Hlavní obsah

Urážka hlavy státu za milion. Erdogan se úcty domáhal přes paragraf z 19. století

Německý komik s žalobou neuspěl. Jak jsou na tom ostatní státy s urážkou své hlavy? (Video: Tomáš Pacovský)

Německý komik Jan Böhmermann odvysílal před třemi lety ve svém satirickém pořadu báseň, která obsahovala urážky na adresu tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Böhmermann se soudně dožadoval zákazu toho, aby mohla šéfka německé vlády Angela Merkelová báseň kritizovat. Ve hře byl paragraf o urážce cizí hlavy státu z 19. století. Soud mu ve svém dubnovém verdiktu nakonec nevyhověl. Jak je na tom s urážkami hlav států Evropa?

Článek

Kauza se datuje až do března roku 2016, kdy Böhmermann přednesl ve veřejnoprávní ZDF svoji kontroverzní báseň. V ní moderátor vylíčil tureckou hlavu státu jako někoho, kdo porušuje lidská práva, ale také sleduje dětskou pornografii a provozuje sex se zvířaty. Komik známý pro svůj provokativní humor se tím údajně snažil poukázat na rozdíl mezi ospravedlnitelnou kritikou a skutečnými urážkami.

Báseň způsobila diplomatickou roztržku mezi Berlínem a Ankarou. Erdogan se domáhal Böhmermannova trestního stíhání. Využil k tomu zákon z 19. století, jenž trestal urážku cizí hlavy státu až pětiletým vězením. Německé právo však ke spuštění vyšetřování vyžadovalo souhlas šéfky německé vlády. Ta ho nakonec udělila a báseň označila za „vědomě urážlivou“. Na kancléřku se vzápětí snesla vlna kritiky. Za svůj výrok se později omluvila a sama prosazovala zrušení článku 103, který trest za urážku zahraničního státníka zaváděl. Ke stíhání Böhmermanna nakonec nedošlo. V roce 2017 němečtí poslanci zákon skutečně zrušili.

V případě civilního řízení, jenž spor mezi Böhmermannem a Erdoganem také řešil, byla situace jiná. Hamburský soud potvrdil rozhodnutí soudu nižší instance, které zakazovalo komikovi opakovat pasáže z básně se sexuálními narážkami. Části s lidskoprávní tematikou mohly zůstat. Podle Böhmermannova právníka šlo o rozhodnutí v rozporu s uměleckou svobodu. Okolo celého případu se již od počátku vedly debaty, kam až sahá hranice svobody slova.

Böhmernann se v návaznosti na kritiku od Merkelové obrátil na soud. Po něm požadoval, aby zakázal kancléřce nadále kritizovat jeho báseň. Podle komika svým tvrzením o „vědomě zraňující“ povaze díla porušila zásadu neutrality. Soud však ve věci rozhodl negativně. Konstatoval, že by zákaz přicházel v úvahu, kdyby i nadále hrozilo opakování kritiky. Přestože Böhmemann se svojí žalobou neuspěl, Merkelová se zavázala k tomu, že již báseň kritizovat nebude.

Němečtí zákonodárci sice zákon ze svého právního řádu vyňali, podobná legislativa však není v Evropě, ale ani ve světě ojedinělá. Za urážku cizí hlavy státu hrozí pokuta, případně vězení hned v několika státech Evropské unie. Například v roce 2005 udělil polský soud pokutu vydavateli tamějšího satirického časopisu. Terčem jeho vtipu byl vysoký věk tehdejšího papeže a hlavy vatikánského státu Jana Pavla II.

Urážka za milion

Častějšími jsou ale zákony postihující urážku vlastní hlavy státu nebo státního úředníka. Takové zákony lze nalézt asi v polovině unijních států. Ve Francii může urážka prezidenta přijít až na milionovou pokutu. V některých zemích hrozí i několikaleté vězení. Rusko v březnu letošního roku schválilo zákon postihující urážku státní moci na internetu. Hned o pár týdnů později byl poprvé použit.

U nás se můžete dopustit přestupku za urážku státního úředníka, například sociální pracovnice nebo policisty. Horní hranice pokuty je 10 000 Kč. Pokud jde o prezidenta, na takový zákon česká historie pamatuje. Po rozpadu Československa byl ale zrušen. V roce 2016 se jej skupina poslanců v čele s komunistou Zdeňkem Ondráčkem snažila obnovit. Za jeho porušení navrhovali až roční vězení. Zákon ale nakonec neprošel.

Doporučujeme