Hlavní obsah

Velká Británie chce ukončit volný pohyb osob v den brexitu. Nemá ale náhradní plán

Velká Británie řeší, jak se po brexitu změní pravidla volného pohybu občanů EU v zemi. (Video: Seznam.cz)

Ze dne na den – tak se s brexitem bez dohody změní pravidla volného pohybu občanů EU ve Velké Británii. K prvnímu listopadu chce ministryně vnitra Priti Patelová ukončit volný pohyb osob, tedy evropské právo usadit se kdekoliv v Unii. A to i přesto, že britská vláda zatím nemá žádný náhradní plán.

Článek

Ukončení volného pohybu občanů unijních států je dlouhodobou vládní politikou. Kabinet premiérky Theresy Mayové, kterou na konci července vystřídal v úřadě Boris Johnson, však plánoval přechodná opatření i v případě brexitu bez dohody. Ta měla trvat do prosince 2020 a zachovat některá stávající pravidla, připomněl server Politico.

Podle listu The Mail on Sunday ale ministryně vnitra Priti Patelová zadala úředníkům, aby našli způsob, jak ukončit volný pohyb osob už za osm týdnů. Do brexitu zbývá 73 dní. Server The Independent píše, že Patelová, která je zastánkyní rázné odluky země od EU, usiluje o ukončení volného pohybu, ačkoli není připraven žádný náhradní systém. Pro prosazení svého záměru chce obejít parlament, který by se proti tomu patrně postavil.

Šéfkomentátor Seznamu Jiří Hošek k brexitu. (Video: Seznam.cz)

Lidé ze zemí EU, kteří žijí v Británii, na úřadech žádají o status usedlíka. Ten mohou získat po pěti letech pobytu – a mají s ním alespoň částečně vyhráno, zákaz volného pohybu se na ně vztahovat nebude. Podobně jsou na tom i lidé, kteří získali dočasné povolení k pobytu, tedy ti, kteří v Británii pracují a žijí méně než 5 let.

Ve Velké Británie pobývá podle českého konzulátu v Londýně přes sto tisíc Čechů. Jiné informace ale uvádí tamní ministerstvo vnitra, podle toho v Británii žilo na konci července k 50 tisícům českých občanů. O dokumenty potřebné k pobytu zažádalo přes 13 tisíc Čechů, desítky tisíc lidí tam zatím zůstávají bez registrace – evropské zákony to dosud umožňovaly.

Brutální plán

Plán britského ministerstva vnitra zkritizovalo třeba sdružení the3million, které hájí zájmy 3,6 milionu občanů Unie žijících ve Spojeném království. Organizace jej označila za lehkomyslné politické gesto, které otevírá cestu k diskriminaci. Proti návrhu se ozvali i britští liberální demokraté, kteří rozhodnutí odsoudili s tím, že je brutální. O samotné ministryni vnitra Patelové řekli, že je absolutně odtržená od reality. Jde podle nich o „další kapitolu nekonečné ságy naprostého chaosu, který vláda dělá z brexitu“.

„Co by to znamenalo pro unijní občany, kteří žijí ve Spojeném království, odcestovali do zahraničí a pak se chtěli vrátit?“ řekl mluvčí liberálních demokratů pro otázky vnitra Ed Davey.

Vedlo by to podle něj k absurdním situacím, kdy například zdravotní sestra z unijní země, která bude během brexitu na dovolené v zahraničí, se nebude smět volně vrátit.

Exministr financí Sajid Javid o návrhu své nástupkyně řekl, že ukončit volný pohyb osob hned první den brexitu by nebylo praktické. A to v ohledu třeba na zaměstnavatele. „Bude potřeba nějaké rozumné přechodné období,” uvedl.

Podle zdroje The Independent chce Patelová ve vedení resortu vnitra přitvrdit. „Myslí si, že Javid vykonal skvělou práci, ale s novým ministrem a novými prioritami se musí udělat změny,” dodal zdroj britského listu.

Britská média nicméně spekulují, že zprávy o ukončení volného pohybu osob k 31. říjnu mají do Bruselu vyslat signál o nekompromisním postoji Londýna s cílem dosáhnout nových jednání o brexitové dohodě. To EU odmítá. Premiér Johnson opakovaně uvádí, že vyvede zemi z bloku stůj co stůj, tedy s dohodou o podmínkách tohoto kroku nebo i bez.

„Nikdo nevěří v benefity migrace pro naši zemi víc než já,” řekl Johnson v Dolní sněmovně poslancům před několika týdny bez zmínky o novém zákonu. A premiér i nadále kalí vody – jeho poradci podle něj budou pracovat na návrhu inspirovaném australským bodovým systémem, přičemž odmítl určit jakýkoli limit.

Doporučujeme