Hlavní obsah

Zámek pro Tyrolsko neprošel. S novou variantou nemáme čas, varují virologové

Foto: Profimedia.cz

Lyžař v rakouském Tyrolsku.

Reklama

9. 2. 13:20

Rakousko po šesti týdnech začalo s pomalým rozvolňováním, lidé tak mohou například do kadeřnictví. Úřady však zároveň bijí na poplach a varují; Tyrolsko boj s takzvanou jihoafrickou mutací koronaviru stále nevyhrává.

Článek

Přísnější rakouský lockdown byl zaveden na konci minulého roku a jeho částečného rozvolnění se tamní obyvatelstvo dočkalo v pondělí. Lidé se tak nyní mohou vydat do jakýchkoliv obchodů či v případě negativního testu navštívit kosmetický salon a kadeřníka. Do školních lavic se také vrátili někteří studenti, a to ti z Vídně a Dolních Rakous. Ne všude je však situace růžová.

Dosud se v Tyrolsku na jihozápadě Rakouska potvrdilo 293 případů nové mutace koronaviru, jejíž první výskyt byl hlášen Jihoafrickou republikou. Podle posledních údajů je 140 z těchto případů navíc stále aktivních, informuje agentura Reuters s odvoláním na vládní prohlášení.

Podle virologa Andrease Bergthalera z Lékařské univerzity ve Vídni po započítání i jen podezřelých případů s „jihoafrickou“ variantou vystoupá celkové číslo nakažených v oblasti na 500. Díky tomu se tak Tyrolsko stalo novým evropským epicentrem této nakažlivější mutace koronaviru, píše agentura Bloomberg.

„Vláda varuje před cestami do Tyrolska za účelem zabránit rozšíření (takzvané) jihoafrické varianty koronaviru a žádá všechny občany, aby omezili cesty do regionu jen na ty, které jsou naprosto nezbytné,“ stojí ve vyjádření k situaci Sebastiana Kurze, spolkového kancléře Rakouska. Ten se také nechal slyšet, že je třeba udělat vše pro to, aby se dalšímu šíření mutací zabránilo.

V pondělí vydanému prohlášení předcházelo několik dní diskuzí, zda a jaká další omezení jsou v oblíbené lyžařské destinaci potřeba, aby se zamezilo nejhoršímu scénáři. Jedním z nápadů, které zazněly, byla i úplná izolace oblasti od zbytku světa. S návrhem přišla viroložka a poradkyně rakouské vlády Dorothee von Laerová.

Z několikadenního jednání nakonec vzešel hned celý seznam opatření, která mají situaci v regionu, jenž sousedí s Německem, Itálií a Švýcarskem, pomoci. Kromě apelu na ukončení nepodstatných cest do Tyrolska i na jeho území se regionální vláda nově uchýlí k častějším kontrolám v případě nošení roušek a dodržování rozestupů.

Využití tamních lanovek a lyžařských vleků by podle agentury AP mělo být možné až po doložení negativního testu. Federální vláda navíc k testování také vyzvala ty, kteří se v oblasti nacházeli během uplynulých dvou týdnů, nebo ty, kteří plánují Tyrolsko v brzké době opustit.

Hlavní obavou Laerové je, aby v Rakousku nenastal „druhý Ischgl“. Tyrolské lyžařské středisko se totiž během první koronavirové vlny stalo jedním z evropských ohnisek nákazy, odkud nákaza putovala do dalších zemí. Podle viroložky byla navíc odpověď na novou mutaci viru příliš pomalá, píše agentura AFP.

S pomalou, či zatím vůbec žádnou reakcí na nové varianty viru se ale potýká více zemí, mezi které patří třeba i Česká republika. Podle amerického deníku The Washington Post, který odkazuje na společnost zabývající se analýzou genetických variací Illumina, je k odhalení nové varianty koronaviru potřeba sekvenovat 5 % ze všech případů nákazy.

Česko, které momentálně eviduje více než milion pozitivních testů, se však podle údajů Státního zdravotního ústavu a Národní referenční laboratoře pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění pohybuje pouze v řádu stovek celogenomových sekvenací. Těmi přispívá do globální banky GISAID týkající se viru SARS-CoV-2 spolu s dalšími 140 zeměmi.

Podle imunologa Zdeňka Hela z iniciativy Sníh české Ministerstvo zdravotnictví neudělalo pro monitorování takzvané britské mutace koronaviru až do 14. ledna nic. Situace pak podle něj není o nic lepší ani v únoru. „Bohužel chybí národní koordinace a strategie monitoringu virových variant,“ píše v příspěvku na Twitteru.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované