Hlavní obsah

Vláda navrhne Bruselu, aby poslal 6 miliard pro chemičku z Babišovy říše

Foto: Vojtěch Veškrna, Seznam.cz

Chemička Lovochemie žádá miliardy na nové kotle.

Reklama

21. 10. 6:00

Místo spravedlnosti pro Ústecko přijdou miliardy pro Agrofert nebo pro velké energetické firmy vlastněné státem či českými miliardáři.

Článek

Desítky miliard z Bruselu určené pro obnovu Ústeckého kraje budou inkasovat největší tuzemské koncerny.

Ve výčtu nechybí ČEZ, kde většinu akcií drží český stát, Unipetrol kontrolovaný polskou vládou, holding EPH Daniela Křetínského, akciovka Cínovecká deponie jeho miliardářského kolegy Karla Janečka.

A na nejdražší projekt, výměnu kotlů v chemičce Lovochemie za šest miliard, zase žádá podporu Agrofert vlastněný svěřenskými fondy Andreje Babiše.

Vyplývá to z vládního materiálu, který mají Seznam Zprávy k dispozici. Vláda dotační plán projednala minulý týden.

Severní Čechy se tak dočkaly spravedlnosti, po které tak dlouho volali místní občané. Jen vypadá jinak, než si představovali.

Československo a poté Česká republika totiž z pohledu místních dlouho rabovaly nerostné bohatství Ústeckého kraje. Tuzemskou spotřebu elektřiny pokrývá hnědé uhlí především z Ústecka ještě dnes z více než 40 procent, zároveň každý pátý místní občan čelí exekuci, kraj má nejvyšší úmrtnost a po Karlovarsku nejnižší vzdělanost.

Sliby, že stát peníze za vytěžené uhlí nahradí, patří k obvyklým volebním slibům, šance na obnovu kraje vyrostla v létě. Evropská unie našla čtyřicet miliard eur pro Fond spravedlivé transformace, z něhož by se mělo pomoci právě regionům dosud závislým na výrobě energie z uhlí.

Peníze jsou podle oficiálních dokumentů určeny především malým a středním firmám na výzkum, na obnovu životního prostředí, na vzdělávací programy a na nabídku pracovních míst.

V Česku plní podmínky kromě Ústecka ještě Karlovarsko a Moravskoslezský kraj. Jejich reprezentace po dohodě s ministrem průmyslu Karlem Havlíčkem sepsaly ještě před říjnovými volbami seznamy projektů, pro které je připraveno 180 miliard korun. Vláda návrhy předloží v Bruselu.

Politici z krajské opozice byli informacemi, které zjistily Seznam Zprávy, šokováni.

„Program měl být zaměřen na malé firmy,“ diví se chomutovský senátor Přemysl Rabas (SEN21) tomu, že projekty v miliardových hodnotách navrhují naopak největší podniky.

Některé z nich včetně Lovochemie, která patří pod Agrofert, a komořanské teplárny, která je součástí Křetínského EPH, argumentují tím, že životnímu prostředí prospěje, pokud si pořídí moderní energetické zdroje.

Unipetrol označuje za ekologický projekt své plány na výrobu energie z vodíku, ČEZ hodlá zaplatit z evropských peněz rekultivace, na které si měl ukládat rezervy ze svého zisku, případně postaví na výsypkách a odkalištích fotovoltaické elektrárny. Janečkův podnik hodlá těžit lithium z hlušiny cínoveckých dolů.

Pravidlo, že na evropské peníze nemají nárok, se tuzemské koncerny snaží obejít dlouhodobě.

Koaliční vlády ANO a ČSSD pro období 2014–2020 domluvily v Bruselu výjimku, podle níž mohou dostat podporu na čtvrtinu ceny svých projektů, které jsou nejvýš v řádu stovek milionů. Teď tuzemská vláda slibuje, že uhradí blíže neurčený podíl nákladů na projekty s řádově vyšším rozpočtem.

„Velké podniky představují na území uhelných regionů jedny z nositelů transformačních projektů a mají přínos pro tvorbu pracovních míst,“ argumentuje v předkládací zprávě ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

Senátor Rabas i jeho kolegové Alena Dernerová z Mostu či Zbyněk Linhart z Děčína (oba STAN) se pozastavují, že takřka veškeré dotace určené k transformaci kraje zdevastovaného energetickým průmyslem půjdou opět do energetiky.

Přitom ani autorům projektů není úplně jasné, k čemu je použít. Vůbec největší položkou je neurčitá „podpora komunitní energetiky“, na kterou chce získat až 38 miliard krajský úřad.

Na první pohled jde o utopický projekt zakládání energetických družstev, ve kterých si místní radnice a občanské iniciativy samy rozhodnou, jakou elektřinu budou nakupovat. Nejblíže realitě je poznámka, podle níž se vzniku družstev mohou účastnit energetické firmy, budou mít ovšem „minoritní podíl“, jak ujišťují autoři projektu.

„Kraj musí konečně žít jinak,“ ohrazuje se proti energetickým dotacím Rabas i jeho kolegové, kteří doporučují podporu vzdělávacím a zdravotnickým programům, případně sociálnímu bydlení.

Přístup Ústeckého kraje je ve srovnání s Karlovarskem a Ostravskem transparentní. Jak vyplývá z výše zmíněného vládního dokumentu, také jejich krajské reprezentace se chystají podpořit velké energetické firmy a chtějí z evropských peněz platit rekultivace, které měli podle zákona uhradit těžaři.

V materiálech pro vládu však neuvádějí, o jaké firmy se jedná.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené