Hlavní obsah

V Sázavě je nejméně květnové vody za 100 let. Očekávaný déšť nepomůže

(Video: Prokop Vodrážka, Seznam.cz)

Aby se zásoby vody v české krajině doplnily, bylo by třeba, aby byl déšť dlouhodobý a pak by nesmělo přijít další sucho.

Článek

V české krajině se projevuje sucho a ani změna letního počasí na deštivé podle všeho obrat nepřinese.

Očekávají se totiž srážky pouze průměrné. Krajina, kterou trápí srážkový deficit, by však potřebovala deště výrazně víc, než slibuje předpověď.

Chybí jí totiž zásoby vody, které schází kvůli extrémně teplému jaru i nedostatku sněhu v zimě.

Problém je to především pro hydrology, již řeší ubývání vody v řekách a dalších tocích. Špatná je situace například na Sázavě, na Lužnici nebo na horní Svratce, kde naměřil ČHMÚ nejnižší průtok pro začátek května od počátku doby měření. To je třeba na Sázavě doba delší než 100 let.

Video: Rozhovor s meteorologem Petrem Dvořákem

Rozhovor s meteorologem Petrem Dvořákem. (Video: Seznam.cz)

Nejhorší je pak situace z hlediska podzemních vod. „Situace není dobrá, protože na všech objektech, které pozorujeme, jsme hodně pod dlouhodobým průměrem,” uvedl vedoucí oddělení podzemních vod ČHMÚ Martin Zrzavecký.

Aby se zásoby vody v české krajině doplnily, bylo by podle něj třeba, aby byl déšť dlouhodobý a nenásledovala po něm další období sucha.

S tím souhlasí i meteorolog Petr Dvořák. „Optimální by bylo, kdyby přišel několikadenní a vytrvalý déšť. Pokud by totiž pršelo intenzivně, začala by se zvedat hladina řek a hrozily by povodně, což je nežádoucí. Bylo by dobré, kdyby pršelo třeba jeden den, další přestalo, pak by znovu pršelo a celá plocha území by se pokryla přiměřeným množstvím srážek. To by určitým způsobem mohlo pomoci,” říká.

Nedostatek podzemní vody pak bude problém především s ohledem na léto. Podzemní vody fungují jako jakási zásobárna vody na sušší období. Přes zimu a jaro se zásoby plní, přes léto postupně vysychají. Nedostatek vody na jaře tak může výrazně ovlivnit její dostatek v létě. A to třeba tím, že nebude voda ve studních.

„Pokud srážky výrazné nebudou, budeme na tom mnohem hůře než teď,” dodává Zrzavecký.

Složitá je teď situace také pro zemědělce. Podle dat projektu Intersucho totiž trápí výrazné a horší sucho více než polovinu české krajiny. „Z pohledu našich respondentů na Intersuchu hlásí vyschlou povrchovou vrstvu půdy na velké části území,” říká koordinátor projektu Miroslav Trnka.

Podle něj je nezvyklé, že hlásí zemědělci ztrátu výnosů již na začátku sezony. On sám za tím vidí především spojení toho zemědělského a hydrologického sucha. „To znemožňuje nějaké řešení problému. Minimálně na malé části území se dá alespoň zavlažovat, když panuje zemědělské sucho. Pokud panuje hydrologické sucho, tak není uvolněna voda na závlahy nebo nemusí její množství dostačovat,“ dodává.

Reklama