Hlavní obsah

Unie si víc došlápne na podvody. Vzpírá se Maďarsko, Polsko nebo Slovinsko

Foto: Profimedia.cz

Maďarský premiér Viktor Orbán a jeho polský protějšek Mateusz Morawiecki.

Reklama

3. 6. 17:37

Tento týden uvedla Evropská unie do provozu nový Úřad evropského veřejného žalobce. Pět států se na jeho zřízení ovšem neshodlo, šestý víceméně práci blokuje.

Článek

Nástroj pro boj s podvody nebo proti zneužívání unijních fondů. Tak lze ve stručnosti popsat Úřad evropského veřejného žalobce (tzv. EPPO), který v úterý v Lucemburku oficiálně zahájil svou činnost. Chce si posvítit například na průběh veřejných zakázek a na proces využívání unijních dotací. Podle informací iRozhlasu se například mezi prvními na stůl prokuratury dostane kauza střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše.

Na zřízení úřadu se ale neshodla úplně celá unijní sedmadvacítka. Polsko, Maďarsko, Irsko, Švédsko a Dánsko mezi prokurátory nebudou mít své zástupce. Původně EPPO odmítala i Velká Británie, která však z Unie mezitím vystoupila. Snahy úřad zřídit tu totiž existují skoro pětadvacet let.

Petice nepomohla

Maďarský premiér Viktor Orbán dlouhodobě zřízení EPPO kritizoval. Podle něj by práce prokurátorů měla zůstat na státní úrovni. A Maďarsko se k projektu nepřidalo ani poté, co v přibližně desetimilionové zemi více než 680 tisíc lidí podepsalo petici odmítající přístup budapešťské vlády. Takový počet se podařil shromáždit maďarské opozici již před dvěma lety.

Maďarská opozice, ale i například Evropská komise, dlouhodobě kritizuje Orbánovu politiku a postupné ovládání justice a médií. V čele státní prokuratury je Orbánovým Fideszem dosazený Péter Polt. Nejvyšší státní zástupce je ve funkci s přestávkou patnáct let.

Přestože se Maďarsko oficiálně do EPPO nezapojilo, Péter Polt s hlavní prokurátorkou unijního úřadu Laurou Kövesiovou uzavřeli dohodu o spolupráci, a to v dubnu tohoto roku. Oba úřady spolu budou komunikovat a sdílet informace, ovšem značně omezeně ve srovnání s ostatními členskými státy, které jsou přímou součástí nového orgánu.

Jourová nepřesvědčila

Další členský stát, který se odmítl zapojit do Úřadu evropského veřejného žalobce a je zároveň terčem kritiky kvůli možnému porušování zásad právního státu, je Polsko. Tamní vláda argumentovala tím, že podle ní EU zasahuje do kompetencí státních prokurátorů. Přestože ve skutečnosti pravomoce státního prokurátora stále zůstávají beze změny.

„Zvláště Polsko a Maďarsko byly zeměmi, které jsem se hodně snažila přesvědčit, aby se přidaly k EPPO,“ řekla na tiskové konferenci k zahájení chodu úřadu eurokomisařka Věra Jourová. Ta je v Evropské komisi odpovědná za dodržování evropských hodnot.

Jourová zmínila, že se tyto dvě země do EPPO zapojit nechtějí i kvůli tomu, že odmítají nové pravidlo čerpání unijních dotací, které jim ukládá za povinnost dodržovat zásady právního státu. Kvůli této podmínce Polsko s Maďarskem hrozily blokádou celého dlouhodobého finančního rámce a záležitost hodlají řešit dál.

Švédsko součástí EPPO není víceméně proto, že tamní vládě připadal úřad nadbytečný. Předloni ale Švédové oficiálně řekli, že jsou otevřeni možnosti přidat se k dalším 22 členským státům a budou to projednávat na vládní úrovni. Dánsko a Irsko jsou v podobné situaci. Spíše než odmítají, tak vyčkávají, kdy se k evropské prokuratuře přidat.

Je tu ale členský stát, který, přestože je přímou součástí evropského úřadu, se dostal ještě před jeho zahájením do křížku. Minulý čtvrtek slovinský premiér Janez Janša odmítl uznat dva slovinské kandidáty do EPPO. Slovinsko tak zatím nemá svého zástupce a je tak pro celý úřad se zemí obtížnější komunikace i reálná práce. „Je to velmi špatný signál,“ komentovala Kövesiová pro server Politico.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované