Hlavní obsah

Utekli před policejním terorem: Máme 3,5 dolaru na den. Ale nikdo nás nebije

Svět bez obalu: Od začátku protestů policisté podle ochránců lidských práv zadrželi už více než 19 000 lidí. Mnoho z nich pak odešlo do zahraničí. (Video: Milan Šíma, RFE/RL)

 

Reklama

3. 12. 2020 21:10

Protesty v Bělorusku trvají už déle než 100 dní a stále nekončí. Ochránci lidských práv odhadují, že od vypuknutí nepokojů po zmanipulovaných prezidentských volbách zadržela tamní policie už více než 19 tisíc lidí.

Článek

Mnozí z těch, kteří se dostali běloruským represivním složkám do rukou, posléze utekli do zahraničí, většinou do Polska, Litvy, Lotyšska a dalších zemí.

To je i případ Illji Dzmitrijeu, který pracoval ve státním mládežnickém divadle v Minsku. Poté, co zveřejnil video na internetu, ve kterém vyzval vedení země k pokojnému předání moci, si pro něj došla policie.

„Zahájili proti mně vyšetřování. Byl jsem obviněn z vyzývání ke svržení běloruské vlády. Hrozil mi trest odnětí svobody 7 až 10 let. Kontaktovali jsme proto lotyšskou ambasádu. Pan velvyslanec nám dal instrukce, co udělat a jak to udělat, abychom se dostali do Lotyšska. Vymyslel pro nás příběh, abychom neměli na hranicích problémy: cestovali jsme za účelem návštěvy nemocné tety do lotyšského Daugavpilsu,“ popsal v rozhovoru pro Rádio Svobodná Evropa, jak se dostal ze země.

Podobně utekl Slava Slyžhykau. Během pokojného protestu v běloruském Navapolatsku byl těžce zraněn, v nemocnici strávil 11 dní. Pro jistotu s manželkou odjel ze země; v léčbě teď pokračuje rovněž v Lotyšsku.

„Operovali mě tady a pak poslali do rehabilitačního centra. Stav mé nohy se ale následně zhoršil, tak jsem musel jít znovu na operaci. Řekli mi, že má noha nebude už nikdy zcela v pořádku. Ale já jsem se tomu jen zasmál a řekl jsem, že budu bojovat až do úplného uzdravení,“ svěřil se Slyžhykau.

Většina Bělorusů prozatím nemá v Lotyšsku pracovní povolení. „Naše děti zůstaly v Navapolatsku a my se o ně musíme postarat. Takže je pro nás těžké, že nám nechtějí povolit pracovat,“ říká Slyžhykau, který v domovské zemi pracoval v ropné rafinerii.

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko se uprchlíkům v jednom ze svých projevů posmíval a kritizoval Lotyšsko, že jim dává jen okolo 3 a půl dolaru podpory na den.

Bělorusové v Rize ale jeho komentáře odmítají. „Nikdo mě tady nebije. Za dveřmi na mě nečíhají žádní zabijáci. Nikdo mě nechce zavřít do vězení. Moje děti tu mohou pokojně spát. Nebudí je exploze, střílení a křik z ulice. Pro mě je tohle ta hlavní věc,“ zdůrazňuje Illja Dzmitrijeu.

Jeho kamarád Radion Behljak se na to dívá stejně. „V Bělorusku žijí tisíce lidí s příjmem 3 a půl dolaru na den – třeba penzisté. Stát jim neplatí ani za obecní služby nebo léky. Takže to, co dělá Lotyšsko, je dobré a my mu za to děkujeme.“

Behljak byl běloruskou policií zadržen a zmlácen poté, co se zúčastnil demonstrace ve městě Homel. I v exilu je nadále aktivní v boji proti Lukašenkovu režimu.

Lotyšské ministerstvo zahraničí prohlásilo, že bude pokračovat v podpoře běloruských občanů.

Více v úvodním videu. Reportáž je součástí pořadu Svět bez obalu, jehož archiv najdete zde.

A můžete nás sledovat také na Facebooku.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované