Článek
Dění ve Sněmovně sledují tento týden pozorněji než obvykle provozovatelé lyžařských středisek. Ve středu poslanci v prvním čtení pustili dál novelu, která podnikatelům v horách může prodražit zaměstnance, jež najímají zejména na zimní sezónu.
Podle nově navržené úpravy zákona o místních poplatcích totiž během dvou let citelně – více než osmkrát – vzroste výše ubytovacího poplatku, který za velkou část sezónních pracovníků musejí odvádět do obecních pokladen.
Dnes je to tak, že podnikatelé v rekreačních střediscích platí obci za sezónní zaměstnance poplatek z ubytovací kapacity ve výši od nuly až do šesti korun. Od příštího roku to však podle zmíněné novely může být až 21 korun a od ledna 2021 dokonce až 50 korun na hlavu.
Vláda novelu schválila loni v září a při její prezentaci uvedla, že díky ní budou mít obce možnost vytěžit víc peněz z cestovního ruchu. Autory předlohy nadto vede snaha zpoplatnit takzvanou sdílenou ekonomiku – tedy hlavně ve velkých městech oblíbené krátkodobé turistické pronájmy na platformě Airbnb.
Novela zákona samozřejmě počítá s výjimkami, které budou od placení poplatku osvobozeny. Lidé pracující na sezónních pracích byli v původním návrhu v tomto odstavci zahrnuti. V materiálu schváleném vládou však byl tento řádek vypuštěn.
Asociace horských středisek proto nyní mezi poslanci lobbuje, aby se tam během projednávání ve Sněmovně zase vrátil. „Snažíme se získat podporu, protože poplatek má podporovat cestovní ruch a tady by došlo k přesnému opaku,“ říká ředitel Asociace horských středisek Libor Knot.
Ze sezónních pracovníků, jichž se novela dotkne, žijí zase zejména podnikatelé v horských střediscích. Vlekaři, instruktoři lyžování, obsluha v barech na sjezdovce či v servisu, to vše jsou z velké většiny lidé najímaní dočasně na dobu zimní sezóny.
Například Skiareál ve Špindlerově Mlýně zaměstnává v zimní sezóně zhruba 650 lidí, a dvě třetiny z nich jsou právě sezónní zaměstnanci.
„Abychom je přilákali, nabízíme jim ubytování zdarma. Celkově nás jejich ubytování včetně poplatků vychází za sezónu na několik milionů korun. Jsou to pro nás obrovské náklady – a to nyní odvádíme poplatek ve výši šesti korun. To, že by měl poplatek vzrůst až na 50 korun, mi přijde úplně absurdní,“ říká ředitel Skiareálu René Hroneš.
Šest korun je maximální výše poplatku, který momentálně obce mohou vybírat. Za zhruba 400 sezónních zaměstnanců je to zhruba 72 tisíc korun. Pokud by se tam poplatek v roce 2021 zvýšil opět na maximum, tedy 50 korun, měsíční zásah do rozpočtu by byl v tomto počtu lidí už přes půl milionu.
Na otázku, jak by se taková situace promítla do cen skipasů a dalších služeb nebo naopak do možného omezení rozvoje areálů, odpovídá René Hroneš velice diplomaticky. „Mzdové náklady jsou jen jedna ze složek nákladů, které se nám zvyšují. Zvyšují se ceny energií, pohonných hmot, takže ten neustálý tlak na růst nákladů má samozřejmě vliv na veškeré naše další výdaje.“
Podle mluvčí ministerstva financí Šárky Šmolíkové požadovaly vypuštění výjimky pro sezónní pracovníky některé kraje, Moravskoslezský, Plzeňský a Královéhradecký (v prvním z nich vede kraj hejtman z hnutí ANO, ve zbývajících dvou jsou hejtmani ČSSD).
„Nesouhlas odůvodnily tím, že takové osvobození nemá sociální charakter a v praxi bude docházet k jeho zneužívání,“ vysvětluje mluvčí Šmolíková.
Dalším argumentem krajů podle ní byla domněnka, že sezónní pracovníci jsou v místě zaměstnáni déle než 60 dní, na které vybírání poplatku platí. „Uvedeným připomínkám Ministerstvo financí vyhovělo, a to především i s ohledem na skutečnost, že poplatek z pobytu, stejně jako ostatní místní poplatky, zavádí obce na svém území v samostatné působnosti obecně závaznou vyhláškou, ve které mohou stanovit další osvobození, a to s přihlédnutím k místním podmínkám a potřebám,“ dodává mluvčí.
Sjednocení poplatku od příštího roku má podle vlády pomoci obcím vytěžit více z cestovního ruchu. Obce doposud mohly vybírat maximálně šest korun za osobu a noc. Ty, které spadaly do kolonky „místo soustředěného turistického ruchu“, pak mohly vybírat až 15 korun denně na poplatku za lázeňský či rekreační pobyt. Takové rozložení podle ministrů nebylo fér vůči obcím, které nespadaly do míst soustředěného turistického ruchu, ale s turistickým ruchem na svém území měly zvýšené náklady, například s vyvážením odpadů či provozem infocenter.
Novela zákona je v současné době v prvním čtení v Poslanecké sněmovně. I přesto návrh počítá s tím, že první změny začnou platit už od ledna příštího roku.
