Hlavní obsah

Válečný zločin? Rusové prý zaútočili vakuovými bombami na civilní cíle

Foto: Profimedia.cz

Odpalovací zařízení pro termobarické pumy. Ilustrační foto z vojenské přehlídky v Moskvě.

Reklama

aktualizováno •

Rusko podle ukrajinských tvrzení použilo na Ukrajině takzvanou „vakuovou bombu“. Nasazení zbraně velmi účinné proti zakopanému nepříteli vzbuzuje obavy, jak by mohl vypadat boj o Kyjev a další velká města.

Článek

Neověřené informace z Ukrajiny naznačují, že i na tomto bojišti ruská armáda používá osvědčený prostředek pro boj ve městě: takzvanou vakuovou munici. O jejich možném nasazení mluví i nová reportáž CNN.

Před jejich použitím varovala mimo jiné velvyslankyně USA při OSN. „Viděli jsme videa, na nichž ruské síly přesouvají na Ukrajinu mimořádně smrtící zbraně, které nemají na bojišti co dělat. Patří sem kazetová munice a vakuové bomby, které jsou podle Ženevské úmluvy zakázané. Viděli jsme 40 kilometrů dlouhý smrtící konvoj, který se řítí na Kyjev.“

Obavy nově potvrdil i britský ministr obrany Ben Wallace. „Jak daleko Putin zajde a jaké zbraně nasadí k dosažení svého konečného cíle, není známo. Ale viděli jsme použití obrovského množství dělostřelectva. Viděli jsme nasazení termobarických dělostřeleckých zbraňových systémů. A obáváme se, jak široké by mohly být jejich dosahy.“

Ruská vládou financovaná stanice Russia Today mezitím zjevně maže ze svého webu zmínky o vakuových bombách, které původní články označují za „devastující zbraně“, které zasaženým lidem „zničí orgány“.

Nasazení na Ukrajině

O přítomnosti tohoto typu zbraně na bojišti se ví již delší dobu. Na Twitteru se v minulém týdnu objevilo mimo jiné i verifikované video s raketometem TOS-1A, který tento typ munice používá. Podle zpráv doprovázených i fotodokumentací se podařilo pak ukrajinským oddílům jednoho tohoto odpalovacího zařízení zmocnit.

Je celkem nepochybné, že ruská armáda nasadila i zbraně s tímto účinkem. Používá totiž podobný typ munice i v ručních zbraních, třeba jako speciální střelu pro „rpgéčka“. Proč je tedy používá a proč se o nich tolik mluví?

Jak funguje vakuová bomba

Vakuové bomby patří mezi tzv. objemově detonující zbraně. Obsahují kromě výbušniny také další hořlavý materiál, který se při výbuchu uvolní do okolí a prudce reaguje s kyslíkem ve vzduchu. Exploze tedy nevychází z jednoho bodu, ale v oblaku vzdušných částic. Jde tedy o směs klasické výbušniny například s práškovým hořčíkem či hliníkem.

Teploty v oblaku dosahují při explozi 2 až 3 tisíc stupňů Celsia, podle typu směsi a také okolností výbuchu. Kromě teploty a tlakové vlny může zbraň zraňovat a zabíjet i kvůli podtlaku, který po výbuchu vzniká. Odtud právě pochází označení „vakuová bomba“. Rychlý pokles tlaku poškozuje plíce a další orgány.

„Otec všech bomb“

Exploze dostatečně velké a účinné zbraně této kategorie může vytvořit „hřib“ tak charakteristický pro jaderné zbraně.

Srovnatelnou sílu s ní ovšem nemá a mít nemůže. Nejsilnější zbraní tohoto typu v ruském arzenálu je ATBIP (Авиационная вакуумная бомба повышенной мощности čili АВБПМ, přezdívaná také Otec všech bomb).

Má hmotnost kolem sedmi tun, její ničivá síla má podle ruských údajů odpovídat zhruba 40 tunám výbušniny TNT. To je téměř určitě nadhodnocený údaj, ale budiž. I ty nejmenší jaderné zbraně mají „sílu“ v rámci tisíců tun.

Účinek je i tak značný, zbraň má podle neověřených ruských údajů smrtící účinek až na vzdálenost kolem 300 metrů. Zasažená plocha je tak výrazně větší (uvádí se až dvakrát), než by měla být u podobné nálože klasické trhaviny.

ATBIP je extrémní případ. Mnohem častěji budou na bojišti nasazovány menší „objemově detonující“ zbraně s menším účinkem. I ty mají ovšem právě v uzavřených prostorách vyšší účinek než podobné zbraně s konvenční výbušninou.

Jsou povolené?

Používání termobarických zbraní není regulováno tak jako použití zbraní chemických. Nasazují je různé země včetně například USA v Afghánistánu. Podle mezinárodního válečného práva ovšem jsou zakázány „nerozlišující útoky“. Neměly by se tedy používat zbraně, které mohou v dané oblasti zabít vše živé, bez ohledu na to, zda jde o civilní obyvatelstvo nebo vojenský personál.

Foto: Profimedia.cz

Americká armáda použila svou verzi vakuové pumy (MOAB – Mother of all Bombs, matka všech bomb) k útoku na jeskyně Islámského státu v Afghánistánu v roce 2017. Šlo o první bojové použití GBU-43/B v historii.

V tomto ohledu je termobarická munice, především ta výkonnější, extrémně nebezpečná zbraň. Značné škody by způsobila především při nasazení v hustě osídlené městské zástavě. Z povahy jde o zbraň, před kterou se obyvatelé mohou těžko chránit, a je přitom s vysokou pravděpodobností smrtelná.

Často se také poukazuje na to, že podobné zbraně díky svému mechanismu účinku (třeba poškození tkání v důsledku podtlaku) způsobují zbytečné utrpení. Některé takové zbraně jsou regulovány „Úmluvou o některých konvenčních zbraních“ z roku 1980. Tehdy se ovšem tento typ zbraní do úmluvy nedostal.

Zbraň tedy v principu může být nasazena, zakázané je však její použití proti civilním cílům. Jaké škody způsobí, o tom rozhodnou okolnosti, za kterých se tak stane. Pokud by mělo dojít na obléhání Kyjeva, pak by nasazení objemově detonujících zbraní mohlo v mnoha případech způsobit značné ztráty na životech civilních obyvatel. A používat by se tedy neměly.

Ženevské úmluvy zakazují útok na civilisty

Ženevské úmluvy, vytvořené už v roce 1864, byly postupně doplňovány a upravovány. Ratifikovalo je 196 států světa, včetně Ruska a Ukrajiny. Úmluvy představují základní prameny tzv. válečného práva. Kladou důraz na respektování lidských práv a upravují povolené prostředky vedení války.

Druhý dodatkový protokol Ženevských úmluv z roku 1977 uvádí, že civilní osoby musí být chráněny před každým aktem násilí či zastrašování. Bojující strany jsou vždy povinny rozlišovat mezi civilním obyvatelstvem a příslušníky ozbrojených sil. Z toho také vyplývá zákaz útoků, které nerozlišují mezi objekty civilními a vojenskými. Zakázány jsou tedy útoky, které používají prostředky či způsoby bojové činnosti, jejichž účinky nelze omezit na konkrétní vojenský objekt a zasahují vojenské objekty i civilní objekty či osoby bez rozdílu.

Aktualizace: Doplnili jsme nová vyjádření, informace o mazání stránek RT.com a informace o Ženevských úmluvách.

Reklama

Související témata:

Doporučované