Hlavní obsah

Prosadil se u čtyř premiérů. Kdo je nový šéf mocného úřadu Petr Mlsna

Foto: Profimedia.cz

Petr Mlsna měl dvakrát blízko k postu ministra spravedlnosti. Mluvit umí s politiky a funkcionáři napříč spektrem.

Reklama

23. 11. 2020 17:20

Vláda Andreje Babiše potvrdila nového šéfa antimonopolního úřadu. Je jím zkušený právník Petr Mlsna, který se prosadil do vysokých funkcí za čtyř premiérů. Silné postavení měl i ve fotbale za éry Miroslava Pelty.

Článek

Kontroverzní éra Petra Rafaje v čele antimonopolního úřadu končí. Vláda v pondělí posvětila, že vítězem výběrového řízení na post nového předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) se stal náměstek ministra vnitra Petr Mlsna.

„Vláda to odsouhlasila na základě výsledku výběrového řízení,“ řekl Seznam Zprávám vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). A později to na tiskové konferenci po jednání vlády potvrdil novinářům i premiér Andrej Babiš (ANO). „Čekal bych, že oceníte, že poprvé v historii bylo výběrové řízení, že to není straník. Bylo to absolutně transparentní,“ uvedl premiér.

Dodal, že do výběrového řízení se přihlásilo 11 uchazečů a všichni splnili kvalifikační předpoklady. Po individuálních pohovorech a hodnoceních získal Mlsna 86 bodů z možných 90.

Rafajovo odvolání navrhli v září prezidentovi Miloši Zemanovi premiér Babiš a vicepremiér Hamáček. Teď vláda Zemanovi předloží ke schválení Mlsnovo jméno. V říjnovém rozhovoru pro Mf DNES prezident Mlsnu označil za „velice vhodného kandidáta“, funkce se ujme na začátku prosince.

Kdo je Petr Mlsna, který se řízení vlivné instituce ujme po Rafajovi?

O tomto muži platí, že domluvit se umí s každým. A nezáleží na tom, jaká garnitura je zrovna u moci, ať už ve Strakově akademii, nebo na Hradě. Ač je mu teprve 41 let, už od roku 2009 se jméno právníka Petra Mlsny zmiňuje v kontextu vysokých politických pozic.

Dosavadního vrcholu své pracovní kariéry dosáhne nyní: získá křeslo šéfa jedné z nejmocnějších tuzemských institucí – antimonopolního úřadu.

Poprvé informaci o Mlsnově jméně na konci září přinesly Lidové noviny a že je relevantní, tehdy potvrdily Seznam Zprávám tři zdroje blízké vedení Úřadu vlády a prezidentské kanceláře. Ve funkci Mlsna nahradí dosavadního předsedu ÚOHS Petra Rafaje, který v důsledku řady kauz ztratil – pro něho klíčovou – podporu prezidenta Miloše Zemana.

Podle zdroje blízkého Babišovu poradnímu týmu se předseda vlády už v říjnu s Mlsnou sešel, aby jeho nástup do čela vlivného úřadu konzultoval. Ani Babiš, ani Mlsna však na dotazy ke schůzce redakci tehdy neodpověděli.

Úřednickým neministrem

Že si politici vybrali Petra Mlsnu do čela jednoho z nejdůležitějších úřadů, který rozhoduje o obchodech či veřejných zakázkách v řádu i stovek milionů, není s přihlédnutím k jeho dosavadní kariéře náhodné.

Jeho jméno se poprvé v hlavních článcích médií začalo objevovat v roce 2009. Po pádu vlády Mirka Topolánka (ODS) vybíral nově jmenovaný úřednický premiér Jan Fischer do svého týmu ministry a sám tehdy ukázal na teprve 30letého právníka, jenž v té době pracoval na Úřadu vlády jako ředitel odboru vládní legislativy.

Ačkoli se Petr Mlsna na první pokus nakonec ministrem spravedlnosti nestal, místo něho do vlády zamířila nominantka ODS Daniela Kovářová, nemusel smutnit. Od té doby začal jeho kariérní vzestup a střídal jednu vrcholnou pozici za druhou.

Když se k moci dostala vláda Petra Nečase (ODS), Mlsna se stal náměstkem ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (tehdy ODS, dnes TOP 09) a zároveň působil jako místopředseda Legislativní rady vlády. V letech 2011 až 2012 pak usedl do funkce náměstka místopředsedkyně vlády Karolíny Peake (nejdříve Věci veřejné, pak strana LIDEM).

Klepání na dveře soudu

A pak na konci roku 2012 premiér Nečas rekonstruoval vládu, místopředsedkyně kabinetu Peake se přesunula na Ministerstvo obrany a Petr Mlsna už zamířil do vlády: za novou stranu LIDEM se stal ministrem bez portfeje a po Peake převzal vedení Legislativní rady vlády.

„Je to velmi kompetentní a zkušený člověk,“ vyjadřuje se o Mlsnovi po letech Karolína Peake. „Při práci v Legislativní radě vlády mi byl se svými znalostmi a zkušenostmi právníka a legislativce vždy vynikající oporou,“ uvedla.

Už po krátkém vládním angažmá měl Petr Mlsna zamířit výše. Na začátku roku 2013 jej Nečasova vláda nominovala na post soudce Soudního dvora Evropské unie. Místo u soudu v Lucemburku mu však zhatilo právě členství ve vládě – soudci jej do svých řad nevzali, protože podle nich byl coby člen vlády politicky zatížený.

Nicméně začínající politik pak profesně přežil i pád Nečasovy vlády v polovině roku 2013 způsobený kauzou Nagygate. V úřednické vládě Jiřího Rusnoka si ho vybrala ministryně spravedlnosti Marie Benešová, která jej posadila do židle náměstka vládních legislativců.

I konec této vlády Mlsnova kariéra v politice přestála. V příštím kabinetu Bohuslava Sobotky (ČSSD) se nejdříve stal náměstkem ministra školství, v roce 2015 zamířil do náměstkovské pozice na Ministerstvu vnitra řízeném Milanem Chovancem (ČSSD). V této funkci působí dodnes, nedotkla se ho ani výměna vlády a nástup garnitury premiéra Andreje Babiše.

V první polovině roku 2018 dokonce mohl i povýšit, když se do sporu s Hradem dostal kvůli kauze ruského hackera Jevgenije Nikulina tehdejší ministr spravedlnosti Robert Pelikán z ANO.

Hrad tlačil, aby Nikulina, o jehož vydání žádaly i Spojené státy, vydal do Ruska, ale Pelikán to odmítal. A tak se v březnu 2018 začalo spekulovat, že by Pelikána na přání Hradu mohl vystřídat právě Mlsna. Ale i když nakonec Pelikán na konci března 2018 rozhodl o Nikulinově vydání do USA a týden nato v politice skončil, Petr Mlsna se ani napodruhé ministrem spravedlnosti nestal.

Na Pelikánovo místo na několik dnů nastoupila poslankyně ANO Taťána Malá, po jejím skandálu s opsanou diplomovou prací se do čela resortu dostal Jan Kněžínek.

Zelená je tráva

Vedle svého politického rozpětí Petr Mlsna v uplynulých letech prokázal, že důležité konexe si umí vybudovat i ve sportovním prostředí. Což vzhledem ke specifickým českým poměrům znásobilo sílu jeho postavení v zákulisí tuzemské politiky.

V roce 2016 se Petr Mlsna stal místopředsedou fotbalové komise rozhodčích vedené Polákem Michalem Listkiewiczem. Mlsnovu nominaci tehdy navrhl přímo šéf fotbalové asociace Miroslav Pelta, který měl k někdejšímu ministrovi blízko.

Pokud však Petr Mlsna přežil politické změny, v případě fotbalového prostředí narazil.

V roce 2017 se totiž Miroslav Pelta dostal do problémů kvůli své dotační kauze a za rok Poláka Listkiewicze nahradil v čele komise rozhodčích Jozef Chovanec, se kterým se Mlsna brzy dostal do konfliktů. Nakonec na protest proti poměrům ve fotbalové asociaci, kterou ovládl tábor současného místopředsedy asociace Romana Berbra, Mlsna v únoru 2019 komisi rozhodčích opustil.

„Jestli mám tohle zapotřebí? Ostatní možná nemají tolik síly vystoupit veřejně a otevřeně, protože se prostě bojí. Český fotbal ovládá strach,“ komentoval tehdy Mlsna svůj odchod.

Roli fotbalového arbitra si přitom na vlastní kůži vyzkoušel jako aktivní rozhodčí v první dekádě milénia. Jak však uvádí dobové materiály, kariéru na zelené trávě mu v roce 2007 zhatily fyzické testy. „Pokornému, Mlsnovi a Blaschkemu se staly osudnými sprinterské úseky na 200 a 50 metrů, kde byly limity 32, respektive 7,5 vteřiny,“ informovala tehdy ČTK ve zprávě o připravenosti fotbalových rozhodčích.

Sám na tento nezdar o několik let později vzpomínal s humorem. „Bylo to kolem Velikonoc a nebyl jsem zrovna ve formě, neudělal jsem poslední dvoustovku,“ řekl Lidovým novinám před čtyřmi lety.

Tlaky korporací

Teď tedy Petr Mlsna stane v čele mocného antimonopolního úřadu.

Vlivný advokát a šéf České unie sportu (ČUS) Miroslav Jansta míní, že někdejšího rozhodčího čeká v případě nástupu do vedení ÚOHS těžká práce.

„Je to špičkový právník a právní diplomat. Jestli se hodí na pozici šéfa ÚOHS? To musí vědět on sám. Co se ale týká jeho schopností, jde o jednoho z nejšpičkovějších legislativců v zemi. Spíše bych řekl, že je škoda, že není šéfem Legislativní rady vlády. Jde o to, aby měl sílu čelit tlakům korporací, protože ÚOHS je jediný hráč, který může upřesnit ekonomickou monopolizaci. Má právní vybavení, jde o to, jakou bude mít i vnitřní sílu tomu tlaku vzdorovat,“ řekl Seznam Zprávám Jansta.

Dnes již bývalý ředitel Transparency International David Ondráčka apeloval na vypsání otevřeného výběrového řízení. To vláda nakonec uskutečnila, Ondráčka si však myslí, že Mlsna byl od počátku favorit.

„Otevřené výběrové řízení by pro obnovu důvěry v ÚOHS bylo nejlepší, nalákalo by skutečné experty na soutěž a zakázky. Ale to je dnes sci-fi. Proto Hrad zákulisně s vládou hledají někoho svého. To Mlsna splňuje, je to loajální úředník. Chytřejší Rafaj není pro ÚOHS dobré řešení,“ komentoval v říjnu pro Seznam Zprávy Ondráčka.

Když před 15 lety coby fotbalový sudí spolurozhodoval Petr Mlsna zápas, dopustil se chyby, kvůli které mu bylo na dva zápasy řízení fotbalových zápasů zakázáno.

„V duelu Prachatice – Sparta B přehlédl asistent Mlsna ofsajd před vyrovnávacím gólem hostujícího mužstva,“ informovala v roce 2005 komise rozhodčích.

Teď Petra Mlsnu čeká mnohem složitější a významnější „posuzování pravidel“.

AKTUALIZACE: Profil Petra Mlsny jsme aktualizovali poté, co ho vláda potvrdila coby nového šéfa ÚOHS. Původní článek byl publikován 7. října 2020.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené