Hlavní obsah

Historický milník: první živoucí roboty stvořili z buněk žabích embryí

Jak vypadají první živí roboti na světě? (Video: Jan Marek, AP)

17. 1. 20:07

První biologické stroje jsou na světě. Američtí vědci postavili z embryonálních buněk drápatek vodních programovatelné miniaturní roboty, tzv. xenoboty, kteří jsou schopni samostatného pohybu. V budoucnu by mohli třeba čistit oceány, požírat toxické materiály nebo dopravovat léčiva po lidském těle. Při poškození se sami léčí a po splnění úkolu se rozpadnou a rozloží.

Článek

Tuftsova univerzita a University of Vermont ve Spojených státech tvrdí, že jejich vědci stvořili první živoucí roboty na světě, a to za použití kmenových buněk získaných z embryí africké žáby známé také jako xenopus, po níž rovněž dostaly označení „xenoboti“.

Umělá inteligence s evolučním algoritmem

Testování méně než jeden milimetr velkých, miniaturních biologických strojů zatím ukázalo, že zvládnou programovatelný pohyb a umí zaměřit, uchopit a přemístit částice do příslušného cíle.

Podle agentury AP je vyvinul specializovaný program, tzv. evoluční alogritmus – tedy superpočítač, který nejdřív zhruba z 500 nebo 1000 buněk vytvářel náhodné trojrozměrné konfigurace, které následně virtuálně testoval, a pak až podle jejich pohybových a kooperativních schopností dál pokračoval s jejich úpravami.

Než vědci přesunuli experiment z virtuálního prostředí do opravdové laboratoře, nechali superpočítač vytvořit z tisícovek návrhů asi stovku generací xenobotů.

Je to jako Minecraft nebo Lego, vysvětluje tvůrce

Jejich hlavní autor a doktorand z University of Vermont Sam Kriegman popisuje stavění miniaturních robotů jako počítačovou hru Minecraft nebo dětské Lego.

„Zadáváme počítači různé typy biologických struktur a také úkolů, jako třeba co nejrychlejší pohyb v jednom směru. A ten udělá konstrukci, která to dokáže. Zrovna tak mu zadáváme úkoly jako přepravování objektu, vyčištění povrchu Petriho misky nebo spolupráci v rojnici,” vysvětluje fungování algoritmu Kriegman.

Tělo by je při léčbě neodmítlo. Mohli by sbírat i mikroplasty

Tvůrce xenobotů dodává, že vydrží okolo deseti dnů. Jakmile prý vyčerpají svoji energie, přirozeně zemřou a rozloží se na odumřelé kožní buňky. Déle by podle něj mohli vydržet v prostředí bohatém na výživu.

Výzkum podle agentury AP cílí na to, aby miniaturní biologické stroje mohly proudit v lidských tělech a v potřebných místech uvolňovat léčebné látky, které by s sebou nesly. Také by mohly sbírat mikroplasty v oceánech.

Narozdíl od kovových robotů se xenoboti jako živé buňky mohou sami léčit. Tato jejich schopnost je však zatím v raném stadiu. Podle Kriegmana by ale v budoucnu mohlo být možné vytvářet je z buněk samotných pacientů, takže by je tělo neodmítalo a oni by tak mohli třeba v případě nádorů mozku zvládnout to, na co jsou chirurgické nástroje stále ještě krátké. „To je teď ovšem ještě velmi, velmi vzdálená technologie,” dodává s tím, že vývoj teprve začíná.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené