Hlavní obsah

Úřady posílají do firem kontroly, žádosti o pomoc přitom nestíhají odbavit

Foto: Profimedia.cz

Pomáhá Česko dostatečně podnikatelům? (Ilustrační snímek)

Reklama

11. 5. 15:00

Vláda podle experta na daně pomáhá podnikatelům málo, pomalu a byrokraticky. Některým ještě z pomoci nedorazila ani koruna a úřady už na ně posílají kontroly. Tomáš Hajdušek z Komory daňových expertů byl hostem Výzvy Seznam Zpráv.

Článek

Nestíháte číst? Poslechněte si audioverzi rozhovoru.

Mezi německými podnikateli vládne nejhorší nálada od minulé krize. Jaká nálada vládne mezi těmi českými, kterým radíte s daněmi?

Mezi českými podnikateli nevládne dobrá nálada. Protože pomoc vlády vůči podnikatelům je nedostatečná. Rozsah té pomoci je malý, vláda dokázala takzvaně napumpovat do ekonomiky zatím pouze desítky miliard korun. Pomoc je pomalá a administrativně náročná. Jediným fungujícím programem je v podstatě kompenzační bonus pro OSVČ aneb Pětadvacítka z dílny Ministerstva financí. Výhrady mám zejména vůči fungování programu Antivirus.

Premiér Andrej Babiš ale ve svém nedělním „Čau lidi“ řekl, že je pro vládu důležité držet firmy při životě. „Musíme jim dát jasný signál, že se nemají čeho bát.“ Uvěřily tomu firmy?

Vláda promarnila první příležitost firmám vzkázat, že je v tom nenechá. Tu měla někdy kolem 25. března, těsně po totálním lockdownu, těsně po vypnutí téměř celého trhu. Protože 25. března se odvádělo DPH za únor, kdy byla v uvozovkách ještě doba hojnosti. Firmám vycházela vysoká daňová povinnost. A stačilo jim jednoduše říct: Neplaťte nám nyní DPH, my si na něj počkáme půl roku, rok, tak jako se to stalo ve spoustě ostatních zemí. Protože měsíčně se na odvodech DPH vybere od všech plátců v rámci celé ekonomiky šedesát miliard korun. Tady měla vláda první příležitost, jak úplně jednoduše, rychle, bez jakéhokoliv formuláře, bez jakýchkoliv žádostí, bez jakéhokoliv prokazování ponechat firmám hotovost v řádech desítek miliard korun. To bohužel neudělala.

A problém, že nemají firmy likviditu neboli vatu na přežití, jak řekla ministryně spravedlnosti Marie Benešová, trápí firmy nejvíc?

Já nebudu komentovat paní ministryni spravedlnosti, ale musím potvrdit, že největším problémem firem je momentálně nedostatek hotovosti. Nemají tržby a od toho se odvíjí druhý největší problém, který se začíná ekonomikou šířit, druhotná platební neschopnost. Firmy takzvaně sedí na penězích a platí pouze nezbytně nutné výdaje. Platí svoje zaměstnance, platí dodávky energií, ale se svými klíčovými dodavateli se dohadují, aby jim ještě počkali. Peníze jsou jako jako krev, představte si, kdyby přestala obíhat. Můžeme mít zdravé plíce, můžeme mít zdravé srdce, ale pokud nebude obíhat krev, tak prostě tělo odumře. A stejné nebezpečí nyní hrozí ekonomice.

Slib počkat s daněmi neplatí všude

A jak stát zvládl úkol dodávat krev?

Ty desítky miliard v podobě odložení platby DPH v březnu za únor byla první šance, kdy vláda mohla ponechat desítky miliard korun v ekonomice, a to se bohužel nestalo. Nevyřešil to ani příslib vlády, že Finanční správa bude vstřícná vůči žádostem o posečkání s DPH. Většinou je to vyřízeno kladně, ale u mých klientů je to půl na půl. Větší finanční úřady v hlavním městě vycházejí plátcům vstříc, ale některé finanční úřady prostě neodkládají plně platbu DPH ani neodkládají plně zálohy na daň z příjmů.

Podle čeho se rozhodují? Je to vysloveně na libovůli každého finančního úřadu?

Všechno se odvíjí od toho, že nezazněl generální pardon, že daňová povinnost za únor posečká. I v této krizové době používají finanční úřady standardní metodické postupy, které platí na dobu hojnosti, ne na dobu krize. A kolikrát chtějí po klientech prokazovat skutečnosti, které nebyly namístě. My jsme v jednom případě museli prokazovat stav finančních prostředků a nějaký plán do budoucna, jakým způsobem budou nabíhat tržby, což mi přijde v této době jako nepatřičné.

Můžete přiblížit třeba konkrétně tenhle případ?

Musím dodržet mlčenlivost, nemůžu jít do úplného detailu. Ale jednalo se o klienta, který podniká v rámci cestovního ruchu, krizovým usnesením vlády měl zakázáno provozovat svoji činnost. A my jsme pomalu museli dokládat, jakým způsobem byl dotčen, jakým způsobem došlo k poklesu tržeb, i když jsme v žádosti jasně psali, že tržby jsou nulové. Museli jsme také doložit poměrně sofistikovaný způsob náběhu činnosti do dalšího období. Co se týká daně z příjmů, tak tento klient bohužel nemá zdaňovací období kalendářní rok, ale hospodářský rok, takže na něj neplatí generální pardon paní ministryně financí. V odůvodnění správce daně, nevím, jak na to přišel, konstatuje, že dojde k obnovení činnosti příjmů. A v podstatě té žádosti o odpuštění zálohy daně nevyhověl. Přitom k tomu není žádný racionální důvod. I kdyby ten daňový subjekt nakonec skončil v zisku, tak samozřejmě svoji daň zaplatí, ale v této situaci není důvod, aby stát vyžadoval ty platby předem ve formě záloh a syslil si je u sebe. Teď je nejdůležitější, aby obíhaly peníze.

Ministerstvo financí automaticky všem prodloužilo termín pro podání přiznání k dani z příjmů do 1. července. Takže 1. července očekává, že budou zaplacené daně. Dočká se?

Těžko říct. Bude se podávat přiznání za rok 2019, což byl poměrně bohatý rok. Nakolik budou mít podnikatelé na zaplacení daní, je samozřejmě individuální. Samozřejmě i v tomto případě fungují standardní klasické nástroje, jako žádost o zaplacení daně ve splátkách nebo posečkání se zaplacením daně.

Úřady chtějí po lidech údaje, které samy mají

Vy jste pochválil program Pětadvacítka. Jako problematické hodnotí některé OSVČ ošetřovné. O výplatu ošetřovného za březen požádalo 68 tisíc živnostníků, padesát tisíc z nich peníze dostalo, tři tisíce žádostí bylo zamítnuto a patnáct tisíc bylo vráceno kvůli chybám, uvedlo pro Seznam Zprávy MPO. Jaká je to bilance podle vás?

No, žalostná, samozřejmě. Pětadvacítka neboli kompenzační bonus pro OSVČ funguje díky vstřícnosti paní ministryně Schillerové, která po tom prvním neúspěšném pokusu přizvala zástupce podnikatelů k přípravě druhé verze, která se povedla. Žádost je extrémně jednoduchá, nemusí se nic dokládat, stačí ji poslat e-mailem. Vyřizuje je Finanční správa, což je v tomto ohledu profesionálně bezchybně fungující organizace. Všechna volná oddělení byla přeřazena na vyřizování těchto žádostí.

Foto: Archiv Tomáše Hajduška

Daňový expert Tomáš Hajdušek.

A to u ošetřovného neplatí? Na úřadech práce není dostatek kapacit na to, aby šlo ošetřovné rychleji odbavit?

Já si myslím, že je naprosto nevhodné, že ošetřovné pro OSVČ dělalo Ministerstvo průmyslu a obchodu. Já jsem tam dělal náměstka, to není úřad vhodný pro vyřizování takového velkého množství žádostí. Finanční správa vyřídila od půlky dubna téměř půl milionu žádostí a MPO si není schopno poradit kapacitně s řádem desítek tisíc žádostí. To by byla pro Finanční správu práce maximálně na jeden týden.

Ministerstvo průmyslu a obchodu se hájí tím, že řada žádostí je chybových. Že třeba přišly vícekrát, jsou tam špatná čísla bankovního účtu, chyběla identifikace OSVČ. To jsou přece potřebné základní údaje, ne?

Chybovost žádostí bude řádově stejná. Gaussova křivka rozdělení funguje podle mého stejně jako u té Pětadvacítky, tak u ošetřovného člena rodiny (OČR). A za druhé: Žadatel o OČR dokládá státu skutečnosti, které stát zná. Že mu stát zavřel školu a že jeho dítě je jeho dítě.

Na rozdíl od škol ne všechny školky byly zavřené.

U těch školek bych to pochopil. Čím více náležitostí a příloh se musí dodávat, tím větší bude chybovost. Já si myslím, že to šlo udělat stejně jednoduše jako v případě kompenzačního bonusu. Podle mého je to od samého začátku špatně nastavený program.

Pojďme se ještě podívat na Antivirus neboli kurzarbeitový program, jehož hlavním cílem bylo udržet lidi zaměstnané. Daří se plnit ten hlavní cíl?

Náš český Antivirus není klasický kurzarbeit. Proč? Protože z programu Antivirus lze čerpat pouze podporu na takzvané pasivní zaměstnance, to znamená zaměstnance, které ten zaměstnavatel poslal domů a oni nepracují. Ale z programu Antivirus nelze získat podporu pro aktivní zaměstnance, kteří stále chodí do práce a aspoň nějakým způsobem pomáhají udržet tu ekonomiku v chodu. Provozovatel restaurace se rozhodl vydávat jídlo přes okénko a musí platit kuchaře. Ale nedostane na něj žádnou podporu. Kdežto když zavře úplně a kuchaře pošle domů, pak na něj podporu dostane. Antivirus nepodporuje aktivní firmy.

I program Antivirus je administrativně náročný. Máte příklad z praxe, co podnikatelům žádost komplikuje?

Musí se tam opět dokládat skutečnosti, které stát má. Od roku 2016 funguje registr účtů, kde je veden každý účet každého podnikatele. Přesto úřady práce vyžadují potvrzení o existenci účtu v podobě smlouvy o vedení účtu nebo potvrzení z banky a nestačí jim ani výpis z toho účtu. Excelovský soubor s vyúčtováním musí obsahovat informaci, v kterou hodinu, minutu a vteřinu bylo vyúčtování podáno. A co mě nejvíc negativně překvapilo, je, že přestože úřady práce nedokázaly ještě vyřídit žádosti za březen - například v Praze to vyřízení žádostí je pouze na úrovni 25 procent - a firmy už musí platit mzdy za duben, úřady práce nestíhají a do firem už začnou chodit kontroly. To je naprosto nepřípadné.

Vlnu kontrol na Pětadvacítku nečekám

I vaši klienti už dostali avíza na chystané kontroly?

V mém okruhu klientů naštěstí ne, ale jsem informován o desítkách případů od mých kolegů daňových poradců. A úřad práce přiznal, že se jedná o řádově stovky kontrol.

Nepřijde vám důležité kontrolovat, aby se peníze dostaly těm, kdo na ně mají nárok?

To mi samozřejmě přijde důležité, ale předpokládá to, že jsou ty žádosti vyřízené. Na kontrolu je času dost. Firmy mají svoje administrativní zaměstnance, účetní, ekonomy také na home office, nemají možnost se teď těm kontrolám věnovat.

A čekáte po skončení nouzového stavu i kontroly z dalších úřadů, jestli lidé čerpali podporu oprávněně?

Co se týká Pětadvacítky, nečekám vlnu cílených plošných kontrol. Už jenom z toho důvodu, že by je Finanční správa kapacitně nezvládla. Ve výroční zprávě o činnosti Finanční správy za rok 2018 je uvedeno, že Finanční správa stihla udělat na celém území České republiky asi 12 tisíc kontrol. Přičemž u daně z příjmů fyzických osob podnikatelů to byly necelé dva tisíce kontrol a těch žadatelů je řádově půl milionu. Plošné kontroly nejsou možné. Finanční správa má ale dostatek analytických nástrojů k tomu, aby si vytipovala, kdo mohl o ten kompenzační bonus žádat neoprávněně, a u něj nějakou cílenou kontrolu provést.

Jak velká pomoc pro podnikatele je odsun náběhu dalších vln EET?

Odsunutí třetí a čtvrté vlny určitě pomoc pro podnikatele je. Teď mají určitě jiné myšlenky než si shánět zařízení, učit se v něm, shánět si autentizační údaje, zaškolovat obsluhu a tak dále. Ve vztahu k té třetí a čtvrté vlně to rozhodnutí chápu a chválím.

A že elektronicky evidovat nemusí ani ti, kteří už v režimu EET jsou, to nějak pomůže?

Nebudu na to nadávat, ale elektronická evidence tržeb je pro hostinské nebo prodavače ten nejmenší problém. Pro hostinské byl největší problém, že museli zavřít hospodu. Že teď nemusí evidovat EET, to pro ně žádná praktická pomoc není. Když nemám tržby, tak nemám ani co evidovat, to je úplně jednoduché.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené