Hlavní obsah

V Česku chybí ošetřovatelky. Konečně vznikl návod, jak je získat z Ukrajiny

Foto: Profimedia.cz

Česko má nedostatek pečovatelů v sociálních službách. Ústavy proto musí lovit v zahraničí, narážejí ale na byrokracii.

Reklama

30. 1. 2020 21:13

Akutní nedostatek pečovatelů v sociálních zařízeních mohou narychlo vyřešit jen pracovníci z třetích zemí. Úředníci vysvětlili ředitelům domovů, jak mají postupovat, aby je získali a udrželi.

Článek

Necelé dva týdny po tragickém požáru v domově pro postižené ve Vejprtech, který mimo jiné upozornil na to, že v sociálních službách chybí domácí personál, se podařilo dohodnout postup, jak do Česka dostat náhradu ze zahraničí.

Ředitelé nemocnic a pečovatelských domů se od úředníků z několika ministerstev dozvěděli, jak mají správně zažádat o nutné pracovní povolení pro zahraniční síly, zejména pro vytipované pracovníky z Ukrajiny.

Podle Asociace poskytovatelů sociálních služeb chybí v celé České republice zhruba 1000 pečovatelů, Ministerstvo práce a sociálních věcí pak dokonce odhaduje, že by bylo potřeba získat až dalších osm tisíc pracovníků, aby byl stav v sociálních službách optimální.

„V sociálních službách to je obrovský problém. Některé práce už čeští pracovníci dělat nechtějí a nebudou. Dostali jsme se na úroveň vyspělých zemí, kde domácí síly nemají o některé práce zájem,“ uvedla o poměrech v sociálních službách viceprezidentka Hospodářské komory Irena Bartoňová Pálková.

Možností, jak alespoň částečně získat potřebné pracovníky, je oslovit cizince, avšak dosud je taková možnost komplikovaná. Panují totiž nejasnosti, jak postupovat, aby se podařilo získat zahraniční personál na delší dobu – přesněji, jak pro něj získat pracovní povolení.

„Já odsud musím odjet s návodem, jak to mám dělat,“ řekl Seznam Zprávám na čtvrtečním semináři Hospodářské komory například Viktor Koláček, ředitel Městské správy sociálních služeb ve Vejprtech. Je v kritické situaci.

Do ústavů, které má na starosti, se snažil na konci loňského roku získat deset ukrajinských pracovníků.

„Dva mi povolili, jednoho zamítli a ke zbytku se nevyjádřili,“ vypočítává Koláček, jak dopadl s žádostmi o takzvanou zaměstnaneckou kartu.

Ta umožňuje, aby pracovníci ze zemí mimo EU pracovali v Česku až dva roky a mohli si zažádat o další prodloužení.

Situace není napjatá jen ve Vejprtech, obci na hranicích s Německem.

Podobné potíže totiž popsala i ředitelka z domova pro seniory U Biřičky na Královéhradecku Daniela Lusková.

Dvě její pečovatelky z Ukrajiny tento týden v úterý musely opustit Českou republiku, protože jim vypršela tříměsíční víza. „Hned jak přijely, zažádali jsme o zaměstnaneckou kartu. Tři měsíce to leželo na Ministerstvu vnitra,“ zlobí se ředitelka a tvrdí, že žádost napsala stejně jako kolegové v dalším domově pro seniory, kde byli úspěšní.

Nejasná pravidla

Ve Vejprtech se přitom ředitel s úředníky na Ministerstvu vnitra nebyl schopen domluvit, jestli mají mít zahraniční pracovníci dopředu splněný rekvalifikační kurz. U českého žadatele to je tak, že si ho může doplnit do 18 měsíců poté, co nastoupí, u zahraničních zaměstnanců ho podle Koláčka vyžadovali úředníci předem.

V domově pro seniory u Hradce Králové pak měli potíže, protože do žádosti uvedli špatný kód, který specifikuje pracovní pozici.

„Vezměte si, že v Česku můžete vzít kohokoliv s ukončeným základním vzděláním a čistým trestním rejstříkem. Takže prakticky kohokoliv na ulici se můžete zeptat, jestli chce nastoupit. A u pracovníků ze zahraniční děláme tohle,“ poukazuje na rozdílný přístup Viktor Koláček.

Jak ředitel sociálních služeb ve Vejprtech, tak ředitelka domova pro seniory u Hradce Králové se pak shodují na tom, že nejdůležitější je, aby byl sjednocený a vyjasněný postup, jak správně žádat o povolení.

Návod a help linka

A právě takový návod ve formě prezentace ve čtvrtek představila Pavla Novotná, ředitelka odboru azylové a migrační politiky na Ministerstvu vnitra, a zároveň oznámila, že zřídila i speciální e-mailovou schránku, na kterou mohou ředitelé psát, pokud si s něčím nebudou jistí.

„Nijak to nechceme blokovat,“ reagovala Pavla Novotná na výtky, že úředníci přistupují k žádostem vlažně a protahují je. „Omlouvám se, ale lhůty dodržujeme. Máme 60 dní na vyřízení bezvadné žádosti. Průměrná doba vyřízení je přitom 51 dní,“ dodala.

Přímo na místě si pak úředníci s řediteli sociálních služeb vyjasnili i další věci. Například požadovanou zdravotní způsobilost cizince.

I zde totiž panovaly nejasnosti, které přitom mohly připravit domovy pro postižené nebo pro seniory o pracovníky. Ředitelé nevěděli, jestli je nutné mít takový dokument od českého lékaře, nebo stačí například od ukrajinského. A jestli se má případně cizojazyčný dokument překládat, a pokud ano, jestli má jít o ověřenou, nebo prostou kopii.

Výsledkem je, že stačí prostá kopie s překladem.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované