Hlavní obsah

TOP 5 největších fake news, které loni kolovaly internetem

Pět nejzásadnějších „fake news“ roku 2018. (Video: Marek Martinovský, Reuters, Youtube.com)

Uplynul další rok a kromě řady skutečně podstatných domácích a zahraničních kauz s sebou také přinesl řadu těch, které ve společnosti vyvolaly poprask buď kvůli neporozumění redaktorů, ale i vysloveně nepravdivým informacím. Podívejte se na náš výběr pěti nepravdivých zpráv, které nejvíce ovlivnily rok 2018.

Článek

Jen méně než třetina Čechů je bez internetového připojení a toto číslo rok od roku klesá. S připojením k internetu roste také rychlost, s jakou se lze dostat k těm nejaktuálnějším informacím z domova i ze světa.

Stejně rychle se však díky internetu šíří i zprávy, které jsou někdy jen nedopatřením, ale mohou být i záměrně zavádějící či lživé. Podívejte se na výběr pěti „fake news”, které nejvíce ovlivnily rok 2018.

5. Písemný souhlas k pohlavnímu styku

Jedním z hlavních světových témat byl v uplynulém roce boj proti sexuálnímu násilí, který na sebe vzal podobu kampaně #metoo. Rezonovala celým světem od Spojených států až po Jižní Koreu. A v některých zemích na ni reagovali i zákonodárci, což byl také případ Švédska.

Skandinávští poslanci totiž schválili novelu zákona, která měnila definici znásilnění. Narozdíl např. od české právní úpravy, která za znásilnění považuje pouze styk pod pohrůžkou násilí nebo při zneužití bezbrannosti druhého, švédská úprava jde dál. Za znásilnění považuje jakýkoliv sexuální styk, kterému nepředcházel jasný a explicitní souhlas obou stran.

Ačkoliv to může být pro většinu lidí zcela pochopitelné, právě užší definice znásilnění stála u jádra španělského případu, kdy soud osvobodil pět mužů obžalovaných ze skupinového sexuálního napadení osmnáctileté ženy.

Když však o úpravě psala česká média, přebrala informaci se zásadní chybou. A to takovou, že Švédi budou k sexu potřebovat písemný souhlas. Chyba přitom tkvěla pouze v překladu slov „physical consent“, tedy fyzický souhlas. To si redaktoři serveru novinky.cz vyložili jako souhlas písemný.

V angličtině však písemným souhlasem rozumějí pouze „written agreement“. Výraz „physical consent“ tak skutečně ukrýval ten význam, pod kterým se rozumí například aktivní zapojení partnera.

4. Zeman na summitu NATO

V některých českých médiích se opakovaně objevily spekulace o zdraví prezidenta Miloše Zemana. Přestože si hlava státu při chůzi pomáhá holí a zdravotní zprávu Zeman nezveřejnil, podle Kanceláře prezidenta republiky je jeho zdravotní stav dobrý. Přesto bývá Zemanův fyzický stav pod drobnohledem médií.

Stejně tomu bylo i na červencovém summitu NATO v Bruselu. Internet rychle obletěla fotka prezidenta odpočívajícího na židli. V českých médiích se pak objevila zpráva, že Zeman jako jediný kvůli vyčerpání seděl na společné fotografii státníků Severoatlantické aliance.

Polský server Gazeta dokonce spekuloval, že byl Zeman opilý. Ve skutečnosti však Zeman na společné fotografii stál. Posadil se, až když zazněla slavnostní fanfára.

3. Uprchlíci na Masarykově nádraží

V České republice mělo vloni azyl necelých 2,5 tisíce cizinců, jak vyplývá ze statistik zveřejněných Ministerstvem vnitra. Obavy z migrační krize přesto rezonují veřejnou debatou.

To se projevilo i v červenci, kdy Facebookem prolétla zpráva, že na pražské Masarykovo nádraží dorazilo 1500 migrantů z Německa. Fotografie zveřejněná uživatelem Janem Vyskočilem ukazovala davy lidí na vlakovém nádraží. Příspěvek s popiskem „Masaryčka v Praze dnes po obědě, 1500 migrantů z Německa... A MÉDIA MLČÍ, SDÍLEJTE, NEŽ TO SMAŽOU" sdílelo za pár hodin 10 tisíc lidí.

Na fotografii skutečně bylo nástupiště plné lidí. Pořízena však byla během špičky na nádraží v britském Brightonu. Zprávu dokonce musela vyvracet policie.

2. Novičok v Česku

V březnu vyvolala v Evropě rozruch zpráva o otravě ruského exšpiona Sergeje Skripala a jeho dcery nervovým jedem Novičok. Ten byl vyvinut na území bývalého Sovětského svazu.

Rusko posléze obvinilo Českou republiku z toho, že smrtící látku s názvem A234 vyráběla na svém území. Vláda to okamžitě popřela.

Prezident Zeman následně přikázal české rozvědce BIS tuto informaci prověřit. Pro televizi Barrandov pak uvedl, že Novičok se v Česku skutečně vyráběl. Uvedl sice, že se nejednalo o stejnou látku, nýbrž o další druh chemikálií z „rodiny Novičoků“. Tento detail se však už neobtěžovaly zmínit některé proruské weby, které prezidentovo prohlášení využily ke zpochybnění důvěryhodnosti britských vyšetřovatelů.

Prohlášení popřela BIS i Ministerstvo obrany. Podle rezortu obrany se v Česku testovala jiná chemická látka A-230, a to navíc v množství, které nelze oficiálně považovat za výrobu a je využitelné jen pro výzkum.

Zeman však toto tvrzení ještě jednou zopakoval začátkem prosince, a to rovnou pro ruskou provládní televizi NTV.

1. Istanbulská úmluva

Snad nejvýraznější konspirační teorie se letos šířily ohledně Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí. Ta je však známější pod názvem Istanbulská úmluva.

Ačkoliv úmluvu podepsalo Česko už před dvěma lety, pozornost širší než odborné veřejnosti přilákala až po kázání katolického kněze Petra Piťhy na svátek svatého Václava.

Dokument, který podepsala většina evropských zemí, však musí Česko ještě ratifikovat.

Nejen, že většina opatření, o kterých úmluva hovoří, je už součástí českého práva. Většina Piťhových prohlášení byla zcela lživá. To je naprosto očividné z textu samotné úmluvy. Další podrobnosti pak uvedlo na správnou míru také Ministerstvo vnitra.

Úmluva usiluje především o odstranění nerovnosti mezi ženami a muži či genderově motivovaného násilí.

Naopak vyzývá ke vzdělávání o hodnotách rovnosti a k prevenci domácího násilí, ženské obřízky či nucené sterilizace.

A jaké „fake news“ nejvíce poznamenaly letošní rok podle vás?

Doporučujeme

Další zprávy