Vakcína Janssen po čase téměř nebrání infekci. To ale neznamená, že nefunguje

Článek si také můžete pustit v audioverzi.

Studii ukazující klesající účinnost vakcín v čase publikoval časopis Science na začátku listopadu. V Česku se o ní začalo mluvit zejména poté, co člen skupiny odborníků MeSES Zdeněk Hel doporučil přeočkování jednodávkové vakcíny Janssen, známé také pod názvem mateřské firmy výrobce Johnson & Johnson, už po dvou měsících.

Na sociálních sítích i v médiích se v reakci na to objevily výroky naznačující, že vakcína, kterou už dostalo přes 330 tisíc Čechů, je v podstatě k ničemu. Tak to ale není.

„Vakcíny jednoznačně fungují, o tom nemůžeme mít žádnou pochybnost,“ řekl k tomu Seznam Zprávám Hel. Pokles účinnosti proti infekci po šesti měsících u vakcíny Janssen na pouhých 13 % je podle něj sice výrazný a ukazuje na nutnost dřívější revakcinace, ale nemělo by se zapomínat na to, že vakcína i po půl roce dobře funguje v nejdůležitějším faktoru - ochraně proti úmrtí.

Ta se podle studie vycházející z dat o asi 780 000 lidech po šesti měsících u lidí do 65 let udržela na 73 %, u skupiny seniorů nad 65 let klesla na 52,2 %.

V porovnání s mRNA vakcínami od Moderny a Pfizer/BioNTech je na tom sice i v tomto kritériu vektorová vakcína Janssen hůř, to ale podle Hela nemění nic na tom, že je vakcína vynikající.

„Tohle je důležité. Když se zavádí nová vakcína, tak se jako práh přijatelnosti většinou uvádí účinnost nad 50 %,“ řekl český imunolog působící v USA. „U lidí nad 65 let je to trochu horší, ale já jsem i na základě jiných studií čekal, že ten rozdíl bude ještě větší, protože víme, že u lidí nad 65 let ta imunita opravdu klesá nejrychleji.“

S poklesem efektivity se u vakcín proti covidu-19 navíc podle Hela počítalo dopředu. „Ta technologie funguje podstatně lépe, než jsme čekali. Problém není ve vakcíně, ale především v biologické charakteristice viru. Proti koronavirům je velice těžké vyvinout si dlouhodobou imunitní ochranu,“ řekl odborník.

Zdůraznit, že efektivita vakcín proti infekci klesá, je podle Hela nyní důležité hlavně proto, že „se změnila situace a je k dispozici třetí dávka, která efektivitu může velice dobře zase zvednout“.

Doporučení Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSES) zkrátit interval mezi druhými a třetími dávkami z šesti na pět měsíců, momentálně vyhodnocuje Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), který se k tomu pro Ministerstvo zdravotnictví má vyjádřit během několika dnů.

Ředitelka SÚKL Irena Storová kromě toho také podle ČTK uvedla, že ústav chystá i podklady k rozhodnutí v otázce, zda omezit dobu platnosti očkování vakcínou Janssen.

Revakcinaci už po dvou měsících u vakcíny Janssen doporučuje například americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC).

Zmiňovaná americká studie své výsledky opírá o data o víc jak 780 000 lidech ošetřovaných v rámci jednoho z největších integrovaných zdravotnických systémů v USA získaných mezi únorem a říjnem letošního roku.

Autoři píší, že vycházeli z informací o vakcinačním statusu, pozitivitě PCR testů a úmrtí od zdravotnického systému pro veterány a jejich rodiny Veterans Health Administration (VA). Měli nicméně dobrý přehled i o věku, pohlaví, případných komorbiditách a dalších klíčových faktorech.

I přesto autoři upozorňují, že výsledky mohly být z různých důvodů částečně zkreslené. Jako první důvod uvádí možnost, že se kvůli asymptomatickým případům někteří jedinci nedostavili na testování PCR testy, a proto u nich byla pozitivita podhodnocená.

Vzorek není ideální i proto, že je v něm víc mužů než žen. Autoři rovněž neměli možnost zjistit, jaká varianta způsobila jaký případ. Vzhledem k období, z jakého data pochází, je nicméně jasné, že studie alespoň částečně zachycuje efekt varianty delta. Ta je totiž v USA dominantní už od července.

„Hlavní síla“ studie podle autorů spočívá ve velkém vzorku, který odpovídá 2,7 procenta z celé populace Spojených států.