Hlavní obsah

Trump podepsal dekret uznávající svrchovanost Izraele nad Golanskými výšinami

Proč jsou Golanské výšiny tak důležité? (Video: Renáta Matoušková, Reuters)

Dekret, kterým Spojené státy uznávají svrchovanost Izraele nad Golanskými výšinami, podepsal dnes v Bílém domě americký prezident Donald Trump na úvod setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Dekret stvrzuje Trumpovo prohlášení z 21. března o tom, že nastal čas, aby USA „plně uznaly“ izraelskou suverenitu nad Golanami. Podle syrské státní agentury SANA dnes Damašek prohlásil, že americký krok je „bezostyšným útokem na svrchovanost a územní celistvost Sýrie“.

Článek

Golanské výšiny jakožto strategicky významnou oblast na jihozápadě Sýrie židovský stát obsadil za války v roce 1967 a v roce 1981 ji v rozporu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN anektoval.

Podle agentury Reuters dnešní krok Washingtonu pravděpodobně Netanjahua posílí před izraelskými parlamentními volbami, které jsou plánovány na 9. dubna.

Trump dnes v přítomnosti Netanjahua rovněž prohlásil, že jakákoli budoucí blízkovýchodní mírová smlouva musí zahrnovat právo Izraele na sebeobranu. Izrael má podle Trumpa absolutní právo se bránit.

Krátce předtím Izrael zahájil ostřelování palestinského Pásma Gazy, odkud ráno vylétla raketa a zranila ve středním Izraeli sedm lidí. Netanjahu kvůli útoku zkrátí svůj program v USA a po setkání s Trumpem se vrací do Izraele.

Rusko, Turecko a Sýrie jsou proti

Uznání izraelské svrchovanosti nad Golanskými výšinami ze strany Spojených států odsoudily Sýrie, Rusko či Turecko. Generální tajemník OSN António Guterres ujistil, že na statusu Golanských výšin se nic nemění.

Velmi ostře v pondělí na Trumpův krok reagovala zejména Sýrie, která ho označila za „bezostyšný útok na svrchovanost a územní celistvost Sýrie“.

Rozhodnutí amerického prezidenta Damašek hodnotí jako nejvyšší stupeň pohrdání mezinárodním společenstvím. „Osvobození Golanských výšin všemi dostupnými prostředky a jejich návrácení syrské vlasti je nezadatelné právo,“ citovala syrská státní agentura SANA z prohlášení syrského ministerstva zahraničí. Rozhodnutí podle něj činí USA „úhlavním nepřítelem Arabů“.

Nic nemůže změnit „věčný historický fakt, že Golany byly a zůstanou syrsko-arabské“, stojí v prohlášení.

Americký krok odsoudilo také Rusko, které je spojencem Sýrie. Ruské ministerstvo zahraničí prostřednictvím své mluvčí Marije Zacharovové vyjádřilo obavy z „nové vlny napětí na Blízkém východě“. Takové kroky, které se dějí mimo právní rámec a ignorují všechny mezinárodní procedury, „mohou bohužel situaci jen zhoršit“, dodala mluvčí.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v pondělí ještě před podpisem dekretu o uznání izraelské suverenity nad Golanami označil chystaný krok v telefonickém rozhovoru s americkým protějškem Mikem Pompeem za hrubé porušení mezinárodního práva a překážku ve snaze o řešení syrské krize. Podle něj to zhorší situaci na celém Blízkém východě.

Turecko v pondělí označilo americký krok za nepřijatelný. Ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu kromě toho řekl, že Ankara podnikne protiakci, a to i na půdě OSN.

Generální tajemník Ligy arabských států Ahmad Abúl Ghajt v pondělí Trumpovo rozhodnutí odsoudil a také on podle egyptské agentury MENA zdůraznil, že status Golanských výšin zůstává nezměněn.

Z Golan je Izrael zranitelný

Golanské výšiny leží na jihozápadě Sýrie mezi Libanonem, Izraelem a Jordánskem. Za šestidenní války v roce 1967 obsadil Izrael většinu území Golanských výšin, které do té doby patřily Sýrii. Ta se pokusila území získat zpět v roce 1973, ale neuspěla. Izrael v roce 1981 anektoval 1200 kilometrů čtverečních Golan, asi 510 kilometrů čtverečních na východě ovládá Sýrie. Na části Golan je nárazníkové pásmo kontrolované Pozorovatelskými silami OSN pro odpoutání (UNDOF).

Po izraelském vpádu z oblasti emigrovala většina arabských obyvatel (kolem 130 000 lidí) a Izrael tam postupně vybudoval přes tři desítky osad, v nichž nyní žije na 20 000 izraelských osadníků. Na okupovaném území žije i asi 20 000 Syřanů, většina z nich jsou příslušníci nábožensko-etnické komunity Drúzů.

Pro Izrael jsou Golanské výšiny velmi důležité, jednak ze strategického hlediska – umožňují monitorovat rozsáhlé oblasti syrského a libanonského území, kde Izrael vidí hrozbu od íránských milic a šíitského hnutí Hizballáh. Podle izraelské vlády by pak Írán jako syrský spojenec mohl výšiny využít k umístění raket pro ostřelování Izraele. Právě Golany ostřeloval Írán z pozic poblíž Damašku letos v lednu. Golany jsou také jedním ze zdrojů vody pro Izrael a mimo jiné se tam nachází i jediné izraelské lyžařské středisko.

Doporučujeme