Hlavní obsah

Včely vymírají. Zachránit je má Velký bratr v úlu

Foto: Michal Šulák, včelařská organizace Halenkov

Ilustrační foto.

Reklama

20. 6. 7:20

Nenápadná hmyzí práce zajišťuje obživu lidem na celé planetě. Podle průzkumů však včely v posledních letech rychle vymírají, hrozící hladomor však mohou pomoci odvrátit nové technologie.

Článek

Včelařství je jedním z nejstarších průmyslových odvětví na světě, v současnosti však čelí mnoha hrozbám. Kvůli škůdcům, pesticidům a klimatickým změnám každoročně zahyne mnoho včelstev.

Řada technologických firem proto pracuje na způsobech, jak pomoci nejen včelám medonosným, ale i lidstvu, které by bez tohoto hmyzu nepřežilo. Pravidelné opylování plodin totiž zajišťuje tři čtvrtiny světových zásob potravin a dává obživu skoro jeden a půl miliardě lidí zaměstnaných v zemědělství.

Poslechněte si článek v audioverzi.

Většímu využívání technologií pro sledování včel a péči o ně nahrává také významná obchodní stopa, kterou med zanechává na trhu s potravinami. Celosvětový medový průmysl měl v roce 2020 podle odhadů hodnotu 9,2 miliardy dolarů (193 miliard korun).

Průzkum bostonské společnosti Best Bees Company však ukázal, že v období mezi dubnem 2019 a 2020 zaniklo jen v USA téměř 44 procent včelstev.

„Znepokojivá data z USA dokazují, v jakém nepořádku se věci v dnešní době nacházejí,“ sdělil pro BBC Noah Wilson-Rich, zakladatel firmy Best Bees, která instaluje úly na komerčních i obytných nemovitostech – od zahrad až po střechy – a také se zabývá jejich monitorováním.

Pomocí pokročilého softwarového systému sleduje a zaznamenává zdravotní stav všech včelstev. Získané údaje potom sdílí s vědci z Harvardovy univerzity a Massachusettského technologického institutu, aby jim pomohli lépe porozumět hmyzímu životu.

„Zkoumáme, jakým způsobem žijí prosperující včelstva,“ řekl Wilson-Rich a doplnil: „Musíme pochopit, proč se jim daří lépe. Díky těmto výzkumným údajům můžeme v budoucnu získat úžasné výhody.“

Sleduje každé mávnutí křídlem

Irská firma ApisProtect, jeden z největších hráčů v oblasti monitoringu včel, vyrábí bezdrátové senzory, které sbírají a přenášejí data z úlů na webové stránky společnosti. „Shromažďujeme údaje o teplotě, vlhkosti, zvuku a zrychlení včel vylétajících z úlu,“ prozradila výkonná ředitelka Fiona Edwards Murphyová.

„Data pak pomocí strojového učení převádíme na užitečné informace. Včelařům například řekneme, zda jejich včelstva rostou, nebo umírají. Umožníme jim získat přehled o tom, co se děje ve všech úlech. U komerčních včelařů díky naší technologii pozorujeme snížení nákladů na pracovní sílu až o polovinu, což má samozřejmě velký dopad na podnikání v tomto odvětví,“ dodala Murphyová.

Tato technologie představuje významný posun oproti tradičním postupům, kdy se včelaři musí o stavu včelstva přesvědčit sami a vše kontrolovat ručně. Pro některé z největších firem v USA, které mají více než 90 tisíc včelstev, tak jde o výrazné ulehčení jinak velmi náročné práce.

Další společností, jež si klade za cíl snížit potřebu lidských zásahů do úlů, je izraelský start-up Beewise. Stojí za vytvořením velké konstrukce ve tvaru krabice poháněné solární energií, která pojme 24 včelstev.

Každý úl může včelař ovládat prostřednictvím aplikace v telefonu či tabletu, funguje ale i autonomně, bez pomoci člověka. Je vybaven řadou kamer, senzorů a robotických ramen, které společně přebírají činnosti, jako je kontrola přítomnosti škůdců, prevence rojení, a dokonce i medobraní, k nimž by jinak byla zapotřebí lidská ruka.

„V běžném dřevěném úlu je zhruba deset až 50 tisíc včel. V některých případech i dvojnásobek,“ prozradil šéf společnosti Beewise Saar Safra.

„To je spousta dat k analýze. Naše umělá inteligence dokáže ve zlomcích sekund identifikovat, co se děje a použít správné řešení problému,“ vysvětlil hlavní výhodu jejich technologie.

Za ještě ambicióznějším plánem vývoje včelí techniky stojí celoevropský projekt Hiveopolis. Zkoumá možnost umístit dovnitř úlů malé „vrtící se“ roboty, kteří by svým pohybem ovlivňovali chování včel. Ty totiž komunikují „tancem“, jenž slouží ke sdělení polohy dobrého zdroje nektaru.

Podle tvůrců futuristické technologie je projekt stále v ranném stádiu vývoje. Už nyní však prozradili, že na sklenici medu od včelstva dirigovaného malými roboty by mohla být nálepka s obrázkem z Google Maps označujícím místo, odkud včely braly nektar. Lidé by tak věděli, odkud přesně med pochází, což jistě ocení zejména spotřebitelé, kteří na zdravou přírodní pochoutku nedají dopustit.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované