Hlavní obsah

„Už není čas hrát si na diplomacii.“ Kultuře dochází trpělivost

Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy

Za kulturou? Stále není jasné, jaké testy budou nutné. Ministerstvo zdravotnictví v posledních dnech ukázalo, že antigennímu testu příliš nevěří. (Ilustrační snímek)

Reklama

3. 5. 18:22

Během minulého týdne se intenzivně vyjednávala pravidla rozvolňování v kultuře. Výsledný plán, který Ministerstvo zdravotnictví v neděli představilo, naštval řadu zúčastněných.

Článek

Během minulého týdne proběhlo pět schůzek, na kterých se s Ministerstvem zdravotnictví řešilo, jak postupně otevřít pro české diváky kulturu. Výsledný plán, který byl resortem zdravotnictví nakonec představený, ovšem ostatní účastníky jednání zaskočil.

Podle informací Seznam Zpráv totiž byl vystavěný na myšlence, že se organizátor kulturní akce má rozhodnout, jestli bude pouštět jen diváky s PCR testem, nebo s antigenním testem. S PCR testem by mohlo přijít například 1000 lidí, s antigenním testem jenom pětina, tedy 200 lidí.

„Já ale přeci nemůžu říct, že pouštím dovnitř jen diváky s PCR testem. Takhle to nejde,“ reaguje Jakub Vedral z Asociace nezávislých divadel a z Mezinárodního divadelního ústavu, který se jednání účastnil.

Kriticky se k plánu během pondělí vyjádřil i ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). „Já nechci, aby byla kultura buď pro bohaté, nebo pro starší a očkované. A aby mladí lidé nemohli chodit na kulturní akce, protože si to nebudou moci dovolit,“ hřímal na tiskové konferenci ministr kultury s tím, že mu přijde přístup vůči kultuře diskriminační.

„Chci, aby všude platil jeden systém. Nikde jsem nenarazil v jiných zemích, že by měla kultura zvláštní režim, tvrdší než u ostatních odvětví,“ dodal Zaorálek.

Ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) se na tiskové konferenci po jednání vlády snažil emoce mírnit a opakovaně ujišťoval, že se o rozvolňování v kultuře ještě bude jednat.

„Dále budeme jednat ve středu. Jsem optimista, že nějakého řešitelného konsensu dosáhneme,“ odpověděl nejdříve ministr zdravotnictví a následně v další odpovědi doplnil, že je stále předčasné mluvit o tom, jaké testy budou v kultuře přijatelné.

Kultura není zahrádka restaurace

Trpělivost dochází i zástupcům kulturních organizací. Upozorňují, že o plánu, jak postupně oživovat divadla, hudební koncerty nebo festivaly, se už jedná měsíce a bezvýsledně.

„Kultura se musí plánovat, není to jako otevření zahrádky,“ upozorňuje Jana Heřmánková, zákládající členka Asociace promotérů a producentů v oblasti kultury.

A právě to, že není jasné, za jakých podmínek, s jakou obsazeností a odkdy budou moci začít fungovat kulturní akce, podle Lukáše Vilta ze spolku Kulturní sféra znamená, že organizátoři akce raději ruší. „Od konce dubna se ruší akce na červen, červenec už se ruší taky. Jestli vláda předpokládá, že když to povolí, že lidé budou v kultuře vydělávat, tak nebudou,“ vysvětluje Vilt. Zároveň předesílá, že spousta odborných profesí může nadobro z kultury odejít do jiných zaměstnání.

„Může se stát, že potom promotéři nebo divadla ani nedají inscenace dohromady, protože nebudou mít technické složky. I ti, kdo se udrží v oboru, tak nebudou mít jak pracovat, protože je nikdo neosvítí a nikdo je nenazvučí,“ podotýká Vilt.

„Do toho jsou na základě doporučení vlády z loňského roku přesunuté mnohé akce na letošní léto,“ upozorňuje Jakub Vedral, že kulturní organizátoři mají navíc z loňska prodané desítky tisíc vstupenek na menší akce.

Konec diplomacie, bohužel...

Na nedělní schůzku, kde byl po intenzivním jednání představený návrh plánu Ministerstva zdravotnictví, účastníci vzpomínají s rozčarováním – klíčový moment měl nastat ve chvíli, kdy se zástupci kultury ptali, proč Ministerstvo zdravotnictví navrhuje tvrdší podmínky než v jiných oblastech.

„To není otevření kultury. My jsme jim říkali: na zahrádky budou také chodit lidé s PCR testy? Jestli otevřete zahrádky, tak musíte otevřít kulturu. Pořadatel si to může ohlídat daleko lépe než na zahrádce,“ popisuje Jana Heřmánková z Asociace promotérů producentů v oblasti kultury.

Hlavní hygienička Pavla Svrčinová podle Heřmánkové návrh neobhajovala, dokonce na online poradě ani neodpověděla na přímé dotazy. „Především nad hlavní hygieničkou mi zůstává rozum stát, ona není schopná s kulturou komunikovat vůbec. Takhle to bohužel je a je mi líto, že to otevřeně říkám, ale už není čas si hrát na diplomacii,“ potvrdil událost i Jakub Vedral z Mezinárodního divadelního institutu.

Antigenní test nestačí

Přístup ke kulturním akcím kritizovali koncem minulého týdne i v Brně, kde narazili právě na nesouhlas resortu zdravotnictví s antigenním testováním.

Vedení města ve spolupráci s neziskovkou Podané ruce připravilo pilotní vědeckou studii, která počítala s 800 lidmi na představení v Janáčkově divadle. Podle plánu se měli návštěvníci prověřovat pomocí antigenních testů krátce před akcí. Hlavní hygienička Pavla Svrčinová ale plán nepovolila.

Odkazovala především na problematičnost antigenních testů. „Na jedné straně hlavní hygienička tvrdí, že testování antigenními testy je spolehlivou metodou, jak zajistit bezpečnou školní docházku, a na straně druhé argumentuje nedostatečnou senzitivitou antigenních testů,“ nechápe přednosta kliniky infekčních chorob Fakultní nemocnice Brno Petr Husa, který se na návrhu studie podílel.

Svrčinové se nelíbil ani vysoký počet lidí v divadle a zpochybnila také metodu trasování u odhalených nakažených návštěvníků. „Chápu to jako alibismus a snahu nedělat si problémy,“ dodal Husa.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené