Hlavní obsah

Na podzim se musíme připravit na tisícovku nakažených denně

Foto: Profimedia.cz

Stačí kapacity testování na koronavirus v Česku?

30. 7. 18:00

Patnáct tisíc testů denně, výsledky do 48 hodin. A páteřní síť laboratoří. Plán ministra zdravotnictví proti covidu. Realita je zatím ovšem dlouhé čekání na odběr i výsledky. Jak to změnit, říká ekonom CERGE-EI Štěpán Jurajda.

Článek

Nestíháte číst? Celý rozhovor si můžete pustit v audiu.

Co jsou největší bolístky současného testování?

Jsou tři. Jednak dostatečná kapacita denních testů. Na těch 15 tisících už jsme v principu jednou byli. A je dobré je udržet. Naše platforma Anti COVID-19 doporučuje už dva měsíce mít záložní kapacitu připravenou k aktivaci až na úrovni 30 000 testů denně. 30 000 testů denně dělá dneska třeba Izrael, kde to také uteklo poměrně hodně.

Druhým problémem je strategie testování. V čem selhává?

Druhá dimenze je testovací strategie. Není důležité jen, kolik testů děláte, ale jaké indikace těch testů jsou. Kolik testů vyplyne z trasování osob, které byly v kontaktu s někým, kdo infekci chytil, kolik se jich používá preventivně pro personál zdravotnických zařízení a kolik, a to je důležité v tuhle chvíli, používáme pro monitoring osob, které jsou v kontaktu s rizikovými skupinami. Ať už staršími občany, nebo lidmi, již mají nějaké jiné nemoci, které vlastně potom zhoršují průběh tohoto virového onemocnění.

A ten třetí aspekt?

To je kvalita a dostupnost trasování. Když nejste schopná vytrasovat rizikové kontakty nově nakažených a udělat to rychle, tak potom se vám lokální ohniska rozrůstají. A hrozí, že přerostou v plošné komunitní šíření. Jsou tu možnosti vrátit se například k akademickým laboratořím nebo rozšířit kompetence státem řízených nemocnic.

Obojí je teď aktuální, ministr s oběma kapacitami počítá.

Obojí je dlouhodobý cíl už od jara. Ale trasování je také důležité. A tato kapacita se dá navyšovat relativně snadno. Někdy v dubnu vyškolilo Irsko asi 1500 trasovačů. Nejde nám o tu celkovou kapacitu, ale o to, jak testy alokujeme a zda nacházíme lidi, které je třeba testovat. Na to je potřeba navýšit kapacitu trasování. To nám pomáhá najít lokální ohniska, která by se nám jinak ztratila a potom by se objevila někde v mnohem větším rozsahu.

Musíme být připravení na tisícovku nákaz denně

Když začne třeba, dejme tomu, v září i kvůli chřipkám nemocných prudce přibývat, jsme na to připravení?

Měli bychom být připraveni kapacitně na řádově i více než 1000 nových nákaz denně. Chytrá karanténa by to měla zvládnout. Protože, jak je vidět v posledních dnech, tato nemoc se prostě vrací. A pokud se nedaří některá lokální ohniska důsledně uzavřít, ať už tím, že je vytrasujeme a otestujeme, nebo že lokálně uzavřeme obce nebo třeba celé regiony, kraje, okresy, pokud tam dojde k nějakému většímu rozšíření nemoci, tak tohle je kapacita, kterou musíme mít připravenou. Alternativou jsou celoplošné uzávěry ekonomiky, ať už nařízené vládou, nebo samovolné. Protože lidé, kteří se bojí, tak nechodí do práce a neposílají děti do školy. Takže my potřebujeme mít kapacitu řádově aspoň na 1000 nových nákaz denně a potřebujeme vědět, že ta kapacita je snadno přenositelná, třeba co se týče testů mezi kraji. Potřebujeme být rychle schopni realokovat ty zdroje z jednoho regionu do druhého. Taková investice se nám vyplatí, tím zabráníme stamilionovým nákladům ekonomickým a společenským, které plynou z plošného zavírání celé společnosti a ekonomiky.

Když se podíváte na ten systém teď, řekl byste, že je zahlcený? Na sociálních sítích lidé ventilují, že volné termíny na test jsou v některých městech třeba až za týden.

Všichni těchto příběhů slyšíme spoustu. Současný systém je na hranicích možností. Současná situace nám dává poslední ponaučení, že je opravdu nutné navýšit ty rezervní kapacity mnohem výš, než byly před měsícem. Ale připomenu, nejde jenom o ty, kteří mají příznaky nebo se potřebují otestovat, ale jde i o silný monitoring těch rizikových populací. A těch, kteří jsou s nimi v kontaktu.

Koho byste tedy testoval vy, kdybyste měl tu moc rozhodnout?

Já bych vypracoval a zveřejnil národní testovací strategii, která určuje, v jakých prioritách a v jakých postupech se určují indikace testu. A docílil bych toho, že do informačního systému budou deportovány všechny testy, včetně negativních, abychom viděli, jak se lidé testují. Tedy včetně důvodů, proč ten test byl proveden. A pak bych tuhle národní testovací strategii doplnil krajskými informacemi o tom, kolik těch kontaktů bylo vytrasováno pro každého nově nakaženého do 3 dní. A kolik jich bylo otestováno do 3 dní. Kolik karantén bylo uvaleno, protože data z České správy sociálního zabezpečení nevypovídají o tom, kolik těch karantén opravdu je uvaleno a jak jsou dodržovány. A ptal bych se, kolik těch testů je vyhodnoceno do 24 hodin a oznámeno do 24 hodin testovaným. Úplně zásadní je, kolik z rizikových kontaktů už se podařilo vytrasovat a kontaktovat do 3 dní od kontaktu s infikovaným. Tak, aby ti lidé neběhali po světě, nechodili na větší akce a tam nedocházelo k superpřenosům.

Musíme zavírat ohniska mezi mladými. Ať nedochází k superpřenosům

Tady podle vás tedy hygiena selhává?

To je velice těžké odpovědět s těmi daty, která je člověk schopen nalézt. Na sociálních sítích vidíme příběhy, které reportují konkrétní lidé o tom, jak ta situace pro ně byla svízelná. Zároveň nemáme systematická data. Podíly pozitivních a negativních testů podle typu indikace, kolik z nich se používá na monitoring kontaktů rizikových skupin, kolik vychází z chytré karantény, kolik se děje samo od sebe v nemocnicích. Samozřejmě, že nám zatím ještě nenarůstají hospitalizace a úmrtí, protože většina nových nákaz v posledních dnech a týdnech je mezi mladými lidmi, ale když se podíváte na průběh křivek téhle pandemie po světě, tak většinou trvá tak měsíc a půl, nebo spíš 2 měsíce, než se nárůsty nakažených mezi mladými přenesou do rizikových skupin a než pak dojde k závažným hospitalizacím a případně úmrtím. To, že nemáme nárůsty úmrtí dnes, to opravdu není záruka toho, že je všechno v pořádku, protože je pravděpodobné, že se nám objeví 2 měsíce poté, co se nám ta lokální ohniska mezi mladými takhle výrazně rozšíří.

To znamená, že se nákaza projeví na hospitalizacích a úmrtích koncem září, možná dříve?

To prostě trvá. A to je zase ten důvod, proč mít národní testovací strategii.

Proto byste teď začal masivně tedy testovat v sociálních zařízeních, domovech pro seniory a podobně?

Ano. Je možné, nevíme to jistě, že systém, který máme, naráží na své kapacitní možnosti, co se týče testování. Víme málo, jak dobře alokujeme testy. Já si ale myslím, že v situaci, kdy se nám takhle rozjíždějí lokální ohniska mezi mladými, tak je potřeba dělat věci najednou. Ta první věc je samozřejmě masivně trasovat a důsledně testovat tak, aby se nám dařilo lokální ohniska mezi mladými uzavřít a aby nedocházelo k masovým superpřenosům. K těm situacím, kde je hodně lidí, kde byli dlouho blízko sebe v nějaké uzavřené místnosti. Ale zároveň nám běhají po republice stovky lidí s koronavirem, kteří mají tisíce a tisíce kontaktů s rizikovými skupinami, rozbíhají se lokální ohniska. Je dobré mít další rezervní kapacitu připravenou na to, abychom testovali zaměstnance a zaměstnankyně, kteří dochází do těch domovů seniorů nebo jsou v kontaktu s nemocnými, již mají nějaké další nemoci, které zhoršují průběh covidu-19. Ta kapacita je dneska potřeba dvojnásobná. Na uhašení lokálních ohnisek, ale zároveň na proaktivní monitoring těch, kteří jsou v kontaktu s rizikovými skupinami. Když máte rozšířenou nemoc mezi staršími, mezi seniory, tak už je pozdě. Potřebujete najít toho člověka, který k nim chodí do práce, do kuchyně nebo se o ně stará.

O čem svědčí to, že na jednoho nakaženého připadá jeden člověk poslaný do karantény?

Teď se odkazujete na data o počtu karantén z České správy sociálního zabezpečení. Ta data skutečně vypovídají o počtu karantén, které indikovaly hygienické stanice. Vy se mě ptáte jako ekonoma a člena Národní ekonomické rady vlády, který se o situaci zajímá, protože samozřejmě vždycky ta epidemická situace je úzce provázaná s ekonomikou a NERV (Národní ekonomická rada vlády, pozn. red.) tuto problematiku považuje za absolutně zásadní pro ekonomickou budoucnost naší země. Já ale nejsem účastníkem těch procesů, nejsem ani zapojen do chodu hygienických stanic, ani Ministerstva zdravotnictví. Takže mně se vlastně na základě těch informací, které jsou dostupné pro veřejnost, velmi těžko odpovídá na tuhle úplně zásadní otázku. Tedy jestli počet uvalených karantén odpovídá nárůstu nových případů, případně jak jsou karantény dodržovány. A jestli jsou ti lidé v karanténě, případně později testováni.

Předseda jihočeské ODS, bývalý ministr Martin Kuba, který je civilním povoláním lékař, navrhl dobu nutné karantény zkrátit ze současných 14 na 8 dnů. Byl byste z ekonomických důvodů pro?

V případě, že v průběhu toho pátého až sedmého dne po kontaktu je člověk testován a test vyjde negativní, tak možná ano. V tuhle chvíli nám hrozí jiný ekonomický problém. Tím je, že lidí do karantény neposíláme dost a oni nevědí, že by měli zůstat doma. Tím pádem se nám rozšiřuje možnost vzniku ohnisek nákazy, což může mít zásadní ekonomické dopady.

Potřebujeme špičkové krizové manažery

Co jako ekonom čekáte od podzimu v Česku?

Pevně věřím, že se zlepší to, jak s epidemií bojujeme.

Věříte, že budeme mít chytrou karanténu funkční jako třeba v Hongkongu? Nebo už jsme příliš ve velkém skluzu?

To jsme znovu u toho, co očekáváme od veřejné správy a hygienických stanic v podobě, jak jsou nastaveny teď. Hygienické stanice byly dlouhodobě zanedbávány, podfinancovány, klesl počet zaměstnanců a zaměstnankyň. A teď se stávají centry podobně důležitými, jako je armáda v době, kdyby byla válka. Je ale potřeba mít ty rezervní kapacity, ne na současný stav té epidemie, ale na ještě mnohem horší stav epidemie. Nikoliv na 300 nakažených denně, ale na 1000 denně. Kdybyste zakládala novou firmu, tak potřebujete špičkové týmy krizových manažerů, kteří vám pomohou systém nastavit, protože ho budujete rychle.

A ty špičkové manažery nemáme?

Opravdu jde o to, jak se podaří v radě vlády (Rada vlády pro zdravotní rizika, pozn. red.) nastavit procesy a jejich datovou kontrolu tak, aby věděla, když se něco nedaří. Aby ta data tekla ještě lépe než dnes. Abychom věděli o všech indikacích všech testů a byli schopni zajistit, že se testy dějí rychle v dostatečném počtu. To je podobné jako u armády. Armádu si platíme pro případ nutnosti boje a měli bychom mít kapacity. Neměly by se ozývat hlasy, že testy jsou drahé, že to je zbytečné, že nás to zatěžuje, jako se ozývaly před dvěma měsíci. Ony ty testy opravdu něco stojí. Ale měli bychom je být schopni alokovat efektivně a v dostatečném počtu.

Foto: CERGE-EI

Štěpán Jurajda z CERGE-EI.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené