Hlavní obsah

Tvrdíkova čínská uzávěrka po roce: spory v pivovaru i ve Slavii, banka v nedohlednu

 

Reklama

Aktuálně o sobě čínská společnost CEFC v čele s Jaroslavem Tvrdíkem dává vědět svým zájmem o koupi obří kancelářské budovy Florentinum v centru Prahy. V realitách se daří, ale ve finančnictví a energetice, což měly být priority, zatím nikoliv.

Článek

Loni v září se vrátil prezident Miloš Zeman z Číny - a pochlubil se, že s sebou přivezl investice za desítky miliard korun. Skutečně, do Česka vtrhla šanghajská společnost CEFC a nakupovala jako v supermarketu, co jí přišlo pod ruce: nemovitosti, hotely, aerolinky, cestovku, fotbalový klub, pivovar, vydavatelství, televizi. Zkrátka vše, co bylo zrovna na prodej a nač ukázal evropský šéf CEFC Jaroslav Tvrdík, bývalý ministr obrany, nyní v úspěšné roli lobbisty v českočínských vztazích. Jen to tedy nebyly slibované investice, ale spíše akvizice - nákupy již existujících firem.

A jak to s podniky po roce v čínských rukou dnes vypadá? Nejpřekotnější vývoj zaznamenaly Pivovary Lobkowicz, v nichž Číňané koupili 90procentní podíl. Mají za sebou špatný rok. Už v prvním čtvrtletí uvařily o čtvrtinu méně piva v meziročním srovnání a tržby se propadly o sedmnáct procent. Aby toho zmaru nebylo málo: K tomu pivovary dostaly pokutu od České národní banky za to, že včas ani nedodaly výroční zprávu. V druhém pololetí se tento pokles podařilo alespoň zbrzdit.

Slibovaný export piva do Číny zatím nevyšel

Důvodem poklesu prodejů je zdražení piva a rozhodnutí nových majitelů zrušit některé nevýhodné smlouvy. Jednalo se hlavně o výrobu privátních značek pro obchodní řetezce a stažení ze Slovenska a Ruska. Na tom by nebylo nic špatného, kdyby tento výpadek byl nahrazen CEFC slibovaným exportem do Číny.

Málem to vypadalo, že Lobkowicz ani nebude stíhat vyrábět, protože se stane dodavatelem nápojů do vládních budov v Pekingu a čínského prezidentského paláce, takže se objeví na stolech Si Ťin-pchinga. A kromě toho, že další ohromný růst výroby zajistí hlavně spolupráce s šanghajskými aerolinkami China Eastern, které pivo budou nabízet na všech svých linkách. Nic z toho se však po roce zatím nepodařilo splnit, do Číny putovaly jen vzorky piva na ochutnávky.

CEFC nekomunikuje. Ani to nedoporučuje

Redakce Seznam se marně snažila oslovit zástupce CEFC o hodnocení ročního působení v Česku. Na příslíbený rozhovor s výkonnou ředitelku Marcelou Hrdou ani po dvou týdnech urgencí nedošlo. A tuzemští manažeři či spoluvlastníci firem zase „nemají doporučeno” od čínských majitelů samostatně komunikovat s médii. Ve fungování firem přirozeně hrají významnou roli osobní vztahy. A ne všichni dokážou zcela vyjít s emotivním Jaroslavem Tvrdíkem.

Letos v červnu opustil vedení Lobkowicze bývalý majitel Zdeněk Radil, který ze skupiny sedmi regionálních značek udělal tuzemskou pivovarnickou pětku. Původně si chtěl ponechat deset procent akcií a zůstat v představenstvu. S Tvrdíkem se také rozešel miliardář Jiří Šimáně, jenž s CEFC udělal dva obchody. Číňanům prodal 49,92 procenta ve své letecké společnosti Travel Service (firma se sídlem mimo EU nemůže v aerolinkách více získat). Kromě toho dvojice slávistických fanoušků společně zachránila krachující fotbalový klub. CEFC koupila 60 procent akcií, Šimáně zbylých 40 procent plus se stal prezidentem klubu. To už ale neplatí, protože dvojice se velmi brzy rozhádala.

Šimáně zcela opouští Slavii, prodal svých 20 procent v klubu

Známý „skrblík” Šimáně měl úplně jiné představy o platech hráčů a také o přestupních sumách než Jaroslav Tvrdík. „Za klub jsem jako prezident nesl největší odpovědnost a moje pozice nebyla plně respektována. Měli jsme také rozdílné názory na řízení a úlohu kubového managementu,” vysvětlil Šimáně, když se stáhl z prezidentského křesla a ponechal si ve Slavii jen 20 procent.

A nyní se rozhodl klub opustit úplně, Číňanům prodal i zbývající podíl. „Uplatnil jsme opci na prodej. Slavie potřebuje jednoho vlastníka, vše je potom z hlediska fungování a rozhodování klubu jednodušší,” vysvětlil Šimáně pro Seznam. Jestli se podobné neshody dějí i v aerolinkách, už ale nechtěl odpovědět.

„Jarouš holt má fotbal rád," směje se ministr Mládek

Ekonomové i politici opakovaně mluví o tom, že Číňané sice do Česka vstoupili s pompou, ale vlastně nic pořádného nekoupili a hlavně neinvestovali do nových technologií. „Některé ty investice byly pouze akvizicemi. Já jako fanoušek samozřejmě mám rozpaky kvůli fotbalovému klubu Slavie. Na jedné straně je to pěkné, že pomohli Slavii, na straně druhé na fotbale ještě nikdo nevydělal. Samozřejmě jsem to bývalému stranickému kolegovi říkal, ale to je celkem zbytečná námaha. Jarouš Tvrdík má fotbal rád, tak to jede,” říká ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek z ČSSD.

Podobně mluví Miroslav Pelta, šéf Fotbalové asociace, který CEFC přivedl jako sponzora k reprezentaci. Teď je ale zklamaný, protože od Čínanů očekával také sponzorování celé ligy. „Už jsem si na Jardu Tvrdíka zvykl. Máme velice korektní a dobré vztahy, akorát jsou někdy chvilinku turbuletní, než si to vyjasníme. Ale zase kdyby neměl emoce... Já jsem spíše introvert, on je zase spíš obráceně, třeba vybouchne, pak si to zase vydiskutujeme,” směje se Pelta.

Na současném počínání Jaroslava Tvrdíka je evidentní, že dennodenní byznys ho úplně nebaví a bližší jeho nátuře je spíše lobbistický post v čele česko-čínské obchodní komory. Sám přiznal, že z CEFC se trochu stáhl, když si jako výkonnou šéfku přivedl Marcelu Hrdou z TV Barrandov. Sám sebe už označil jen za „kvalifikovaného poradce“.

Povede se vstup do banky?

Ty nejdůležitější obchody, které Číňané ve skutečnosti od Tvrdíka očekávají, zatím skřípou. Nejprve kvůli odporu Daniela Křetínského nevyšel zájem o Energetický a průmyslový holding, stojící mimo jiné na konvenčních hnědouhelných elektrárnách.

Nedopadl ani vstup do Tatry Kopřivnice, který sice už veřejně oznámil prezident Zeman, ale současný majitel automobilky Jaroslav Strnad odmítl. A nedopadla ani snaha koupit bývalou GE Money Bank (dnes Moneta), protože její američtí majitelé nakonec dali přednost prodeji přes burzu.

„Pan Tvrdík je samozřejmě stěžejní figurou v těchto obchodech. Čili on také ponese dříve nebo později nějakou odpovědnost za to, jak to s těmi čínskými investicemi dopadne,” míní prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Na všechny přirozené zádrhele by se zapomnělo, kdyby vyšel ten skutečně důležitý obchod - vstup do J&T Banky, kde CEFC oznámila záměr koupit poloviční podíl. Nyní probíhá dlouhé schvalování centrální bankou, která musí transakci schválit a mimo jiné kvůli tomu zkoumá, jak moc je CEFC transparentní vlastnickou strukturu.

Reklama

Doporučované