Hlavní obsah

V Karabachu má platit příměří, obě strany ho ale porušují

Foto: Profimedia.cz

Konflikt mezi Arménií a Ázerbájdžánem se rozhořel 27. září. Ilustrační fotografie.

Reklama

V bojích o Náhorní Karabach začalo od poledne místního času platit příměří, Arménie a Ázerbájdžán se ale už vzájemně obvinily z ostřelování obydlených oblastí.

Článek

Obvinění z porušení dohod přišla už před vyhlášením klidu zbraní, ale i poté, co začalo příměří oficiálně platit. Francie, která spolupředsedá skupině mírových zprostředkovatelů, vyzvala podle agentury AFP k přísnému dodržování příměří, aby mohly vzniknout podmínky pro trvalé ukončení nepřátelství. Příměří bylo v noci na sobotu dohodnuto v Moskvě.

Ještě dopoledne ázerbájdžánské ministerstvo obrany hlásilo, že Arménie intenzivně ostřeluje obydlené oblasti v pohraničí, na což Ázerbájdžán odpovídá stejně. „Před několika minutami Ázerbájdžán znovu ostřeloval raketami obytné čtvrti ve Stěpanakertu,“ oznámili arménští separatisté, kteří mají enklávu Náhorní Karabach pod kontrolou. Stěpanakert je správním střediskem enklávy.

Mluvčí arménského ministerstva obrany podle ruského listu Kommersant uvedla, že jednotky arménských separatistů v Náhorním Karabachu dostaly v poledne rozkaz přestat střílet. Zakrátko se ale podle ní nepřítel pokusil dobýt jednu z osad, a tak jej musely odrazit. Ázerbájdžánské ministerstvo obrany naopak hlásilo, že města Terter a Agdam u hranic s Karabachem znovu ostřeloval nepřítel. Arménie podle Baku zjevně porušuje podmínky příměří, Jerevan tato obvinění odmítá jako lživá.

„V Náhorním Karabachu platí příměří, které více než deset hodin dojednávali v Moskvě šéfové ruské, arménské a ázerbájdžánské diplomacie. Hlavním cílem je výměna zajatců a těl zabitých. O nějakém sblížení stanovisek nadále není řeči,“ napsal Kommersant na svém webu.

Agentura Reuters informuje, že obě strany se již minuty po vyhlášení příměří začaly obviňovat z porušování podmínek dohody.

Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev nicméně prohlásil, že vojenská etapa nynější krize skončila a země přistoupily k politickému urovnání. „Vytrváváme až do konce a získáme to, co nám právem náleží,“ řekl Alijev ruskému listu RBK. Zda příměří přetrvá, závisí podle něj na tom, zda se Arménie smíří s tím, že sporné území patří Ázerbájdžánu a že se jej už nikdy nepokusí vojensky dobýt.

Agentura AFP informovala v sobotu večer o bombových útocích na území Náhorního Karabachu.

Spor o Náhorní Karabach - enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem - trvá mezi Arménií a Ázerbájdžánem už desítky let. Ozbrojený konflikt vypukl v roce 1988 ještě za éry Sovětského svazu. Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu v krvavé válce, která si podle odhadů vyžádala na 30 tisíc mrtvých a jejímž výsledkem byly statisíce uprchlíků.

V současné době se Náhorní Karabach a přilehlý Lačinský koridor nacházejí pod vojenskou kontrolou Arménie. Ázerbájdžán považuje toto území za okupované. Současný střet se rozhořel 27. září a je označován za nejvážnější za více než 25 let.

Reklama

Související témata:

Doporučované