Hlavní obsah

Video: Africká Keňa vstoupila do elitního klubu. Nad Zemí obíhá její družice

Keňa vyslala na oběžnou dráhu první vlastní pozorovací družici.Video: Jan Marek

 

Reklama

Úspory, sledování hustoty osídlení, lepší zemědělství, nakládání se zdroji, a tudíž méně hladu. To si vesmírný program Keňanů slibuje od satelitu, který teď jako první v historii své země posílají na oběžnou dráhu.

Článek

Další zážeh motorů rakety Falcon 9 a další prvenství v dobývání vesmíru – tentokrát pro Keňu, která s pomocí americké soukromé firmy SpaceX a jejího stroje posílá na oběžnou dráhu Země svoji první družici.

Informace i záběry si můžete poslechnout i prohlédnout v úvodní videoreportáži.

Známý raketový nosič odstartoval v sobotu chvíli po tři čtvrtě na devět ráno našeho času z letecké základny Vandenberg v Kalifornii. A to už posedmé v rámci takzvané mise Transporter, čili vynášení malých satelitů na orbitu. Na palubě jich nese celkem 50 kusů a jedním z nich je právě i Taifa-1 pro Kenya Space Agency (KSA). Typově jde o takzvanou 3U pozorovací družici.

„Když mluvíme o 3U, bavíme se o třech kusech, a to sice kostek. Jedna kostka v rámci satelitní technologie měří 10 × 10 × 10 centimetrů, takže u Taifa-1 to jsou tři složené kusy, což je 10 × 10 × 30 centimetrů,“ vysvětluje Aloyce Were, jeden z inženýrů, který se na vývoji družice podílel.

Co tvoří první keňský satelit

Konstrukce družice slouží jako schránka pro všechny jeho součástky a zároveň také jako opora pro solární panely zásobující ji energií. Musí proto být lehká, odolná a dostupná, což výběr materiálu zužuje na hliník.

„Má lepší termální vlastnosti a současně dobře odolává drsnému kosmickému prostředí,“ dodává vědec.

Jako hlavní náklad nese Taifa-1 hyperspektrální kameru, jejíž snímky mají pomoci v socioekonomickém rozvoji země napříč mnoha sektory. Kromě mapování pozemků a hustoty osídlení třeba i zlepšením zemědělství, pozorování a využívání přírodních zdrojů a snížení nedostatku potravin.

Úspory na službách vesmírných mocností

Keňa se až dosud musela ohledně družicových snímků spoléhat na zahraniční poskytovatele, jako například na americký vesmírný úřad NASA, a to s sebou přinášelo omezení.

„Veškeré satelitní zobrazování, které jako stát používáme, zatím máme ze zahraničí a není zrovna levné. A to, co je zdarma, nemá vysokou kvalitu,“ doplňuje Andrew Nyawade z oddělení regulace, průzkumu a zužitkování KSA.

Do otevřeného kosmu se keňská družice dostane z nákladového prostoru Falconu 9 hodinu po startu. Ihned vysune anténu kvůli komunikaci, a pak se na oběžné dráze bude pár dní stabilizovat. Palubní počítač a jiné systémy zapne až po týdnu, kdy začne testovat schopnost číst shromažďovaná data, která pak bude srovnávat s okolními satelity kvůli zjištění případných rozdílů a jejich kalibraci.

Z družice může těžit více sektorů

Satelit má čas na testování do července, to se totiž zprovozní v současnosti dostavovaná pozemní stanice v hlavním městě Nairobi, kam pak už bude Taifa-1 odesílat data naostro. Využití by měla mít nejen u zemědělců.

„Máme tady několik hráčů z veřejného sektoru, kteří používají služby vesmírného sektoru. Třeba vědci by vývoj kosmického průmyslu rádi orientovali směrem k výzkumu a studování prostředí vzdáleného kosmu. Ministerstvo obrany na to hledí z perspektivy shromažďování informací, posílení vlastní pozice síly nebo také k získání strategické výhody oproti konkurenci,“ uvádí také Hillary Kipkgosgey, výkonný ředitel kosmického programu Keni.

Taifa-1 bude Zemi obíhat 15krát za den, z toho přímo nad Keňou proletí vždy jednou za čtyři dny a překonat celý stát jí potrvá méně než deset minut. Takto bude obíhat po dobu dalších pěti let, než se kvůli ztrátě výšky vychýlí z oběžné dráhy a shoří v atmosféře.

Investice, které se vyplácí

Africký stát měl přitom družici hotovou jen za dva roky a cenu 50 milionů keňských šilinků, tedy v přepočtu osm milionů korun. Vyvíjel ji sám a na stavbu si najal bulharského leteckého a vesmírného konstruktéra Endurosat. Počítá však s tím, že v budoucnu by s novými zkušenostmi mohl další zařízení stavět sám. Kromě úspor za zahraniční snímky totiž věří i v další přínosy vesmírného průzkumu.

„Všichni víme, že vynálezy z vesmírného výzkumu nacházejí využití v každém aspektu lidského úsilí. Ať už mluvíte o dopravě, televizi nebo vysílání, nebo když mluvíte o internetové komunikaci, navigaci či předpovědích počasí,“ doplňuje šéf Kenya Space Agency.

Z celkových 54 států v Africe má vlastní kosmickou agenturu necelá půlka. Keňa je přitom už 13. zemí, která fungující družici na oběžnou dráhu dostala. Že to zvládne, si otestovala už v před čtyřmi lety. V dubnu 2018 tam rovněž s pomocí rakety Falcon 9 poslala experimentální cubesat, čili základní krychlový satelit 1KUNS-PF testující systémy.

Investice do vesmírného průmyslu na subsaharském kontinentu rostou i navzdory četným humanitárním krizím. V roce 2018 uvolnily tamní vlády do sektoru přes 283 milionů dolarů, zatímco v roce 2021 to už bylo přes 548 milionů, čili o 94 procent víc. A to už také jeho hodnota dosáhla skoro na 19,5 miliardy dolarů a do roku 2026 by měla růst o dalších 16 procent.

Odhaduje se, že kosmický sektor zaměstnává v celé Africe přes 19 tisíc lidí, z toho nejvíc, tedy 11 tisíc pracovníků, zaměstnávají právě vládní agentury.

Reklama

Související témata:
Kenya Space Agency (KSA)
Družice Taifa-1

Doporučované