Hlavní obsah

Transplantace dělohy by mohla být jednou z metod léčby neplodnosti

Foto: Getty Images

Ilustrační snímek.

Reklama

29. 4. 10:24

Transplantace dělohy by v budoucnu mohla být jednou z metod léčby neplodnosti. Jako léčebnou metodu ji uznalo Německo, kde je hrazena ze zdravotního pojištění.

Článek

První pacientce lékaři v Česku novou dělohu transplantovali před pěti lety. Lékaři v IKEM mají na svém kontě zatím deset transplantací děloh, pět orgánů bylo od žijících dárkyň, pět od zemřelých. Sedm žen nový orgán stále má, u tří jej lékaři museli kvůli zdravotním komplikacím odstranit. Tři ženy s transplantovanou dělohou otěhotněly a porodily zdravého potomka, další se na těhotenství chystají. Některé z žen, které už porodily potomka, uvažují i o druhém.

Všechny ženy s transplantovanou dělohou podstupují metodu umělého oplodnění, kdy už mají předem připravená vlastní embrya. „Obecně platí a je to už dnes prokázáno jinými centry, že čím dříve po transplantaci žena otěhotní, tím lépe pro ni, i kvůli možným komplikacím,“ uvedl transplantační chirurg Jiří Froněk, přednosta kliniky transplantační chirurgie Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Froněk stál u zrodu studie, která se transplantací děloh zabývá.

Dvě děti se narodily po transplantaci dělohy od žijící dárkyně, jedno dítě je z dělohy od zemřelé. „Troufám si odhadnout, že většina transplantací dělohy bude do budoucna od žijících dárkyň,“ konstatoval Froněk, který byl u porodů všech tří dětí z transplantovaných děloh. Najít vhodnou zemřelou dárkyni je totiž podle něj obtížné.

Dělohu českým pacientkám darovaly například jejich matky nebo teta. Nevadilo ani to, že dárkyně byla po přechodu. „Máme dárkyni, která již byla v menopauze. Děloha po transplantaci v horizontu týdnů začala menstruovat na základě spontánní hormonální stimulace příjemkyně. Věk, zdá se, není nejdůležitější faktor, ale jistě hraje svoji roli,“ řekl transplantační chirurg.

Lékaři si na začátku studie stanovili, že žena bude mít transplantovanou dělohu maximálně po dobu pěti let nebo do narození druhého potomka. Dlouhodobé užívání léků potlačujících imunitu by totiž mohlo ohrozit její zdraví. Žádná z žen, které transplantovanou dělohu nyní mají, zatím podle Froňka limitu pěti let nedosáhla.

V posledních dvou letech se ale studie pozastavila. Důvodem je to, že autoři upravují takzvaný protokol studie, který například určuje, jak jdou jednotlivé postupy po sobě nebo jaké léky se používají. Byl napsán v době, kdy bylo na světě provedeno asi 12 transplantací dělohy, dnes je jich 80. Po zkušenostech z jiných zemí i z první poloviny české studie se tak podle Froňka ukázalo, že je například vhodnější používat jinou kombinaci imunosupresiv, tedy léků, které potlačují funkci imunitního systému u příjemců orgánu.

Vliv na pozastavení programu měla ale i pandemie covidu-19. Lékaři nechtěli transplantovat další dělohy kvůli tomu, aby neohrožovali pacientky. Člověk po transplantaci má totiž vyšší riziko infekce i horšího průběhu nemoci covid-19.

Froněk by si přál, aby se druhá polovina studie zahájila letos nebo nejpozději příští rok. IKEM už má seznam žen, které by k tomuto zákroku mohly být vhodné, musí ale ještě před tím podstoupit řadu vyšetření.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované