V Praze přibylo za 24 hodin rekordní množství nakažených

Agentura TASS s odvoláním na významného představitele zdravotnických úřadů napsala, že během čtyř až šesti dnů začne v Rusku očkování dobrovolníků ve světě zatím jedinou schválenou vakcínou proti koronaviru.

Ředitel Národního výzkumného střediska epidemiologie a mikrobiologie při ministerstvu zdravotnictví Alexandr Gincburg sdělil, že „vakcinace dobrovolníků v etapě výzkumu po zaregistrování očkovací látky začne 5. až 7. září“. Tato fáze přitom podle něj už fakticky začala a v pátek a v sobotu bude očkovací látka rozvezena do sedmi moskevských poliklinik, k nimž se pak postupně přidá kolem desítky dalších zařízení.

Ruské ministerstvo zdravotnictví 11. srpna schválilo registraci první očkovací látky na světě proti onemocnění covid-19 pod názvem Sputnik V („V“ jako vakcína). Řada odborníků před tímto preparátem varovala s poukazem na to, že zřejmě nebyl testován na reprezentativním počtu dobrovolníků. Ruští experti třetí fázi prověřování s testováním na 40 000 dobrovolnících ale ponechali na dobu po registraci v zájmu urychlení přístupu veřejnosti k vakcíně.

V Praze přibylo od pondělního podvečera 142 potvrzených případů koronaviru. Je to nejvyšší nárůst za 24 hodin od začátku epidemie. Dosud se v hlavním městě nakazilo celkem 5252 lidí, vyléčených je 3689 a obětí 112. Vyplývá to z údajů pražské hygienické stanice k dnešním 18:00.

V Praze v posledních dnech přibývá nakažených rychleji než na jaře. Dnešní přírůstek překonal rekordní hodnoty z pátku a soboty, kdy přibylo 103, respektive 104 nemocných. Ministerstvo zdravotnictví v pátek Prahu zařadilo do oranžového, tedy druhého stupně rizika nákazy koronavirem na takzvaném semaforu. Na druhém nebo vyšším stupni rizika není žádný jiný region.

Ve Francii za poslední den přibylo téměř 5000 nových případů nákazy koronavirem, což je podstatně více než v pondělí, kdy úřady hlásily něco přes 3000 nově nakažených. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na údaje ministerstva zdravotnictví. Přibývá i pacientů s vážným průběhem nemoci covid-19, na jednotkách intenzivní péče jich je aktuálně 424.

Evropská komise chce sjednotit přístup členských zemí Evropské unie k cestování přes hranice. Unijní exekutiva v době opětovného zavádění některých cestovních restrikcí předložila státům návrh, podle něhož by mohly koordinovat svůj postup při hodnocení rizikových oblastí či zavádění karantény, uvedl dnes mluvčí komise. Diplomaté budou o možném sladění části kritérií debatovat ve středu.

V obavách z opětovného šíření koronavirové nákazy začaly některé země během srpna zavádět omezení pro příjezdy z jiných unijních států, jednotlivé seznamy se však často velmi liší. Kritickou reakci Bruselu dnes vzbudilo Maďarsko, které uzavřelo své hranice pro všechny cizince s výjimkou lidí z dalších tří visegrádských zemí - Česka, Slovenska a Polska.

Vláda bude ve středu odpoledne mimořádně jednat o příspěvku pro důchodce. Lídři koalice se minulý týden shodli, že senioři a lidé s invalidní a pozůstalostní penzí v prosinci dostanou k důchodu jednorázový příspěvek 5000 korun. Návrh zákona o jednorázovém příspěvku bude jediným bodem programu kabinetu, který se sejde ve 13:00 prostřednictvím videokonference.

Brno je sice zařazené do prvního, tedy zeleného stupně rizika šířením koronaviru, vedení Jihomoravského kraje ale žádná další opatření k platným celostátním opatřením nepřijme. Rozhodla o tom na svém dnešním zasedání bezpečnostní rada kraje pro zdravotnictví. „Jednání dospělo k závěru, že za stávající situace jsou opatření s celostátní působností dostatečná a není třeba přijímat žádná opatření s lokální působností. Přesto bezpečnostní rada nadále řešila problematiku odběrů na testování na onemocnění covid-19 zejména s ohledem na očekávanou podzimní vlnu respiračních onemocnění. Byl jsem ujištěn, že krajské i fakultní nemocnice se na toto období připravují zvýšením odběrových kapacit,“ uvedl jihomoravský hejtman Bohumil Šimek (ANO).

Podnikatelé z programů COVID II, III, Praha a plus k 21. srpnu podle aktuální statistiky České národní banky (ČNB) získali 19,2 miliardy korun. Čerpání ve srovnání s předchozím týdnem vzrostlo znovu o zhruba 1,1 miliardy korun. Banky ke stejnému datu schválily žádosti za 24,8 miliardy korun. Podle analytika České bankovní asociace Miroslava Zámečníka je čísla k jednotlivým programům dobré vnímat v kontextu s celkovým objemem bankovních úvěrů, poskytnutých nefinančním podnikům. Ten podle bankovní statistiky ČNB ke konci července dosáhl 1,146 bilionu korun. V režimu splátkového moratoria přitom bylo přes 14 procent z nich.

Občané zemí visegrádské čtyřky (V4), tedy Češi, Poláci a Slováci, budou moci i po dnešku vstoupit do Maďarska, pokud předloží negativní test na koronavirus, který nebude starší než pět dnů. Uvedl to dnes podle agentury MTI maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Výjimka pro lidi z těchto středoevropských zemí se ale nelíbí Evropské komisi, podle které nelze diskriminovat občany jiných států Evropské unie. Maďarsko zakázalo od 1. září do země vstup cizincům kvůli rostoucímu počtu případů nákazy koronavirem.

Mluvčí Evropské komise Christian Wigand dnes řekl, že eurokomisař pro spravedlnost Didier Reynders a eurokomisařka pro vnitřní záležitosti Ylva Johanssonová pošlou Maďarsku dopis, v němž dají najevo, že „pokud jde o omezení cestování, nelze různé skupiny občanů EU diskriminovat“. Oba požadují, aby Budapešť okamžitě zrušila všechna opatření, která jsou v rozporu se základními principy unijního práva.

Po více než pětiměsíční přestávce vynucené koronavirem dnes v Belgii opět děti povinně vyrazily do školy. Stejně jako v dalších evropských zemích byl první školní den ztížen novými pravidly, která mají zabránit opětovnému šíření viru. Nejtěžší návrat do lavic čekal na děti starší 12 let, které musejí až do odvolání do školy chodit v rouškách. V zemi podle dnešních údajů přestal růst počet nových případů nákazy, úřady však tvrdí, že jsou připraveny rychle zareagovat na případné zhoršení situace.

Až pětkrát by se mohla zvýšit denní kapacita testů na koronavirus vyhodnocovaných laboratoří Nemocnice Jihlava. Zatím jich je za den přibližně 60. Nová robotická linka by jich zvládla až 300. Asi pětimilionový příspěvek na nové vybavení dnes pro nemocnici schválila rada Kraje Vysočina, který nemocnici zřizuje. Nemocnice nyní vypíše na novou linku výběrové řízení. V provozu by mohla být asi za měsíc a půl. Zařízení je univerzální, může sloužit na testování a izolaci všech virových nukleových kyselin i bílkovin nebo čistění DNA a RNA.

Pražské soudy přistupují k návratu povinnosti nosit roušky nejednotně. Zatímco v budově vrchního soudu nebo u Obvodního soudu pro Prahu 5 si návštěvníci musejí zakrývat dýchací cesty ve všech veřejných prostorách, u městského soudu to není nutné. Všude ale platí, že v jednacích síních si režim podle aktuální situace určují konkrétní soudci, zjistila ČTK. Většina soudů nevyvěsila k 1. září žádné zvláštní pokyny ohledně koronavirových opatření. Lidé dnes do soudních budov obvykle vstupovali rovnou s rouškami na ústech, někteří si ale nastavená pravidla ověřovali u justiční stráže.

První očkování proti koronaviru by se v Rakousku mohlo uskutečnit v lednu, pokud to umožní příznivé okolnosti. Řekl to dnes podle agentury APA ministr zdravotnictví Rudolf Anschober. Do konce roku by podle něj mohla mít země k dispozici 600 000 dávek očkovacích látek pro 300 000 lidí.

První šarže vakcín mají podle něj dostat pracovníci ve zdravotnictví a v pečovatelských službách. Dohromady by mělo být použito pět očkovacích látek od různých výrobců. Předpokladem pro to ale je, že výrobci přislíbené látky skutečně dodají a že budou také včas schváleny, zdůraznil ministr zdravotnictví.

Do karantény za půl roku od 1. března, kdy se nákaza novým koronavirem v Česku potvrdila, šlo celkem 74 000 lidí. Téměř polovina z nich do ní nastoupila hned v březnu. Nejméně osob muselo zůstat kvůli riziku šíření nákazy v izolaci v červnu, a to kolem 3600. Od té doby měsíční počty rostou. V srpnu s e-neschopenkou lékaři do karantény poslali 10 000 lidí. Vyplývá to ze statistiky Ministerstva práce. Podle údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) bylo v poslední srpnový den v karanténě 5016 lidí.

Celkový globální nárůst počtu zemřelých s covidem-19 v uplynulém týdnu poklesl o tři procenta ve srovnání s předchozím týdnem. Nejvíc nových případů koronavirové nákazy měla Indie – téměř půl milionu. Dohromady ve světě za sedm dní přibylo 1,8 milionu nakažených. Oznámila to dnes Světová zdravotnická organizace (WHO).

Od prvního výskytu koronaviru v závěru minulého roku v Číně se na celém světě infikovalo přibližně 25,5 milionu lidí a přes 850 000 jich zemřelo.

Vedení firmy nařídilo nosit roušky na pracovišti.

Zaměstnanci, kteří by museli v novém školním roce zůstat se školáky kvůli uzavření třídy či školy doma, by mohli dostávat ošetřovné po celou dobu výuky na dálku. Dávka by se vyplácela na děti do 13 let. Za určitých podmínek by ji mohli pobírat i takzvaní dohodáři. Prodloužené ošetřovné by bylo i pro lidi, kteří by se po uzavření stacionářů museli postarat o své blízké.

Aplikace eRouška 2.0 upozorní uživatele, pokud strávil přibližně 15 minut ve vzdálenosti kratší než 2 metry od někoho, kdo byl pozitivně testován na covid-19.

Vicepremiér, ministr dopravy a průmyslu Karel Havlíček je v karanténě. „Ano, je to tak. Minulý týden se na MPO mihl člověk, který byl později trasován jako pozitivní, takže jsem nastoupil do karantény. Zrušil jsem program, pracuji z domova, všechny schůzky absolvuji online. Do konce týdne,“ uvedl ministr pro server Blesk.cz.

Seznam Zprávy oslovily osobnosti z několika oborů s třemi dotazy k současné koronavirové realitě. Přinášíme jejich odpovědi na první z nich: Jak nový typ koronaviru ovlivní zbytek roku 2020?