Článek
„Covid-19 je v tuto chvíli nejčastější příčinou úmrtí. Častější než rakovina,“ upozorňuje v rozhovoru pro Seznam Zprávy Jan Kulveit, který se na univerzitě v Oxfordu zabývá modelováním pandemií a globálních rizik.
Podílel se i na tvorbě protiepidemického systému PES, podle kterého je nyní index rizika v Česku na stupni 4.
A i když do prosince by mohl klesnout na stupeň tři, což by přineslo další fázi uvolnění - otevření obchodů, služeb či restaurací - bude podle Kulveita klíčové, nakolik budou Češi zodpovědní. Nejen během předvánočních nákupů či během návratu do restaurací a hospod, ale i během samotných svátků, které jsou časem setkávání.
„Doporučil bych například nechat se otestovat před tím, než objedu dědečky a babičky. Rozvézt svým příbuzným covid-19 opravdu nechcete,“ říká Kulveit.
I ministr zdravotnictví připouští, že do prosince bychom mohli vstoupit do epidemického stupně 3. Co budou lidé najednou smět, co do té doby nemohli?
Trojka znamená, že se spousta věcí, které jsou rizikové a teď jsou zavřené, v nějakém omezeném režimu otevře. Otevírají se restaurace, vrací se dost žáků do škol, otevírají se další služby, otevírají se všechny obchody. Vše se ale otevírá v nějakém omezeném nouzovém režimu. Nevrátí se masové akce, je zásadně omezená kultura.
Jak rychle a jestli vůbec bude trojka ještě klesat na dvojku, opravdu hrozně moc závisí na tom, jestli se ta opatření budou dodržovat. Třeba jestli restaurace zaujmou k hostům postoj „prosíme, opravdu ta omezení dodržujte, jinak budeme muset zase zavřít“, nebo naopak budou podporovat nezodpovědné chování. Bude záležet, jestli lidé omezí sociální kontakty dobrovolně.
Říkáte, že bude hodně záležet na každém z nás. Nečekáte, že s blížícími se Vánoci, nákupní nervozitou a tak dále začne vůle k dodržování poněkud ochabovat?
Možnost, že se dodržování opatření zhorší, samozřejmě je, zároveň se dá odhadnout, k čemu to povede. Řekl bych, že tomu viru je celkem jedno, co si lidé myslí. Pokud bude mít virus dost příležitostí se šířit a my mu v tom kolektivně nebudeme dostatečně bránit, tak se prostě bude šířit, to šíření se zase zrychlí na nějakou mnohem horší úroveň. PES se zase dostane do kritického stupně a bude nutné zase, co se otevřelo, zavřít. Představa, že virus budeme nějak ignorovat a on jako by zmizí, je taktika, která nemůže zabrat.
Je samozřejmě otázka, jak moc budou lidé opatření nadále dodržovat. Teď už jsou všichni unavení, ale podle dat Dana Prokopa ze sociologických průzkumů se zdá, že většina lidí nutná omezení dodržuje a chápe. Samozřejmě je nějaká menšina, která je s tím extrémně nespokojená, je velmi hlasitá, ale většina lidí to respektuje.
Na co během této zimy, během těchto Vánoc mají lidé opravdu raději rovnou zapomenout? Co by si měli letos odpustit?
Ty rizikové situace jsou pořád stejné. Koronavirus se nejlíp šíří tehdy, kdy je hodně lidí uvnitř, bez roušek a mluví, zpívají, jedí, baví se… Čili bych doporučoval nepočítat s nějakými masovými oslavami nebo párty. Další, co může být v době Vánoc poměrně nebezpečné, je nárůst kontaktů a návštěvy starších příbuzných. Myslím, že je potřebu lidského kontaktu a ochrany před virem třeba nějak vyvážit. Doporučil bych například nechat se otestovat před tím, než objedu dědečky a babičky. Rozvézt svým příbuzným covid-19 opravdu nechcete.
A co se týká zimních sportů, výjezdů na hory?
Už část loňské zimy jsme s covidem zažili. Spousta lidí si ho dovezla z Rakouska. Není zvlášť nebezpečné, že jsem na svahu. Nebezpečné můžou být nějaké ostatní aktivity po lyžování, hospoda na svahu. Nebo kabinka lanovky. Není dobrý nápad naplánovat si lyžovačku s patnácti lidmi, prostě bych doporučoval jet na hory jen s vlastní sociální bublinou. Ale pořádat akce pro 20 lidí, kteří se normálně neznají, to je problém.
Mluvíte o tom, co by si lidé měli odříct. Bude stačit toto doporučení? Nebo je podle vás nutné volit formu zákazů a omezování? Ptám se hlavně proto, jestli podle vás budeme v tomto zákazovém režimu vyčkávat až do konce epidemie, který přijde až s vakcínou?
Pro všechny by samozřejmě bylo lepší, kdyby co nejvíc rizikových situací lidé redukovali dobrovolně. Protože když si můžu dobrovolně vybrat, co omezím, tak si vyberu takové kontakty, které mě nejméně bolí omezit. Odepřu si něco, co mi vadí nejméně. Takto to funguje v režimu dobrovolných omezení. Pokud to nefunguje, pokud to dost lidí nerespektuje a nedělá, potom státu nezbývá než to řešit formou zákazů a příkazů. Zákazy a příkazy mají nutně nevýhodu, že jsou plošné, omezí i tu jednu z deseti věcí, kterou bych dobrovolně nezrušil.
V Česku je nešťastné, že společnost není víc jednotná. Pokud by se někdo chtěl inspirovat - spousta lidí se v létě oháněla Švédskem. Asi jedna z mála skutečně inspirativních věcí na švédském přístupu ke covidu je, že spousta doporučení tam měla podobně silný efekt jako v Česku nějaký zákaz. Takže čím méně v Česku budou fungovat doporučení, tím víc zákazů se dá čekat.
S obdobím adventu, který začne příští víkend, jsou tradičně spojeny různé akce typu koncerty, vánoční setkání. I tomu je letos konec?
Podívejme se na tu tabulku, co znamená stupeň 3. Ten říká, že hromadné akce ve vnitřních prostorech jsou maximálně pro deset osob. Kulturní akce jsou bez diváků. Takže bohužel tady to je podle mě možné řešit například online přenosy. Ale opravdu bohužel letos spousta adventních koncertů nebude. Ale věřím, že tohle lidé pochopí. Doporučuji podívat se na jednu důležitou věc: covid-19 je v tuto chvíli nejčastější příčinou úmrtí. Častější než rakovina.
Máte pravdu, umírá denně kolem 150 nebo 200 lidí. Tomuto argumentu samozřejmě každý rozumí. Jen ne každý si to okamžitě převede do toho, co všechno si musí ve svém životě odříct.
Prostě letos naplánovat Vánoce v úzkém rodinném kruhu.
Jan Kulveit, expert na modelování a globální rizika z Oxfordské univerzity
Když jsme spolu mluvili naposledy na konci léta, tak jste předpovídal, že k normálnímu životu se vrátíme až tak během léta 2021. Neměníte svou prognózu pod vlivem vícero zpráv o úspěšně testovaných a účinných vakcínách proti koronaviru? Tedy vycházím z toho, že vakcíny mohou být k mání začátkem roku…
Svou prognózu bych neupravoval. Protože i když budou ty vakcíny schválené, a máte pravdu, že vypadají velmi slibně, trvá nějakou dobu, než se dost lidí naočkuje. Jednak proto, že na začátku nebude té vakcíny tolik, bude muset být pořadník… A naočkovat pět šest milionů lidí, to prostě nějaký čas zabere. Nejsem si jistý, jestli se stihne proočkovat velká část populace do léta. Spíš si myslím, že v létě se ještě bude očkovat, ale sečte se vliv toho léta a třeba testování.
Tedy léto už bude ve znamení života, jak jsme ho znali před covidem?
Na jaře jsem odhadoval, že budeme mít na podzim lepší zbraně v boji s koronavirem, a to je pravda. Máme antigenní testy, s jejich pomocí se dá nejspíš vyhnout lockdownům. Prostě tím, že se bude dost testovat. Otázka, kterou jsem podcenil, je, že i když ty lepší zbraně máme, neznamená to, že je teď používáme. Ale ohledně léta… myslím, že kombinací léta, nějakých opatření proti importu nákazy a dostatku testování by v optimistickém scénáři mohlo být léto už poměrně normální.
Druhou část rozhovoru s Janem Kulveitem publikujeme v neděli. Mimo jiné v ní vysvětluje, že i když už Česko boj s pandemií nevyhraje, tak je velký rozdíl v tom, jak moc prohraje.
