Tiskárna Žaket vznikla v roce 1991. Pracuje v ní 13 zaměstnanců a většina z nich přes 20 let. Podívejte se v galerii, na čem nyní pracují a doufají, že se dočkají konce vládních omezení (pro snadnější procházení galerie klikněta na poslední fotku v náhledu ukazující počet dalších snímků, pozn. red.).
Už více než sedm měsíců pobírají zaměstnanci tiskárny mzdu sníženou téměř o třetinu (se započítáním ztráty stravenek a pohyblivé složky mzdy), a to proto, aby prosperující tiskárna, která kvůli lockdownu přišla o zákazníky, přežila.
Firmu založil Ivo Novák (na snímku), který vystudoval geodezii na ČVUT v Praze a v rámci studií se zaměřil také na polygrafii čili technologii tisku.
Měl tak skvělé předpoklady k tomu, aby si vedle tradičních zakázek, jako jsou kalendáře, letáky, časopisy či vizitky, hledal zakázky spojené s kartografií, jako jsou turistické mapy, automapy či specializované mapy na orientační běh.
Specializované mapy tvořily až do příchodu koronaviru největší část všech zakázek. Organizátoři sportovních akcí oceňovali jejich precizní provedení, přesné rozložení barev i to, že jim k tomu firma dodala i startovací čísla a další drobnosti potřebné pro závod.
Nejvíce si však cenili toho, že firma sama dokázala odhalit a opravit chyby v převzaté zakázce, a to díky tomu, že majitel i jeho zaměstnanci sami běhají v terénu, a tak vědí, co a jak má v mapách správně být.
Kromě českého trhu dodávala svou produkci do více než 20 států světa, mimo jiné do Skandinávie, která je kolébkou orientačního běhu.
Příchodem koronaviru však nastal zlom. Firmě, která měla roční tržby kolem 12 milionů korun, ze dne na den spadly tržby na třetinu. „Vládní opatření, přijatá v polovině března 2020, omezila veškeré sportovní aktivity i aktivity cestovního ruchu, ze kterého pocházeli další naši zákazníci. Trvá to rok a dopad je drtivý,“ říká Ivo Novák.
Firma se okamžitě snažila sehnat nové zákazníky (na snímku jsou vidět papírové držáky na kořenky), v utlumené ekonomice to však šlo těžko.
I přes to, že se snažila (na snímku jsou držáky na kuchyňské vybavení) a podařilo se jí získat i mimořádnou zakázku na knihu k 70 letům orientačního běhu, tak meziročně klesly její tržby o 36 procent a v lednu a únoru 2021 už o 70 procent.
S takovými čísly se přežívá těžce, zvlášť v okamžiku, kdy firma nedostává takřka žádnou podporu od státu kvůli tomu, že není oficiálně zavřená. Právě proto zaměstnanci souhlasili se snížením mezd.
Pracují takto už řadu měsíců a nevědí, zda se dožijí rozvolnění, nebo do té doby firma, jejíž výdaje musí hradit majitel ze své kapsy, přežije.
Zatím se firma dál snaží získat nové zakázky. Na snímku je vzorník barev, ze kterého si zákazníci mohou vybrat tu nejvhodnější.
A jak vypadá výroba v tiskárně? Tiskárna si do skladu objedná veliké archy papíru a grafici mezitím vymýšlí design celé zakázky.
Do tiskařského stroje se založí tisková forma.
Papíry se naloží na nakladače.
A může se začít tisknout.
Výroba se hlídá pomocí počítače.
Při nové zakázce, nebo při několikadenním prostoji stroje, se musí vymýt barvy a dodat nové. Zkušeným tiskařům to trvá 20 minut.
Když archy projedou tiskařským strojem, vyberou se z vykladače a jdou na dokončovací zpracování.
To má různé podoby. Vytištěné archy se ořežou na výsledný formát, mapy se zalomí tak, aby šly dobře skládat a rozkládat.
Anebo se třeba z potištěného archu vysekají konečné tvary (na obrázku je vidět příklopový výsekový automat).
Tiskárna se i přes všechny potíže snaží chovat ekologicky. Odpad ze zakázky na kořenky v podobě barevných koleček například poveze dětem na hraní do mateřských škol. Podobně využívá i drobné tečky papíru, které zbydou z kalendářů poté, co se jimi provlékne spirála. „Sypou je na sebe studenti na maturitních plesech,“ vysvětluje Novák.
Nejhůř se podle svých slov vyrovnává s pocitem obrovské nespravedlnosti. „Za třicet let jsem státu odevzdal na daních a odvodech desítky milionů korun a nyní, kdy jsem se ne vlastní vinou ocitl v situaci, kdy potřebujeme pomoc, nás stát hodil přes palubu,“ říká majitel tiskárny.