Hlavní obsah

Vakcína v podobě spreje do nosu. Je výhodnější než injekce, říká Prymula

Foto: Shutterstock.com

Současné vakcíny jsou složitější na distribuci a skladování. „Očkování ve spreji“ podle expertů může řadu překážek odbourat.

Reklama

30. 5. 17:59

Několik vědeckých týmů ve světě rozvíjí vakcíny „nové generace“, které budou snazší pro aplikaci i skladování. Podle expertů mají také lépe chránit proti přenosu covidu mezi lidmi. Na trhu se mohou objevit už na přelomu roku.

Článek

Krátké šplíchnutí do nosních dírek nebo polknutí pilulky. Očkování proti koronaviru se už za pár měsíců může výrazně proměnit. Současné vakcíny, které lékaři aplikují jehlami do svalů, jsou složitější na skladování a převoz, jejich novější nosní obdoby by tyto překážky odbouraly.

Podle květnových údajů Světové zdravotnické organizace nyní po celé planetě vzniká okolo 280 vakcín proti onemocnění covid-19, necelou stovku z nich lékaři testují na lidech. A osm skupin chystá novinku ve formě spreje do nosu.

Některé z nich už jsou ve druhé fázi klinických studií. Podle českých odborníků je nasazení internasálních vakcín velmi blízko. Pokračující vývoj sleduje brněnský neurobiolog a profesor Masarykovy univerzity Omar Šerý. „Všechny dostupné výsledky experimentů naznačují, že nosní vakcíny budou nejen bezpečnější, ale i účinnější, co se týče ochrany před infekcí koronavirem a před dalším šířením koronaviru naočkovanými osobami. Nosní vakcíny pokládám za další bezpečnější a účinnější stupeň ochrany před koronavirem,“ sdělil Šerý.

Internasální vakcíny vyvíjejí vědci ve Spojených státech, Velké Británii, Číně, Indii, na Kubě a v Íránu. Zatím jsou v rané fázi výzkumů, ale podle optimistických předpokladů by se k prvním zájemcům mohly dostat už na přelomu roku nebo v roce 2022. „Některé studie již běží od ledna 2021. První výsledky klinických studií lze očekávat do konce července 2021,“ popsal Šerý.

Vědci hovoří také o vakcinačních pilulkách, ty však nejsou v tak pokročilé fázi vývoje.

K nové generaci látek je optimistický také vakcinolog a bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula. „Internasální vakcíny už se dlouhodobě používají třeba u chřipky. V Americe je běžně stříkají do nosu. Je to cesta, která určitě bude mít uplatnění, používá se celá řada modelů, jak dostat vakcínu přes sliznici, protože je výhodnější než aplikace do svalů,“ řekl pro Seznam Zprávy.

Do nosu, protože tudy covid do těla vstupuje

Covid do těla vstupuje nosohltanem a právě imunitní ochrana v této první linii by podle vědců mohla být účinnější než v případě současných očkovacích látek. O vývoji nedávno informoval například americký zdravotnický web MedPage Today. „Vyvolání účinné imunitní odpovědi na sliznici má předejít koronavirové infekci od samého počátku a také lépe zamezit přenosu viru,“ uvedl pro web profesor mikrobiologie a imunologie Michael Russell. Působí na univerzitě v Buffalu v New Yorku.

Právě silná imunitní reakce v místě, odkud se virus později šíří do celého těla, je podle expertů klíčová. „Hlavní výhodou slizničních vakcín by bylo vytvoření silné imunitní reakce v počátečním místě vstupu viru. Pokud zde dokážete zastavit virus, nebude se moci dostat do plic a způsobit poškození,“ sdělil pro web Richard Kennedy, který se zabývá imunitou po očkování na americké Mayo Clinic. Zdravotnické zařízení dlouhodobě spolupracuje s brněnskou Fakultní nemocnicí u svaté Anny.

Internasální vakcíny podle vědců pracují s takzvanými IgA protilátkami, které jsou klíčové při rané fázi infekce. Podle dosavadních zkušeností odborníků může slizniční imunita zprostředkovaná IgA protilátkami výrazně snížit infekčnost viru třeba v lidských slinách a zamezit šíření viru na další jedince. „Antigenní struktura aplikovaná do nosu vyprovokuje lokální i celkovou tvorbu protilátek. Lokální tvorba protilátek se neomezuje po takovém očkování pouze na nosní sliznici, ale lze ji pozorovat na všech sliznicích. Naopak vakcíny injikované do svalu vyvolávají tvorbu protilátek třídy IgG, které nechrání před vylučováním viru z dýchacích cest, a tak i očkovaný člověk může být pro své okolí infekční,“ sdělil Šerý.

Prymula zmiňuje i další výhody internasálních sprejů. „Systém aplikace je už vymyšlený. Jde o to jen registrovat distribuční systém a lze to v dnešní době udělat na základě odpovídající studie, kde bude jedna kohorta dostávat očkovací látku do svalů a druhá přes nosní sliznici. A poté stačí srovnat výsledky. Myslím, že to půjde udělat poměrně rychle,“ dodal.

Chybí dobrovolníci

Americký The Wall Street Journal upozorňuje, že nosní vakcíny jsou v raných až středních fázích testování na lidech a zatím neexistuje záruka, že uspějí. Na vývoji se podílí například americká společnost Altimmune. Podle jejího vedení je stále složitější najít dobrovolníky do výzkumu. Většina z nich už se totiž ve Spojených státech nechala naočkovat současnými vakcínami a pro výzkum nejsou vhodní. Spreje jsou však zároveň pro zájemce lákavá možnost.

Nejdál v testování nosních vakcín jsou vědecké týmy v Hongkongu a Íránu. Ale usilují o ně i jinde. „Washingtonská univerzita například vyvíjí nosní vakcínu založenou na šimpanzím adenoviru, který kóduje S protein koronaviru. Institut Pasteur vyvíjí nosní vakcínu na principu lentivirů. Univerzita v Houstonu vyvíjí vakcínu na principu S proteinu v lipozomech,“ uvedl Šerý.

Podle expertů by takové látky mohly pomoci při přeočkování a zároveň déle a účinněji chránit proti novým mutacím i variantám koronaviru. Znamenají také šanci pro země, kde masivní očkování zatím pokulhává a kde není tak rozvinutá infrastruktura pro skladování současných vakcín.

Šerý zároveň kritizuje nedávné nařízení české vlády, jež považuje lidi, kteří mají už tři týdny po první dávce očkování, za bezinfekční. „Dívám se na to jako velmi nerozumné rozhodnutí, kterých tu ostatně již bylo v rámci boje proti koronaviru mnoho. Očkování především chrání očkovaného. Na druhou stranu je nebezpečné pouštět očkované s falešným pocitem bezpečí do světa a nechat je po návratu vyjít mezi lidi bez negativního PCR testu, protože sem mohou zavléct nějakou zajímavou mutaci koronaviru, která by byla schopna nakazit nejen neočkované, ale i ty očkované,“ popsal brněnský neurobiolog.

V nové generaci vakcín vidí možnost, jak covid úplně vymýtit. „Věřím, že například nosní vakcíny v průběhu roku 2022 pomohou zásadním způsobem potlačit pandemii, která se pak postupně vytratí - pokud budou nosní vakcíny dostupné pro všechny. Věřím, že naším cílem je se koronaviru zbavit a ne tu s ním stále přežívat, protože možnosti vzniku dalších mutací tady jsou,“ dodal Šerý.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované