Hlavní obsah

V Kralupech nad Vltavou je nový památník věnovaný obětem arménské genocidy

Foto: Seznam Zprávy

.

Reklama

15. 9. 22:56

V Kralupech nad Vltavou na Mělnicku je nový památník věnovaný obětem arménské genocidy. Nechal ho vyrobit arménský rodák Telman Nersisjan, který v Kralupech žije.

Článek

Jako arménská genocida je označováno vyvražďování přibližně 1,5 milionu Arménů Turky od roku 1915 do roku 1918. Oficiálního odhalení se zúčastnili i arménský velvyslanec Ašot Hovakimijan a kardinál Dominik Duka, který památník požehnal.

„Arménská genocida se, ač to na první pohled není zřejmé, dotýká i nás tady v České republice. Armény a Čechy pojí velice podobná historická zkušenost. Pod pojmem arménská genocida si totiž můžeme představit stejné hrůzné praktiky, které používali nacisté za holokaustu,“ uvedl Nersisjan. Přeje si, aby se památník stal součástí kralupské kultury podobně jako například památníky připomínající oběti světových válek. Monument má podle něj být mementem zločinů a zbytečně ztracených lidských životů. Takzvaný chačkar, arménská kamenná stéla s vyrytým křížem, je tradičním arménským dílem, u kterého si arménské komunity po celém světě každoročně 24. dubna připomínají výročí genocidy.

Nersisjan zaplatil náklady spojené s výrobou památníku v Arménii i jeho transport do kralupského Husova parku. Jeho rodiče uprchli z Arménie v roce 1993, když mu bylo několik měsíců. Místostarosta Kralup Libor Lesák popsal důvody toho, proč je monument právě v Kralupech. „Ten příběh má svoji historii. V polovině devadesátých let město požádalo stát o dotaci na rekonstrukci městských bytů, které měly být určeny pro válečné a politické uprchlíky z celého světa. Po dokončení této rekonstrukce město zvažovalo, kterým rodinám tyto byty nabídnout. Nakonec, si myslím, že velmi správně, byly nabídnuty rodinám k nám velmi blízké křesťanská Arménie,“ řekl místostarosta. Arménské rodiny dodnes v Kralupech žijí.

Marek Jandák z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, který je autorem publikace o arménské genocidě, dnes připomněl, proč má podle něj význam si tyto tragédie připomínat. „Myslím si, že je potřeba, abychom naplňovali ten odkaz snahou o porozumění, snahou o předcházení podobným tragédiím, snahou o předcházení nenávisti, snahou o to, starat se o slabší, starat se o ty, kteří jsou vyloučeni ze společnost, o ty, kdo trpí, ať už jsou jakékoli víry nebo jakékoli národnosti,“ řekl Jandák.

Slavnostního odhalení se zúčastnil také starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný. Uvedl, že by civilizovaný svět měl sportovně uznat arménskou genocidu, zejména Turecko. „Myslím si, že je nejvyšší čas,“ dodal. Český parlament uznal masakr Arménů v Osmanské říší za genocidu v roce 2017, Senát loni. Americký prezident Joe Biden letos na jaře formálně uznal za genocidu systematické zabíjení a deportace stovek tisíc Arménů páchané vojáky Osmanské říše před více než sto lety. Bidenovi předchůdci se používání termínu genocida v souvislosti s událostmi z let první světové války po desetiletí vyhýbali v obavě, aby si nepohněvali spojenecké Turecko. Podle dřívějšího vyjádření tureckého ministra zahraničí Mevlüta Çavuşoglua Turecko uznání masakrů vůči Arménům za genocidu zcela odmítá.

Duka se dnes u památníku pomodlil nejen za arménské oběti, ale také za současné obyvatele. „Víme, že také současná politická situace a nezájem světa o národy, které vlastně vytvářely naši civilizaci, se ocitají v nebezpečí. Uvědomme si, že Arménie je první křesťanský stát na světě,“ dodal Duka.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované