Hlavní obsah

Úředníci cupují Zemanův kanál Dunaj-Odra-Labe. Místo prezidentského pomníku chtějí silnice

Kanál, který prosazuje prezident Miloš Zeman, se podle velmi optimistických úvah může začít stavět už v roce 2030.

18. 10. 8:12

Seznam získal interní dokumenty, jež říkají, co si ministerstva myslí o vodním koridoru za 558 miliard. Brzy o něm bude rozhodovat i vláda.

Článek

Když dostanou ministři otázku, jak se jim zamlouvá výstavba vodního kanálu mezi Dunajem, Odrou a Labem, většinou o tomhle vysněném projektu prezidenta Miloše Zemana mluví podobně: Zajímavá myšlenka, stojí za to se jí zabývat. A časem se uvidí.

Odkazují přitom na rozsáhlou, loni dokončenou studii, která zjistila, že megastavba za 558 miliard se ekonomicky vyplatí.

Jenže když se měli v uplynulých měsících k plánu vyjádřit ministerští úředníci-odborníci, najednou podle zjištění Seznamu vyvstal ještě jeden obrázek: finančně rizikový projekt, který by mohl zdevastovat přírodu a způsobit ještě větší problémy se suchem. A objevila se i doporučení, ať Česko raději nejdříve dostaví dálnice a vysokorychlostní železnice.

Takzvaná studie proveditelnosti, kterou si stát pořídil za 22 milionů, míří na jednání vlády. Ministři rozhodnou, jestli se v přípravách bude pokračovat. A součástí materiálu pro vládu jsou i připomínky z jednotlivých ministerstev, krajských úřadů nebo z Akademie věd.

A právě část z nich studii i celou myšlenku Zemanova kanálu, který vyřeší problémy s přecpanými silnicemi i s nedostatkem vody, cupuje na kusy. „Teď je naprosto klíčové, jak vláda připomínky uchopí,“ říká Jan Skalický, předseda Asociace Dunaj–Odra–Labe a jeden z nejhlasitějších zastánců projektu.

Například ministerstvo financí v připomínkách, které Seznam získal, k téhle největší investici v historii Česka připomíná, že má v rozpočtu omezené množství peněz. A proto dává ke zvážení jiné priority: „Za preferované a z našeho pohledu i logické řešení považujeme prvotně dobudování a modernizaci stávající infrastruktury, popřípadě výstavbu vysokorychlostních tratí.“

Ministerstvo zodpovídající za kondici státních financí navíc upozorňuje na logické riziko záměru, k jehož dokončení by byly potřeba desítky let. Neboli v době dokončení koridoru už může být situace v dopravě úplně jiná než dnes. „Vzhledem ke značnému finančnímu rozsahu investice a dlouhodobému časovému horizontu její realizace není uvedená analýza výhodnosti projektu přesvědčivá. V časovém horizontu deset či dvacet let s vysokou pravděpodobností dojde k řadě změn, mimo jiné také například ve struktuře poptávky dopravců,“ upozornili úředníci.

Přijdeme o vodu, bojí se v Ostravě

A studii ostřelují – přesně podle očekávání – také odborníci z ministerstva životního prostředí. „Vytyčené cíle by bylo možné splnit s výrazně lepším výsledkem, pokud by byla silniční doprava namísto vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe nahrazena železniční dopravou. Tato možnost by vedla mimo jiné k nižším vlivům na životní prostředí, snížení emisí skleníkových plynů i ke snížení emisí uhlíku v dopravě,“ napsali do materiálu pro vládu a pochybují také o nákladech. U takhle gigantických akcí prý nikdy nelze předem vyloučit zvýšení o třicet procent.

Dodávají, že stavba koridoru uškodí živočichům. Částečně totiž bude nutné prokopat úplně nové úseky, tedy vytvořit nový tok. A tam, kde už řeky tečou, je zase upravit tak, aby se po nich dalo plout. Včetně výstavby zdymadel nebo vodních elektráren.

Ministerstvo životního prostředí také upozorňuje na riziko zavlečení nepůvodních ryb a raků do české krajiny tím, jak by se propojily tři velké řeky: „Je velmi obtížné odhadnout, jaké následky může mít zavlečení i jen jediného nepůvodního druhu. Odhadnout v tomto ohledu následky přímého propojení ekosystému dvou, či dokonce tří povodí je tedy prakticky nemožné.“

Úředníci rovněž počítají, že kromě pozemků pro samotný koridor, měřící na šířku zhruba deset metrů (od moravského Přerova by bylo nutné fakticky vykopat novou řeku, aby se koridor u Pardubic spojil s Labem), bude nutné zabrat ještě dalších sedm milionů metrů čtverečních půdy, včetně zemědělské. Studie s nimi počítá například na stavbu rodinných domů nebo logistických center.

Obří výtah pro lodě za 15 miliard. I s tím počítá studie o Zemanově kanálu. (Video: Vojtěch Blažek, Seznam.cz)

Obří bagrování pak prý může mít zásadní vliv na podzemní vody. „Lze předpokládat, že vliv stavby na režim podzemních vod bude značný – ve smyslu pohybu podzemních vod (velikost, případně i směr) i jejich kvality,“ varují úředníci z ministerstva životního prostředí. Podobně se vyjádřili zástupci Moravskoslezského kraje: obávají se, že koridor by ohrozil strategické prameniště v Nové Vsi, které napájí Ostravu.

A přidávají se i experti z Akademie věd, kteří jsou dlouhodobými a nejtvrdšími kritiky kanálu Dunaj–Odra–Labe. Už dříve označili studii o výhodnosti koridoru za zmanipulovanou, aby stavba vyšla po všech stránkách jako přínosná. „Ta studie nemá ani cenu papíru, na kterém byla vytištěna,“ prohlásil na jaře Josef Seják z komise pro životní prostředí Akademie věd s tím, že škody na ekosystémech mohou dosáhnout 100 miliard.

Postavíme na Moravě obří přístav za čínské peníze, slibovala firma. Teď přiznává: Projekt hned tak nebude. (Video: Vojtěch Blažek, Seznam.cz)

V připomínkách pro vládu pak akademici píší, že překopání stovek milionů metrů krychlových zeminy by v krajině zanechalo obrovské škody. Opírají se o práci docenta Ivo Machara z katedry rozvojových studií Univerzity Palackého v Olomouci. Machar přepočítal újmu na peníze: jeho odhad zní 31 miliard.

Zastánce koridoru: Vyřešíme sucho

Vyjádření jiných institucí jsou zase spíše příznivé. Ministerstvo pro místní rozvoj oceňuje, že – jakkoli se jedná o náročný projekt – může pomoci s problémem sucha. Středočeskému kraji se zase líbí myšlenka přeložení nákladu z chronicky přetížených silnic na vodu.

Vstřícné je také ministerstvo zemědělství, vedené prezidentovým oblíbencem Miroslavem Tomanem z ČSSD.

Podporovatelé koridoru říkají, že vláda se nesmí při rozhodování o jeho dalším osudu zaměřovat jen na dopravu. Už dlouho se snaží záměr „prodávat“ na veřejnosti i jako řešení stále aktuálnějšího sucha v české krajině. „My jsme zásadně pro to, aby se budovala všechna ta opatření pro čelení suchu – to znamená změny v lesích, malé remízky, malé zádržné prostory, malé rybníčky a tak dále. Ale určitě se musí budovat i ta velká díla, jakou jsou přehrady a vodní koridor,“ vysvětluje Jan Skalický z Asociace Dunaj–Odra–Labe.

Skalický také kontruje, že už v roce 2014 naopak sepsalo 115 vědců a expertů stanovisko na podporu projektu Dunaj–Odra–Labe právě kvůli vodní funkci koridoru. „Napustí se vodou v období srážkově bohatém a obsahuje tedy vodu, která by jinak bez užitku odtekla,“ říká hydrolog Zbyněk Hrkal z Výzkumného ústavu vodohospodářského.

Jak uchlácholit prezidenta

Studii, jestli se koridor dá postavit a zda se budování a provoz vyplatí, si zadalo ministerstvo dopravy po volbách v roce 2014. Expertní tým ji dokončil loni. Vyšlo, že kanál by měl víc přínosů než negativ. Tehdejší ministr dopravy Dan Ťok (ANO) pak rozhodl, že stát ovšem bude sledovat hlavně moravskou část – tedy propojení Dunaje a Odry přes řeku Moravu. Protože labská část by byla stavebně i finančně ohromně náročná.

Nynější ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO) ale prokopání koridoru do Labe nezavrhuje. A na jednání vlády ponese návrh, ať se připraví podklady pro studii, která posoudí dopady koridoru na životní prostředí. „Myslím si, že si nikdo ani z velkých optimistů nemyslí, že by se labská větev začala stavět za dvacet let, to spíš daleko později,“ odhaduje Petr Forman, další z propagátorů koridoru a poradce prezidenta Zemana.

Mimochodem, podle velmi hrubých odhadů ministerstva dopravy – pokud vše poběží hladce – by se koridor mohl dokončit kolem roku 2070.

Seznam už také dříve popsal, že většina politiků si ve skutečnosti o koridoru Dunaj–Odra–Labe myslí, že je to nerealistická a megalomanská stavba, která nemá smysl. A plní jedinou funkci: nerozzlobit prezidenta Zemana, který o kanálu často mluví jako o vizionářském díle, které přinese prosperitu.

Hraje se o čas: nikdo jiný z politiků než Zeman koridor intenzivně neprosazuje a až v roce 2023 už současný prezident nebude ve funkci, je pravděpodobné, že se na mnohasetmiliardový projekt zapomene. Jen čtyři roky trvalo, než stát dostal do ruky studii o výhodnosti koridoru. Pokud si teď zadá další studii o dopadu na životní prostředí, uplyne do jejího odevzdání další čas.

„Lze očekávat délku zpracování, včetně projednání a vysoutěžení, kolem jednoho a půl roku až dvou let,“ počítá mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka.

Doporučené