace, které dokážou plnit i jednoduché úkoly, jako zaměřit, uchopit a přemístit malé částice do určitého cíle.

Jednou by tak mohli třeba čistit oceány od toxických látek nebo dopravovat léčiva a odstraňovat škodlivé buňky v lidském těle. Při poškození se navíc sami regenerují a po splnění úkolu se do několika málo dnů rozpadnou a rozloží.

Budoucnost? Najdou nemoc, určí stádium, doručí léčiva

S xenoboty vědci přišli loni v lednu. První generaci živoucích robotů na světě poháněly pulzující buňky pro srdeční sval žabího embrya a jako kostra jim posloužily buňky pro kůži. Na vlastní zásoby energie vydrželi v pohybu až deset dní.

Druhou generaci badatelé letos v květnu naprogramovali tak, aby se skládali z buněk sami a na povrchu jim rostly řasinky, pomocí kterých se pohybují jako na nožičkách a protáhnou se i kapilárou. K tomu si noví xenoboti vyvinuli molekulární paměť. Mohli by tak třeba informovat, v jakém stádiu je nemoc, na kterou v těle člověka narazí. V prostředí bohatém na živiny potom oproti první generaci mohou vydržet v pohybu i měsíce.

Replikace na Pac-Mana

Teď přišli vědci i se třetí generací, které naprogramovali další, u robotů až doposud nepředpokládanou schopnost: rozmnožování. Nejnovější xenoboti ve tvaru kultovní herní postavy Pac-Man umí v Petriho misce do svých „úst“ shromáždit stovky malých buněk a za pár dní z nich vytvořit nového xenobota. Tento způsob se označuje jako „kinetická replikace“, píše server CNN.

„Pokud bychom uměli tohoto typu tvarovatelnosti a schopnosti buněk řešit problémy správně využít, otevřelo by nám to spoustu nových možností,“ dodává a odkazuje při tom na oblast regenerativní medicíny vedoucí studie otištěné i uznávaným časopisem Science Daily profesor počítačových věd a robotiky na University of Vermont, Josh Bongard.

Technologie je ale stále v počátcích. Schopnosti robotů jsou pro představu na úrovni počítače ze 40. let. Na jejich vývoj dohlíží také odborníci na etiku, kteří kontrolují, že nikde nedochází k žádné genové manipulaci. Výzkum ovšem zčásti financuje i americká vládní vojensko-výzkumná agentura DARPA.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:
Defense Advanced Research Projects Agency (DARPA)

Doporučované