Článek
Pátrání po tom, jak přesně došlo k přenosu viru SARS-CoV-2 na člověka, se stalo velmi politizovanou záležitostí. Světová zdravotnické organizace (WHO) je dlouhodobě terčem kritiky za dosavadní průběh vyšetřování, a rozhodla se tedy jmenovat komisi novou. Čína se ovšem nezdá být příliš ochotná spolupracovat, a tak není jasné, s jakými výsledky může tento nový sbor přijít.
Těsně před jmenováním nové komise WHO skončil další pokus o vyšetření původu viru. V září došlo k rozpuštění nezávislé skupiny, která pracovala pod hlavičkou věhlasného časopisu The Lancet. S informací jako první přišel deník The Wall Street Journal.
The Lancet má poměrně dlouhou historii na tomto poli, pod jeho patronací pracovala v minulosti celá řada nezávislých komisí na nejrůznějších problémech z oblasti medicíny a lidského zdraví obecně. Jejich výsledky jsou vysoce ceněné.
V tomto případě ovšem žádné nebudou. Komisi rozpustil předtím, než stačila dospět k nějakému závěru, její šéf – známý ekonom Jeffrey Sachs, jenž by jako vědec z jiného oboru měl být zárukou nestrannosti vyšetřování.
Příčinou byly podle reportáže, kterou zveřejnil časopis Science, neshody s některými členy týmu, především se specialistou Peterem Daszakem. Ten je doslova ztělesněním kontroverzí kolem zkoumání původu viru SARS-CoV-2: stal se ústřední postavou celé řady nepodložených konspiračních teorií, zároveň jedním z největších odborníků na otázky kolem přenosu virů z jiných druhů na člověka. Spolupracoval i s virologickým ústavem ve Wu-chanu, kde teoreticky mohlo dojít k přenosu viru na člověka.
Nová fakta
Když si Sachs na konci roku 2020 vybral Daszaka do své komise, navíc do vedoucí role, zdálo se to jako naprosto logická volba. Daszak byl již předmětem útoků za strany Donalda Trumpa a zastánců (často velmi divokých a fakty nepodložených) teorií o úniku viru z laboratoře, či dokonce kvůli jeho záměrnému vytvoření, ale Sachs Daszaka bránil.
Na otázku jednoho republikánského zákonodárce uvedl, že Daszak je „otevřen všem teoriím“ o původu viru. Vyzdvihoval jeho vazby na virologický ústav ve Wu-chanu, díky kterému by komise měla mít v Číně otevřené dveře.
Ovšem situace se postupně obrátila a Sachsovy pochybnosti rostly. Postupně vyšlo najevo, že Daszak a nezisková organizace EcoHealth Alliance, v níž je prezidentem, měli s čínskými výzkumníky užší vztahy, než se uvádělo. EcoHealth Alliance je specificky zaměřena na výzkum nových infekčních patogenů, lidských a zvířecích, jež by se mohly šířit z přírody. Není tedy rozhodně překvapivé, že spolupracovala s ústavem ve Wu-chanu, který měl v kompetenci mimo jiné právě výzkum přenosu zvířecích virů na člověka.
Na jaře 2021 proto Sachs Daszaka požádal, aby mu poskytl dokumentaci ke grantům, které EcoHealth Alliance získala od amerického národního ústavu zdraví, včetně neúspěšných žádostí. Daszak odmítl, protože šlo o neveřejné dokumenty. Zbylých 11 členů komise souhlasilo s tím, že Daszak může i tak ve sboru zůstat, ale ztratil funkci předsedy.
Za těchto okolností jsem pracovní skupinu rozpustil.
O něco později pak Sachs zjistil, že s EcoHealth Alliance spolupracovali ještě tři členové jeho komise. „Žádný z nich tuto účast na grantu EcoHealth Alliance neohlásil, ačkoli o to byl požádán. Za těchto okolností jsem pracovní skupinu rozpustil,“ řekl Sachs pro časopis Science.
Vědci, kterých se to týká, rozhodnutí nechápou. Podle nich v daném případě totiž nebyly ve hře žádné peníze. Zaprvé nebyl záměr zatím schválen. Navíc šlo pouze o to, že by americký národní ústav pro zdraví mohl potenciálně podpořit (zopakujme, že údajně ne finančně) networking mezi různými vědci a pracovišti.
Kontroverzní očkování pro netopýry
Až po rozpuštění skupiny se v médiích (poprvé v The Intercept) objevila zpráva o tom, že EcoHealth Alliance neúspěšně žádala o grant na výzkum, v jehož rámci by se měly přímo geneticky manipulovat netopýří viry s cílem zjistit, jak veliké změny jsou zapotřebí pro jejich přenos na člověka. Výzkum měl za cíl snížit riziko přenosu z netopýrů na člověka.
V laboratoři chtěli netopýří viry upravit tak, aby účinně dokázali nasadit myši, ovšem myši geneticky upravené tak, aby byly náchylné k lidským virům. Ve druhé fázi pak chtěli vědci vyzkoušet, zda by se množství těchto potenciálně nebezpečných virů nedalo snížit tím, že vědci budou netopýry proti nim očkovat. Snížení množství viru by mohlo pomoci snížit riziko přenosu na lidi, se kterými se netopýři nějak dostanou do styku.
Projekt měl v menší míře probíhat mimo jiné ve spolupráci s wuchanskými laboratořemi. I když cílem bylo zjevně snížit možnost vzniku pandemie, to, že o neúspěšném návrhu nikdo do podzimu 2021 neinformoval, byla další rána pro Daszakovu věrohodnost.
Mezi mlýnskými kameny
Přesto jsou Sachsovy důvody z vnějšku pochopitelné. Ať už byl střet zájmů účastníků komise skutečný, či nikoliv, neušel by pozornosti. Těžko předpokládat, že by závěry komise byly přijímány tak, jak si jistě nejen Sachs přál.
Ovšem selhání dobře míněného projektu dobře dokresluje, jak obtížným problémem je zkoumání původu pandemie. Obor přenosu nových virů ze zvířat na lidi není nijak veliký. Na celém světě se mu věnovalo poměrně málo týmů a vědců. A v minulosti se většina pozornosti soustředila na oblasti, ve kterých vlastně velké riziko vzniku nových závažných chorob příliš nehrozí – tedy především na bohaté země středního klimatického pásu (viz tato analýza z roku 2008). Přitom větší riziko výskytu takových chorob je v tropických oblastech.
Daszak a EcoHealth Alliance byli jedni z mála, kdo se tomuto riziku soustavně věnoval. Navíc právě s důrazem na netopýří viry (netopýři jsou pro viry skvělí hostitelé) a konkrétně na koronaviry. Přístup k financování byl i po určitém boomu vyvolaném epidemií „původního SARS“ v této oblasti poměrně omezený. Není divu, že se v oboru řada lidí zná a někdy v minulosti spolupracovala.
Na druhou stranu, možná právě tato komplikovaná síť vztahů přispěla k tomu, že třeba Daszak a další nebyli rozhodně tak transparentní, jak situace vyžadovala a vyžaduje. Je celkem jasné, že část jejich kritiků má postranní motivaci či je kritizuje zcela nesmyslně. Ovšem právě třeba příklad komise časopisu The Lancet ukazuje, že si minimálně nejsou vědomi delikátnosti situace. Neuvedli informace, které sice možná mohli vnímat jako irelevantní, ale zamlčet je si dovolit nemohli.
Zatím ovšem stále platí, že nemáme přesnou představu o tom, jak přesně virus na člověka „přeskočil“. Hypotéza o úniku z laboratoře rozhodně nemůže být jen tak vyloučena. Je „nadbytečná“, protože vznik viru lze dobře vysvětlit bez přičinění člověka, ovšem to samozřejmě neznamená, že je nepravdivá. A vzhledem k tomu, jak je celá situace delikátní a nepřehledná a pro kolik stran je v podstatě výhodné, aby to tak zůstalo (vzpomeňte na čínské „hypotézy“ o americkém původu viru), si lze bohužel jen těžko představit, že se to v dohledné době změní.
