Hlavní obsah

Většina lidí chce třetí dávku, ale nemohou se k ní dostat, říká sociolog

Foto: ČTK

Daniel Prokop.

Reklama

18. 11. 21:51
aktualizováno • 19. 11. 11:56

Vyšší nemocenská, víc testování ve školách, testování očkovaných a ulehčení vakcinace třetí dávkou. To jsou recepty od sociologa Daniela Prokopa, který zkoumá chování lidí během pandemie covidu-19.

Článek

Vláda oznámila nová opatření proti šíření koronaviru, pro která se vžilo označení „bavorský model“. Premiér Andrej Babiš (ANO) ale sám řekl, že se vláda německou spolkovou zemí pouze inspirovala, že to není stejný systém. A právě tuto „nedůslednost“ kritizoval sociolog Daniel Prokop hned poté, co ministr zdravotnictví Adam Vojtěch ve středu předestřel chystaná opatření.

Prokop vede dlouhodobý výzkum nazvaný „Život během pandemie“. Spolu se svým týmem společnosti PAQ Research opakovaně sbírá a interpretuje data o nejrůznějších aspektech epidemie covidu. Například jaká pravidla jsou lidé ochotní dodržovat a proč, co by změnilo chování obyvatel, nebo proč a jak se mění postoj k vakcínám a ochota nechat si je píchnout.

Televize Seznam dnes po zveřejnění přesnějších parametrů chystaných opatření oslovila Prokopa s dotazem, co by bylo potřeba udělat, aby „česká varianta bavorského modelu“ skutečně splnila svůj účel.

„Je dobré, že vláda dodala prvky, jako je testování ve firmách. Povinnost OTN ke vstupu na pracoviště, to je také dobře, že udělali,“ říká sociolog.

Zároveň ale upozorňuje na nízkou nemocenskou pro lidi v izolaci. To ostatně kritizuje dlouhodobě, mimo jiné prosazuje i to, aby lidé po očkování měli nárok na několik dní nemocenské, pokud jim není dobře.

„Bylo by super, kdyby tam byla ta vyšší nemocenská a vyšší ošetřovné, protože český systém má problém, že demotivuje lidi od toho, aby zůstali doma nebo aby nechali doma děti, protože tím ztrácí příjem. Část lidí to například demotivuje od testování, izolací a podobně. To se tam musí dostat, aby to fungovalo,“ vysvětluje autor výzkumu.

A chybí mu ještě další důležitá věc, a to testování očkovaných v některých odůvodněných případech.

„V Bavorsku se snaží testovat lidi, kteří mají nemocné dítě, ale jsou očkovaní. Přesto je otestují. My nemáme velkou povinnost testování a karantén. V našich datech se ukazuje, že jen minimum očkovaných, i když třeba mají symptomy nebo byli v kontaktu s nakaženým, prochází testováním. Myslím, že to začíná být problém, že spousta lidí už má vakcínu velice dlouho, že virus mohou šířit i očkovaní. Už to říká i řada epidemiologů. Tohle už bychom měli také zvážit,“ navrhuje Prokop.

Co by ještě pomohlo? V čem je ještě bavorský systém důslednější než jeho česká varianta?

„Musí se vymáhat testování, musí se testovat ve školách. Bavoři testují ve školách opakovaně. Víme, že zejména antigenní testy mají krátkou platnost, proto oni někde testují děti i třikrát týdně. Zároveň je nutné kontrolovat kvalitu testů, protože zejména antigenní testy mají různou kvalitu. A podle mě je lepší testovat v práci neočkované a vyžadovat to jako podmínku vstupu na pracoviště, abychom motivovali k očkování,“ popisuje sociolog.

V našich datech se ukazuje, že jen minimum očkovaných, i když třeba mají symptomy nebo byli v kontaktu s nakaženým, prochází testováním. Myslím, že to začíná být problém, že spousta lidí už má vakcínu velice dlouho, že virus mohou šířit i očkovaní.
Daniel Prokop, sociolog

Jeho výzkum popisuje i zajímavý paradox – hodně lidí stojí o třetí dávku vakcíny, ale z různých důvodů ji ještě nemají, přestože už na ni mají nárok.

„Nám asi 70 % očkovaných po uplynutí šestiměsíční lhůty říkalo, že by chtělo booster, tedy 3. dávku. A přitom jenom 20 % těch, kteří už mají 6 měsíců od očkování, na ni chodí. Dochází tedy ke zpoždění, kdy se lidé očkují až v týdnech po uplynutí lhůty. Očividně je problém v tom, že jen menšina z těch, kdo chtějí, na ten booster chodí. Musíme otevřít očkovací centra, otevřít registrace třeba od 5. měsíce, aby s úderem 6. měsíce (po druhé dávce) měli všichni booster,“ dodává Prokop.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované