Hlavní obsah

Ústavní soud: Zásah policie proti squatterům na Cibulce odpovídal situaci

Foto: Eliška Čejková, wikimedia

Usedlost Cibulka.

Reklama

3. 11. 2020 15:04

Zásah policie při vyklízení usedlosti Cibulka v Praze byl přiměřený okolnostem. Ústavní soud zamítl stížnost čtyř někdejších obyvatel Cibulky. Dvěma předešlými nálezy se ale squatterů zastal.

Článek

Zámeček Cibulka léta chátral. Squatteři, kteří vyhledávají a obývají opuštěné budovy, měli původně smlouvu s majitelem objektu. Majitel ji ale vypověděl a podal na squattery trestní oznámení. Na Cibulce pak v roce 2015 zasáhlo 130 policistů a násilně vyvedli obyvatele, kteří neuposlechli výzvu. Zadrželi deset lidí, tři utrpěli při zásahu zranění.

Poslední ústavní stížnost směřovala proti vyrozuměním Městského státního zastupitelství a Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 5, podle kterých policie nechybovala. Existovalo prý reálné podezření, že dochází k páchání trestného činu, což opravňovalo policii k provedení zásahu.

Podle ústavní stížnosti nerespektovali státní zástupci dva starší nálezy ÚS, z nichž jeden kvalifikoval celou situaci jako civilní delikt, nikoliv trestný čin. Druhý nález zdůrazňoval, aby státní zastupitelství přezkoumalo zásah policie ve všech ohledech, i z hlediska důvodnosti a přiměřenosti.

Podle dnešního nálezu není zásah automaticky nezákonný nebo v rozporu s ústavním pořádkem jen proto, že trestní řízení později neskončilo odsouzením konkrétních lidí. Je nutné vidět události v tehdejší perspektivě. Na první pohled se mohlo policii zdát, že společenská škodlivost počínání obyvatel Cibulky dosahuje intenzity trestného činu, byť to nakonec ÚS vyhodnotil jinak.

„Zásah policie byl v této konkrétní situaci přiměřený, vykonaný v rámci zákonného zmocnění,“ stojí v nálezu. Tříčlenný senát nebyl jednotný, odlišné stanovisko uplatnil Jiří Zemánek, podle kterého měl soud stížnosti vyhovět. Zemánek se v posledních měsících v takzvaných disentech opakovaně vymezil proti nálezům soudce zpravodaje Radovana Suchánka.

Usedlost Cibulka představuje jeden z mála stavebně krajinných celků dochovaných v úpravě z počátku 19. století. Jde o příklad romantické sadové úpravy pražského okolí charakterizovaný účinným a citlivým sepětím volné přírody s drobnou architekturou a plastikou.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované