Hlavní obsah

Tisíce dávek po expiraci. Lék na covid, který prosazoval Babiš, tiše končí

Foto: Profimedia.cz

Česko na startu jara vsadilo při léčbě covidu mimo jiné na ivermektin. Jeho pozitivní účinky se neprokázaly.

Reklama

10. 9. 14:30
aktualizováno • 10. 9. 15:27

Premiér Andrej Babiš (ANO) v poslední době mluví o „novém“ léku na covid. Jiné medikamenty, které v minulosti propagoval, ovšem nezafungovaly. Ivermektin končí v koši, masověji se nedaří uplatnit ani Regeneron.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ta zpráva na startu roku vyvolala až tragikomické reakce. V době, kdy Česko čelilo nejtěžší vlně epidemie covidu-19, mířili někteří lidé k veterinářům. A vymýšleli si, že mají ve stáji nemocné koně. To vše pro předpis na ivermektin. Ministerstvo zdravotnictví totiž v březnu schválilo experimentální podávání antiparazitika, léta používaného na odčervení koní, pacientům s covidem. Léčivo, k jehož nákupu dal pokyn Andrej Babiš, nyní ze skladů tiše mizí. Část po datu spotřeby.

Pro Seznam Zprávy to potvrdilo vedení brněnské svatoanenské nemocnice, která na premiérův pokyn lék na konci zimy nakoupila. „Byla to mimořádná akce. Buď všechno, nebo nic, znovu ji opakovat nebudeme,“ líčil tehdy ředitel nemocnice Vlastimil Vajdák.

Z Bulharska tehdy dorazilo 10 tisíc balení za 12,5 milionu korun. „Asi jednu čtvrtinu z celkové dodávky si odvezl a na vlastní náklady zlikvidoval dovozce,“ uvedla mluvčí fakultní nemocnice Dana Lipovská. Datum spotřeby skončilo v srpnu.

U části nemocnice dojednala výměnu za nová balení s roční expirací. „Konkrétně 300 balení po 30 tabletách a 300 balení po 10 tabletách,“ doplnila mluvčí.

V brněnském špitále lék podali celkově 150 pacientům, dál jej distribuovali do jiných nemocnic a lékáren.

Na začátku byl dobrý úmysl a nadějné vyhlídky primáře I. interní kardioangiologické kliniky Michala Rezka. Mimo jiné tvrdil, že se po aplikaci léku krátí doba pobytu pacientů v nemocnici. „Jeho použití má smysl,“ tvrdil ještě v dubnu.

„Já bych si jej nevzal,“ kontroval tehdejší ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).

Desítky studií po celém světě pozitivní efekt léku v dalších měsících zavrhly. „Poslední výsledky studií s ivermektinem budou v léčbě pacientů zohledněny a aktuálně spíše nepředpokládáme jeho velké použití mimo klinickou studii,“ uvedla Lipovská.

Co je ivermektin

Ivermektin je širokospektrální antiparazatikum používané v humánní i veterinární medicíně proti parazitickým hlístícím a některým ektoparazitům, jako jsou vši. V humánní medicíně je ivermektin lékem volby proti elefantiáze, říční slepotě a řadě gastrointestinálních parazitóz. Jedná se o jeden z nejpoužívanějších antiparazitárních přípravků pro masný skot a ovce.

Otazník visí i nad zmíněnou studií, jejíž vznik nemocnice v březnu avizovala. V nemocnici totiž neleží žádný pacient s covidem, studie se nemá kdo účastnit. „To, jestli budou případní pacienti zařazeni, záleží na více faktorech, zvážení ošetřujících lékařů, dostupnosti dalších léků a samozřejmě souhlasu pacienta. Zcela jistě budou v takovém případě pacienti poučeni o aktuálních poznatcích léčby,“ dodala mluvčí.

Nejasný osud zatím čeká i monoklonální přípravek Regeneron. Na popud Ministerstva zdravotnictví jej za téměř 800 milionů korun nakoupily Fakultní nemocnice Brno a pražská v Motole.

Preparát obsahuje dvě monoklonální protilátky. Přípravek s názvem REGN-CoV2 sice prokazatelně zabírá, ale pouze v úvodních dnech infekce. „Zastaví šíření viru po těle. Je to ale spíš prevence před těžkým průběhem, nejde o lék již plně propuknuté nákazy,“ uvedla mluvčí FN Brno Veronika Plachá.

Bohunická nemocnice je určená jako distribuční centrum pro Moravu, Slezsko, Pardubický kraj a Vysočinu. V jejích skladech leží 4800 dávek za 312 milionů korun. Nakoupené dávky expirují v roce 2023. „Přes léto těchto pacientů, pro které by byl REGN-CoV2 vhodný, moc nebylo – spíše jednotky,“ přiznala Plachá.

Oběma fakultním nemocnicím se zatím neúspěšně daří lék zpropagovat u praktiků a veřejnosti. Aplikuje se asi hodinu pomocí infuze.

V tuto chvíli neexistuje žádná účinná léčba na onemocnění, pokud se člověk dostane do těžkého stavu.
Peter Sklienka, FN Ostrava

Jak vysvětlil koordinátor intenzivní péče a staniční lékař FN Ostrava Peter Sklienka, právě časově omezený účinek léku příliš nenahrává. „Virus je zákeřný v tom, že způsobuje takzvanou tichou hypoxii, tedy poruchu výměny kyslíku. Infikovaní lidé leží doma v těžkém stavu. Už by měli být v nemocnici, ale laicky řečeno je k tomu v tu chvíli ještě nic nenutí,“ vysvětlil. Po více než deseti dnech od pozitivního testu už léčba Regeneronem není možná, nezabírá.

Ostravský lékař zároveň zopakoval, že stoprocentní lék na covid zatím medicína nezná. „V tuto chvíli neexistuje žádná účinná léčba na onemocnění, pokud se člověk dostane do toho těžkého stavu,“ zdůraznil.

Babiš mluví o neexistujících lécích

Premiér Babiš přitom v předvolební kampani o covidových lécích mluví často. Nedávno dokonce trochu tajemně zmínil nový medikament, který mají čeští lékaři k dispozici. „Mluvil jsem s ministrem zdravotnictví Vojtěchem a řekli jsme si, že musíme tyto přípravky, které se podávají nitrožilně, dostat i k praktikům. Takže máme toho dost. Tisíc balení Bamlanivimabu. Teď je nový přípravek – jak se to jmenuje – Isinavib, toho máme 200 balení,“ řekl v pořadu Rozstřel na webu idnes.cz

Zmíněná látka však neexistuje. Podle Ministerstva zdravotnictví měl Babiš na mysli přípravek Etesevimab. Ten stejně jako Bamlanivimab či Regeneron obsahuje monoklonální protilátky proti takzvanému spike proteinu koronaviru.

Monoklonální protilátka etesevimab je v Česku ode dneška dostupná zatím asi pro stovku pacientů. Bude se podle ČTK kombinovat s dříve dostupnou látkou bamlanivimabem, má větší účinek i na variantu koronaviru delta. Monoklonální protilátky výrazně brání množení viru v těle nakaženého, musí se ale podat v prvních dnech po objevení příznaků. Lékaři je mohou předepisovat seniorům a mladším chronickým pacientům s vybranými nemocemi, které vážný průběh nemoci více ohrožuje.

Jsou to například nemocní s obezitou, kteří mají hodnotu BMI nad 35, cukrovkou, nemocemi ledvin, jater nebo srdce nebo léčbou omezující imunitu. Podávají se také lidem po transplantaci, při léčbě rakoviny, s chronickou obstrukční plicní nemocí ve třetím a čtvrtém stadiu, kteří ale nepotřebují domácí podávání kyslíku, s astmatem léčeným biologickou léčbou, s plicní hypertenzí, s trombofilním stavem a neurosvalovými onemocněními.

Dalším účinným lékem v pokročilejší fázi nemoci zůstává také Remdesivir. „Je to jediné schválené antivirotikum, které je v současné době k dispozici a které funguje proti covidu-19. Není ideální, absolutně ne. Ale je to nyní ta nejlepší látka, kterou máme,“ uvedl v rozhovoru pro Českou televizi světově uznávaný belgický vědec Eric De Clercq. Ten spolupracoval s Antonínem Holým na vývoji mnoha účinných léků, včetně těch proti AIDS či žloutence.

Antivirotikum vědci původně vyvinuli k potírání krvácivé horečky. Také tento lék má svá rizika a kontraindikace, jako například poškození jater nebo selhání ledvin.

Pacienti s těžkým průběhem covidu často trpí oboustranným zápalem plic. „Ten se běžně řeší léčbou dexamethazolem. Nicméně není to lék na covid,“ doplnila.

Ve světě se v půli srpna rozběhlo už druhé kolo celosvětové studie Solidarita, kterou zastřešuje Světová zdravotnická organizace (WHO). Odborná komise do této fáze experimentu vybrala lék proti rakovině imatinib, monoklonální protilátku infliximab, která se používá k léčbě autoimunitních onemocnění, a původně proti malárii určený artesunát. Léky testují desítky nemocnic po celém světě.

Ani o jedné z látek se zatím v českém prostředí výrazněji nemluví.

Experimentální léky jsou hrazené z veřejného zdravotního pojištění, jedna infuze stojí zhruba 60 000 korun. Přibližně podobnou částku, 53 000 korun, ale zdravotní pojišťovna platí za týden pobytu pacienta s covidem-19 na běžném lůžku, na jednotce intenzivní péče pak téměř 440 000 korun. Právě hospitalizacím mají nové léky zabránit.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované