První komerční přistání na Měsíci zřejmě nevyšlo, Japonci ztratili kontakt

Modul Hakuto-R měl v úterý 18:40 SELČ dosednout na lunární povrch a do historie dobývání kosmu lidmi opět vepsat další prvenství.

Tento vesmírný koráb totiž nevlastní žádná vládní agentura, ale soukromá společnost – japonská firma ispace, která se tak mohla stát prvním soukromým podnikem s vlastní sondou na Měsíci.

Na potvrzení tohoto úspěchu se nicméně stále čeká. Pár sekund před samotným přistáním totiž řídící středisko v Tokiu ztratilo s modulem kontakt, a následně požádalo diváky v živém přenosu, aby ještě několik okamžiků počkali, než budou moci stav ověřit.

18:57: Zástupce firmy ve videopřenosu sdělil, že vyšetřování stále probíhá. Redakce SZ Tech jej také pořád sleduje a informace bude dál aktualizovat.

19:06: Všichni pracovníci řídícího střediska vystoupili v živém přenosu, ve kterém mluvčí společnosti uvedl, že nejsou schopni potvrdit dosednutí modulu na Měsíci. Přiznal rovněž možnost, že mise nebyla úspěšně dokončena, jelikož přišli o komunikaci. Poslední signál obdrželi zmíněných pár sekund před momentem, kdy se Hakuto-R měl dotknout povrchu.

Záznam pokusu o přistání si můžete zpětně pustit v úvodním videu tohoto článku.

Japonci, kteří jednou chtějí na přirozené družici Země postavit vlastní trvalou základnu s lidmi, nebyli v závodu o tento milník sami a ještě v době startu jejich průzkumné mise loni v prosinci to dokonce vypadalo na dost těsný boj, do něhož se vrhli také Američané. Vcelku překvapivě však nešlo o SpaceX, ale dvě jiné společnosti.

Intuitive Machines je stejně jako firma Elona Muska z Texasu. Slavnému miliardáři však nepatří, i když jeho raketu si pro vynesení svého modulu Nova-C na oběžnou dráhu Země objednala. Ještě koncem loňska plánovala odstartovat v březnu a na lunární povrch doletět po vypuštění raketou Falcon 9  za šest dní. Nedávno však termín odložila na červen.

Pittsburská společnost Astrobotic Technology si zase pro misi svého modulu Peregrine vyhradila celé letošní první čtvrtletí, přičemž manévry k Měsíci jí v závislosti na termínu startu mohly zabrat také necelý týden – ale i dva měsíce. Na orbitu Země měla Peregrine vynést nová raketa Vulcan Centaur od United Launch Alliance (ULA). Její inaugurační let, který bude redakce SZ Tech rovněž sledovat, je však nyní plánovaný na 4. květen.

Obě firmy přitom stejně jako SpaceX patří mezi partnery NASA v rámci jejích kontraktů Commercial Lunar Payload Services (CLPS). Americká vesmírná agentura pomocí těchto dohod soukromé podniky jednak podporuje ve vývoji jejich lodí, současně si v nich také kupuje místo pro dopravu vlastních vědeckých nástrojů na Měsíc pro svůj program návratu lidí na povrch v rámci programu Artemis.

Texaská i pittsburská společnost tak od ní každá získala na svůj modul a misi bezmála 80 milionů dolarů.

Ispace žádné takové vládní peníze na podporu své mise M1 nedostala. Finance vybírala pouze od investorů, od kterých zatím v devíti kolech získala už bezmála 175 milionů dolarů.

A teď 11. dubna vstoupila i na tokijskou burzu, přičemž její první veřejná nabídka akcií (IPO) vynesla 6,7 miliardy jenů, tedy dalších 50 milionů dolarů, a hned druhý den se dokonce obchodovala s cenou vyšší o 72 procent. Další nárůst se dal očekávat poté, co by rovněž jako první burzovní subjekt přistála na Měsíci – to firma ovšem nemohla potvrdit, ba spíše naopak předpokládá kvůli ztrátě komunikace neúspěch mise.

Lunární modul Hakuto-R (hakuto v překladu znamená bílý králík a odkazuje na japonskou legendu o tomto zvířeti na Měsíci, pozn. red.) si jako místo přistání vybral kráter Atlas nedaleko Moře chladu, jelikož je většinou plochý, tedy bez kamenů ohrožujících dosednutí, a leží na severu přivrácené strany Měsíce, takže v dosahu komunikace ze Země.

Japonský lander měl v této oblasti s relativně nízkými riziky následně vypustit dva rovery neboli robotická vozítka. Jedno pochází od Japonské vesmírné agentury (JAXA) a jedno od Spojených arabských emirátů (UAE). Pro obě země a jejich kosmické programy mělo jít rovněž o historický úspěch, kterého zatím dosáhly pouze USA, Sovětský svaz a Čína. Nyní lze ale zatím předpokládat, že o stroje přišly.

Dvoukolový japonský robot měl být v provozu jenom pár hodin. Po Měsíci se měl jen krátce projet a získat data pro vývoj budoucího vozítka JAXA, už s lidskou posádkou. Vybavený byl 360stupňovou kamerou od kanadské firmy Canadensys a měl testovat i výkon baterie s pevným elektrolytem od japonské firmy NGK Spark Plug.

Čtyřkolový rover Rashid z Emirátů měl studovat Měsíc až 14 dní – sice byl dlouhý pouze 50 centimetrů a vážil jen 10 kilogramů, ale nesl čtyři sondy ke zjištění teploty, hustoty i elektrického náboje prachu, který způsobuje jeho pohyb na povrchu.

Měl rovněž čtyři kamery – dvě běžné od francouzské kosmické agentury CNES, mikroskopickou ke studování půdy čili regolitu a jednu termální ke snímání celého přistávací místa. Vozítko po něm také měla navigovat umělá inteligence automaticky vypočítávající terén.

Více podrobností o vědecké povaze nákladu už Seznam Zprávy popsaly také v předešlém článku.

Let japonské mise trval bezmála pět měsíců. Byl tak sice delší – modul se dostal až do vzdálenosti 1,4 milionu kilometrů od Země, pomohl si při něm však gravitačním tahem Země i Slunce, takže potřeboval méně paliva než přímý let a zbylo více místa (váhy) pro nástroje.

Před pokusem o kompletně automatického přistání na Měsíci ale loď musela ještě jednou přirozenou družici Země po eliptické dráze obletět, aby se k jejímu povrchu co nejvíc přiblížila a sestup dokázala zpomalit.

Zvlášť pro soukromé firmy bez podpory a zdrojů vládních agentur bývá totiž přistání složité. V roce 2019 tak chtěl přepsat dějiny také izraelský podnik SpaceIL, ale jeho přistávacímu modulu Beresheet selhal při brzdném manévru gyroskop a modul ztroskotal.