Hlavní obsah

V Německu rychle vzrostl počet politicky motivovaných zločinů, i kvůli covidu

Foto: Profimedia.cz

Německá policie před sídlem organizace Ansaar International.

Reklama

5. 5. 17:40

Politicky motivovaná kriminalita v Německu dál roste, největším nebezpečím zůstává pravicový extremismus. Uvádí to zpráva Spolkového kriminálního úřadu.

Článek

Statistika, kterou v úterý představil spolkový ministr vnitra Horst Seehofer (CSU), ukazuje, že politicky motivovaná kriminalita v zemi výrazně vzrostla – vloni o 8,5 procenta. „Je to zneklidňující číslo, protože potvrzuje rostoucí trend posledních let,“ uvedl Seehofer.

Přes polovinu z téměř 45 tisíc politicky motivovaných kriminálních činů loni představoval pravicový extremismus (23 600). O téměř 16 procent vzrostl i počet antisemitských činů a o 12 procent počet činů motivovaných náboženskou ideologií.

Ještě výrazně rychleji vzrostl počet levicově motivované kriminality, její celkový podíl je ale v porovnání s extrémní pravicí nižší (bezmála 11 tisíc případů). V minulých letech Německem otřásla vražda politika CDU Waltera Lübckeho nebo útok na synagogu v Halle a proti imigrantům v Hanau.

Seehofer očekává, že příští rok čísla opět vzrostou, obává se navíc více násilných činů. „Zjevná je u nás tendence k brutalizaci,“ uvedl ministr vnitra. Od února 2022 budou muset provozovatelé sociálních sítí kriminální obsah hlásit úřadům.

Fenomén Querdenker

Novým jevem ve spolkových statistikách je kriminalita spojená s pandemií nemoci covid-19. Loni šlo o 3600 případů trestných činů včetně 500 násilných.

Celkem si podle Seehofera politické násilí vyžádalo v roce 2020 jedenáct lidských životů, zbývající dvě osoby přišly o život jako oběti náboženské ideologie.

Ministr prohlásil, že Německo bere všechny případy politické kriminality vážně a že nepřipustí, aby lidé, kteří se odhodlají ke službě veřejnosti, čelili zastrašování. „Extremismus je ve všech svých formách hrozbou pro naši zemi a pro naši společnost, budeme proti němu postupovat všemi prostředky, které nám náš právní řád umožňuje,“ řekl.

Podle regionálního deníku Rhein-Zeitung musí být zveřejněná čísla varovným signálem pro společenský střed, aby „konečně jasně a nahlas odmítl pokusy o dělení a polarizaci společnosti“.

Kolínský deník Kölner Stadt-Anzeiger upozorňuje, že během pandemie v Německu vzniklo hnutí Querdenker, tedy „jinak smýšlejících“, které vyvolává protesty proti epidemickým omezením po celé zemi. Spolkový úřad na ochranu ústavy (BfV), který ve středu oznámil, že protagonisty hnutí Querdenker celostátně sleduje. Podle listu je teď pandemie důvodem polarizace, stejně jako byla dřív migrační krize a před ní finanční krize.

Deník Rheinpfalz upozornil, že se prezentace statistik časově sešla se zprávou o zatčení třiapadesátiletého muže kvůli podezření, že od roku 2018 rozeslal skoro stovku výhružných dopisů politikům, právníkům a novinářům v Německu a Rakousku. Dopisy byly podepsány zkratkou NSU 2.0. Neonacistická skupina Národněsocialistické podzemí (NSU) na začátku tisíciletí zabila v Německu deset lidí převážně tureckého původu.

Ve středu pak spolkové ministerstvo vnitra zakázalo organizaci Ansaar International, kterou německá vláda viní z toho, že pod záminkou humanitární pomoci financuje ve světě terorismus. Podle organizace část peněz od dárců předávala zahraničním teroristickým skupinám – jako někdejší Fronta An-Nusra v Sýrii, palestinské militantní hnutí Hamás či extremistické hnutí Šabáb v Somálsku.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované