Hlavní obsah

USA začnou financovat „podzemní letadlo“. Vláda podpoří rozvoj hyperloopu

Podívejte se, co je hyperloop. Je v balíku investic do dopravy USA za bilion dolarů. (Video: Jan Marek)

 

Reklama

17. 8. 19:46

Vysokorychlostní přeprava lidí v přetlakových kapslích tunely, se kterou přišel vizionář Elon Musk, se o krok přiblížila realitě. Cestování rychlostí běžného letadla se stalo součástí infrastrukturního balíku USA za bilion dolarů.

Článek

Cesta rychlostí přes 1000 kilometrů za hodinu, to vše uvnitř přetlakované a luxusní dopravní kapsle. Trasu z Prahy do Brna by tak zvládla zhruba za deset minut.

To slibovala firma Hyperloop Transportation Technologies, která chtěla myšlenku hyperloopu uvést v Česku do praxe a propojit přes Brno českou a slovenskou metropoli. Zůstalo však, alespoň prozatím, jen u memoranda o spolupráci.

Firma si však stavbu možná přeci jen vyzkouší, jen na své domácí půdě v USA. Cestování hyperloopem se totiž stalo součástí plánu investic do tamní infrastruktury v hodnotě 1,2 bilionu dolarů, tedy bezmála 26 bilionů korun. Na rozdíl od české představy však Američané chtějí vést hyperloop pod zemí.

Návrat na domácí půdu

Pro hyperloop jde vlastně o návrat do vlasti, v USA totiž nápad vznikl a nestál za ním nikdo jiný než Elon Musk a jeho „tunelářská“ společnost Boring Company.

Druhý nejbohatší člověk světa hyperloop poprvé popsal a začal propagovat v roce 2013. Jeho startup Boring Company se však brzy stočil ke stavbě tunelů k přepravě aut na vysokorychlostních samořízených plošinách. První jeho takové podzemky v Las Vegas však přepravují lidi pouze pomocí běžných Tesel normální rychlostí.

Ve hře je i další úspěšný podnikatel s vesmírnou firmou

Do hyperloopu se však rozhodl investovat i další miliardář, Richard Branson. Ten stojí za aerolinkami Virgin Atlantic a vesmírnou „cestovkou“ Virgin Galactic. Svůj záběr rozšířil o společnost Hyperloop One, která se po jeho vstupu přejmenovala na Virgin Hyperloop.

V listopadu společnost zvládla první zkušební jízdu s lidmi, při které dosáhla rychlosti zatím jen 172 kilometrů v hodině. Její kapsle prý však v budoucnu zvládnou nejméně 966 kilometrů v hodině, a to chce bezpečnostní certifikaci už za čtyři roky a komerční provoz v roce 2030. Bez lidí uspěla ve více než 400 testovacích jízdách.

„Začlenění hyperloopu (v investičním balíku do infrastruktury) ukazuje, že jsme na pokraji nové éry, která změní způsob, jakým přemýšlíme o dopravě v této zemi,“ reagoval na novinku v plánu investic do dopravy v USA Josh Giegel, šéf a spoluzakladatel Virgin Hyperloop.

Česko nevyšlo. Firma to zkouší ve Francii, UAE a Číně

Návrh investičního balíčku do infrastruktury USA administrativy Joea Bidena schválil minulé úterý Senát a koncem srpna ho bude projednávat Sněmovna reprezentantů. V případě jeho schválení by americké projekty hyperloopu mohly soutěžit o federální financování ve třech velkých programech grantů a půjček pod ministerstvem dopravy a ministerstvem energetiky USA. Zároveň by vznikl kontrolní úřad pro rychlé schvalování a dohled nad bezpečností.

Vedle Virgin Hyperloop, kterou sice financuje britský miliardář, ale jinak je z USA, je druhým největším favoritem již zmíněná rovněž americká firma Hyperloop Transportation Technologies. Ta už od roku 2019 testuje hyperloop a kapsli o délce 32 metrů, tedy v reálné velikosti, ve francouzském Toulouse.

Koncem prosince ji nově posílila stovka inženýrů od evropského lídra v technologickém a inovativním poradenství Altran.

„Ačkoliv velká část zvýšených investic (do infrastruktury USA) půjde na opravu a údržbu současných systémů dopravy, dlouhodobá budoucnost státu závisí na vývoji udržitelných řešení, která se stanou páteří přepravního systému,“ dodává Andres de Leon, šéf Hyperloop Transportation Technologies, která s magnety nadnášenými kapslemi hodlá za prvním komerčním využitím zamířit do Abú Dhabí a Číny.

Úplně se však nevzdává ani původce nápadu Elon Musk. Ten ještě předloni uspořádal další ročník soutěže pro studentské týmy zajímající se o vývoj hyperloopu. Výherci SpaceX Hyperloop Pod Competition zvládli na trati o délce 1,2 kilometru dosáhnout rychlosti 463 kilometrů za hodinu, ačkoli jejich kapsle bez posádky hned poté ztratila několik součástek a explodovala.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované