Hlavní obsah

Imunolog: Semafor bude k ničemu. Do čtrnácti dnů zčervená celá ČR

Hostem živé Výzvy byl imunolog Václav Hořejší. (Video: Seznam Zprávy)

Reklama

22. 9. 11:10
aktualizováno • 23. 9. 18:07

Zatímco počty nakažených rostou po stovkách, a roste tak i počet těžkých případů, na Ministerstvu zdravotnictví došlo k zásadním změnám. Pomůže to v boji s koronavirem?

Článek

„Mám podezření, že lidé, kteří tu u nás mají boj s epidemií na starost, ta benevolentní uvolnění udělali tak trochu záměrně. Aby se ukázalo, jak moc se to rozjede a jak potřebná jsou ta omezující opatření,“ řekl nedávno v rozhovoru pro Seznam Zprávy imunolog Václav Hořejší.

V pondělí přitom na svou funkci rezignoval teď už exministr Adam Vojtěch, kterého vystřídal epidemiolog Roman Prymula. Ten podle svých slov po uvedení do funkce opatření, která by handicapovala ekonomiku, zavádět nechce. Ve středu přitom oznámil další omezení některých hromadných akcí či otevírací doby barů a restaurací.

Změní se s výměnou ministra i přístup ke koronavirové krizi? A jaká opatření by měl bezodkladně zavést? Co vše na rozdíl od jara už dnes o koronaviru víme? Živě odpovídal imunolog Václav Hořejší na webu Seznam Zprávy.

Výběr nezajímavějších odpovědí vám nabízíme níže v online reportáži. Přepis vám nabídneme v následujících hodinách. Celý rozhovor si můžete pustit v úvodním videu.

2:26 Vy jste na začátku září předpovídal, že do konce roku kvůli koronaviru zemře něco mezi pěti sty a tisíci lidmi… tenhle scénář je podle vás, bohužel, stále reálný? I za předpokladu, že se opatření zpřísní?

Já myslím, že to skutečně bude ještě horší. Záleží, jestli se to teď podaří trochu zabrzdit. V nejhorším scénáři si myslím, že může být do konce roku něco mezi pěti a deseti tisíci mrtvými. V optimistickém scénáři doufejme, že to bude méně. Tedy mezi jedním až pěti tisíci úmrtími.

4:30 Dá se dnes už s jistotou říci, že kdybychom zavedli opatření dříve, jsme na tom dnes jinak?

Samozřejmě, to je úplně zásadní. Ta opatření měla být zavedena. Kdyby byla zavedena o tři neděle dřív, tak jsme na tom pravděpodobně tak jako v březnu, v dubnu. Vycházeli bychom zhruba ze stejných čísel. Ale já docela chápu, že to ti politici těžko mohli ustát, když se zdálo, že tady nejsou žádná nová onemocnění. Ale já si myslím, že to bylo krátkozraké a že každý, kdo tomu alespoň trochu rozuměl, tomu nemohl věřit.

9:30 Jaká by byla vaše rada novému ministru zdravotnictví Romanu Prymulovi? Jaká by měla být opatření pro příští týdny?

Myslím si, že ta opatření, která byla teď přijata, jsou správná. Ale ještě bych je zpřísnil tím, že bych, přestože je to nepopulární, povolil jenom vnější provoz restaurací. To znamená na zahrádkách výdejem z okének, tak jak to bylo v březnu a v dubnu. Ve vnitřních prostorách by to mělo být tak, jak je to v některých zemích, mimochodem třeba ve Švédsku, že je striktně řečeno, kolik lidí smí sedět u stolu, jak daleko od sebe mají být stoly a tak dále.

14:50 Jsou to skutečně místa, kde dochází k nákazám? Protože když se podívám do dat, tak nejvíce nakažených bylo v rodinách nebo v práci…

Samozřejmě, z hlediska zabránění šíření epidemie by bylo lepší nějak zostřit opatření i v zaměstnání, ale tam se přeci lidé stýkali i na jaře a dopadlo to velmi dobře. Zatímco ostatní restriktivní opatření, včetně restaurací, kulturních akcí a sportovních akcí, byla v platnosti. A dopadlo to dobře.

17:40 Koronavirus je onemocnění, které je dle velmi známých statistik nebezpečné pro rizikové skupiny obyvatel (cca 2 % populace). Nebylo by daleko účinnější provádět plošné restrikce v co nejmenší míře a naopak se důsledně soustředit na rizikové skupiny?

Samozřejmě, dokonce se to děje. Děje se to hlavně dobrovolně, to je velký rozdíl oproti situaci na jaře, protože tenkrát se to vlastně ani nevědělo, že jsou právě tohle ty rizikové skupiny. Postupně se to vyjevovalo s tím, kdo umíral, kdo byl postižen těžkými příznaky. Dneska to víme jistě. Já například jsem příslušníkem rizikové skupiny z hlediska věku. Lidé z té mé věkové skupiny si dávají daleko větší pozor, než si dávali, takže to rozhodně funguje.

Ale říkat, že to necháme proběhnout bez jakéhokoliv omezení mezi mladými, kde to většinou probíhá relativně mírně, a soustředit se na omezení rizikových skupin… já nevím, jak si to představit. To by samozřejmě šlo, kdyby každého nad 65 let zavřeli do nějakého izolačního tábora, kde by třeba v nějakém relativním pohodlí žil a mohl tam koukat na televizi, ale to je naprosto nerealistické.

35:00 Zmínil jste i to, že roste počet osob v těžkém stavu – dokážete si to vysvětlit? Odpovídá to počtu nakažených, nebo hraje roli to, že nastupující podzim „zahýbal“ s naší imunitou?

Ti lidé, kteří se vykazují jako relativně těžké případy, kteří leží v nemocnicích, mají potvrzenou diagnózu covid-19. Je úplně jasná korelace mezi počtem zaznamenaných onemocnění a počtem těžkých případů. Vychází to stále tak, že smrtnost je kolem jednoho procenta.

39:15 Klíčovou nadějí je vývoj vakcíny. Například ten nejnadějnější britský se ale trochu zkomplikoval. Dá se ještě stále doufat, že bychom počátkem roku mohli začít očkovat?

Komplikace, o které mluvíte, byla velice krátkodobá. Během chvíle se to vyřešilo, ta studie pokračuje dál. To se normálně stává, že mezi desítkami tisíc lidí se občas najde někdo, kdo buď nepříznivě, na tu vakcinaci, nebo na něco úplně jiného, reaguje, co vypadá, že by to mohla být ta komplikace. Jsem přesvědčený, že to skutečně bude tak, že na přelomu roku alespoň pro některé rizikové skupiny a v některých zemích se to začne aplikovat.

Je fakt, že dnes už se ve velkém aplikují dvě ty vakcíny, jedna čínská a jedna ruská. Je to kritizováno, že jsou to vakcíny, které neprošly řádnými, přísnými stadii ověřování, a je to rizikové. Může se stát, že to buď nebude účinné, nebo existují vakcíny, které se nemohou používat, protože mají nepříznivé vedlejší účinky a mohou u některých lidí naopak zhoršovat jejich naději, že nechytí nemoc.

Ale fakt je, že už se to ve velkém používá. Možná budou mít štěstí a za pár měsíců budeme vědět, že čínská nebo ruská vakcína funguje, přestože to takhle trošku lajdácky obešli. Já bych si to hrozně přál, ale nemá se to takhle dělat.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené