Ukrajina i Rusko kvůli incidentu v Azovském moři mobilizují své síly. Zabavené lodě skončily na Krymu

Napjatou situaci bude v pondělí v podvečer na mimořádném zasedání řešit taky Rada bezpečnosti OSN. O její svolání měly požádat Kyjev i Moskva. Severoatlantická aliance slovy své mluvčí Oany Lungescuové situaci zblízka monitoruje a vyzývá obě strany ke zdrženlivosti a deeskalaci. Odpoledne by se měl sejít také ukrajinský parlament a odhlasovat vyhlášení stanného práva. Prezident země Petro Porošenko nepředpokládá, že by následovalo vyhlášení válečného stavu. Ten by mohl trvat po dobu 60 dní. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová obvinila Ukrajinu z používání „gangsterské taktiky”.

Jak ukazují i záběry pořízené ruskou stranou, do jedné z ukrajinských lodí úmyslně najelo ruské plavidlo. Zajatá ukrajinská plavidla, remorkér Jany Kapu a dělové čluny Nikopol (U 179) a Berďansk (U 175), dopravili Rusové do přístavu Kerč na ilegálně anektovaném Krymu. Podle obrázků nejeví známky většího poškození. Ukrajinské lodě údajně směřovaly z Oděsy do Mariupolu a ruská strana byla o jejich pohybech informována. To ovšem ruská FSB zpochybnila. Podle Kyjeva ruská pobřežní stráž svým postupem jasně porušila „mezinárodní právo a právo na svobodnou plavbu na volném moři”.

Generální štáb ukrajinských ozbrojených sil uvedl, že na palubě zabavených lodí bylo celkem 23 námořníků. O jejich osudu nemá ukrajinská strana v tuto chvíli žádné zprávy. Kerčskou úžinu už mezitím Rusko přestalo blokovat, a ukončilo tak krátkodobou blokádu. Podle europoslance Jaromíra Štětiny varovala Ukrajina už před několika týdny před možným přímým útokem ruských sil na ukrajinská válečná plavidla. Ukrajinský generální štáb už uvedl do stavu nejvyšší bojové pohotovosti všechny lodě své flotily i bojové letouny. Své síly v oblasti mobilizovala taky ruská armáda.

České ministerstvo zahraničí dnes bude podle Deníku N řešit, jak na nebezpečnou eskalaci konfliktu zareagovat. Například polská diplomacie už „agresivní činnost Ruské federace” důrazně odsoudila. Jak Českému rozhlasu Plus řekl poslanec ANO Jaroslav Bžoch, „postup vůči Rusku by měl být razantnější než dosud. Sankce by měly být přísnější a ČR i EU by měly vyhostit ruské diplomaty”. V podobném duchu mluví taky zahraničně-politický expert Pirátů Jan Lipavský. „Je potřeba to označit za ruskou agresi.” Slovo „agrese” použil v souvislosti s incidentem v Azovském moři taky bývalý generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen.

Podle řady odborníků není načasování ruského útoku na ukrajinské lodě dílem náhody. Lídr ruské opozice Alexej Navalnyj se domnívá, že Vladimir Putin tímto způsobem reaguje na propad své popularity v souvislosti s kontroverzní penzijní reformou.

I na ukrajinské straně je zřejmě ve hře politika. Rozhodné kroky Petra Porošenka v posledních hodinách mohou být motivované tím, že se ukrajinský prezident bude v březnu 2019 ucházet o své znovuzvolení a podle průzkumů zatím u veřejnosti příliš neboduje.