Hlavní obsah

Vypálené miliony. Návrh Babišova poslance nahrává i Agrofertu

Zvýšení podílu lihu v benzínu bude mít za následek i drobné zdražení, pro některá stará auta může být nová směs s označením E10 i technický problém.

Reklama

19. 10. 7:30

Další střípek do seriálu o tom, jak moc je byznys současného českého premiéra Andreje Babiše provázaný s českým státem.

Článek

Je to možná nepřiznaný sen každého podnikatele, aby si jeho zboží a služby lidé museli kupovat povinně. O odbyt je tak postaráno.

V podobně zvýhodněné pozici jsou už řadu let výrobci biopaliv, protože zákon o ochraně ovzduší všem, kteří uvádějí na trh pohonné hmoty, nařizuje přimíchávat do fosilních paliv povinný podíl biosložky. Teď se pro ně situace na domácím trhu ještě zlepší, protože v benzínu by od příštího roku měl být ještě větší objem biolihu, než je dnes. Místo 4,1 % by měl zákon nově vyžadovat 8,8 %. U nafty, do níž se přimíchává tzv. MEŘO vyráběné z řepky, se nic nemění.

Změny mají vést k dalšímu snižování podílu fosilních paliv a ochraně klimatu. Jde ale i o další střípek do seriálu o tom, jak moc je byznys současného českého premiéra Andreje Babiše provázaný s českým státem.

K firmám, které na navýšení obsahu lihu a zavádění směsi s označením E10 pravděpodobně vydělají, bude totiž patřit i lihovar Ethanol Energy z Babišem založené skupiny Agrofert, ve které má i po převodu do svěřenských fondů premiérova rodina stále rozhodující vliv.

Právě Agrofert na českém trhu s biopalivy hraje prim. Zejména u MEŘO, avšak ani u lihu není firma, kterou má Babiš momentálně uloženu ve svěřenských fondech, druhořadým hráčem.

Mohl jsem nastrčit jiné

A aby hrozících střetů zájmů nebylo dost, legislativní změnu, kterou by měl již brzy projednat Parlament, navrhuje poslanec za Babišem vedené hnutí ANO Pavel Pustějovský. Jde o někdejšího výrobního ředitele chemičky DEZA ze skupiny Agrofert (nadále zůstává členem jejího představenstva).

Pustějovský navrhuje změnu zákona o ochraně ovzduší formou takzvaného přílepku k novele zákona o nouzových zásobách ropy. Vidí to prý jako vhodnou platformu, byť poslanecké praktiky přílepků byly pro svůj transparentní až partyzánský charakter v minulosti často předmětem kritiky.

Pustějovský ale důrazně odmítá, že by svým návrhem chtěl skrytě pomáhat právě Agrofertu. Jedinou motivací prý bylo, aby se Česko včas vyrovnalo se svými „zelenými“ závazky. Hlavně s plněním Evropskou unií předepsaných národních cílů obnovitelných zdrojů energie v dopravě.

„Máme k dispozici studii, z níž vyplývá, že pokud se mají snižovat emise CO2 a pokud se má v dopravě zvyšovat podíl obnovitelných zdrojů, nejsme oba dva cíle bez navýšení obsahu bioetanolu v PHM schopni splnit,“ prohlašuje Pustějovský.

V rozhovoru pro Seznam Zprávy odmítl, že by o celé věci někdy jednal se zástupci Agrofertu.

Prý vše vzniklo tak, že je jej oslovili zástupci České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu společně s náměstkem z Ministerstva průmyslu a obchodu René Nedělou. Podle poslance Pustějovského následovalo jednání i s lidmi z dalších ministerstev na sněmovním podvýboru pro energetiku, z něhož potom vzešel zmíněný pozměňovací návrh.

„Ano, mohl jsem místo sebe nastrčit kohokoliv jiného, aby ten pozměňovací návrh načetl nějaký jiný poslanec, ale nepřišlo by mi to férové. Už proto, že jsem předsedou podvýboru,“ nastiňuje poslanec Pustějovský možnost, jak se podezíravým otázkám mohl elegantně vyhnout.

Parťák od Dzurindy

Téměř jisté je, že právě Agrofert na změně vydělá. Kolik, to nelze dopředu odhadnout. Za loňský rok měla firma Ethanol Energy, která ve Vrdech na Kutnohorsku pálí líh z kukuřice, hrubý zisk 114 milionů.

„Firma žádný odhad (ohledně zisku) nemá, nijak s touto legislativní změnou nekalkuluje, proto žádné zlepšení ekonomiky z tohoto důvodu ani neočekává,“ reaguje na dotazy redakce mluvčí koncernu Agrofert Karel Hanzelka.

Upozorňuje přitom, že Agrofert dnes není jediným vlastníkem Ethanol Energy. Patří mu jen polovina akcií.

Druhou polovinu dle informací z obchodního rejstříku drží firma Enagro ze slovenského Leopoldova. Ta patří do skupiny Envien Group se sídlem na Maltě, přičemž v oblasti biopaliv má obchodní a výrobní podniky nejen na Slovensku (hlavně jde o podnik Meroco ze zmíněného Leopoldova, který dodává biopaliva do bratislavského Slovnaftu), ale i sesterské firmy v Maďarsku a Chorvatsku.

Konečným vlastníkem Envian Group je podle slovenských zdrojů právník Ján Sabol. Za první vlády Mikuláše Dzurindy (1998 až 2002) byl státním tajemníkem na slovenském ministerstvu hospodářství.

Dnes Sabolova skupina spolupracující s Agrofertem patří k hlavním hráčům na středoevropském trhu biopaliv.

Mimochodem příslušný pozměňovací návrh z pera poslance Pustějovského je doprovázen i zdůvodněním, v němž se uvádí, že benzín E10, se zvýšeným podílem biosložky, byl už zavedený právě na Slovensku a v Maďarsku.

„A je tedy z hlediska bezpečnosti a spolehlivosti zásobování tuzemského trhu žádoucí, aby s cílem minimalizovat veškerá možná rizika došlo ke sjednocení sortimentu benzínů s okolními zeměmi. V případě krizové situace v podobě výpadku tuzemských rafinerií by tak mohla být značná část tuzemských čerpacích stanic, zejména na Moravě, zásobována dodávkami benzinu E10, vyrobeného například v bratislavské rafinerii Slovnaft,“ napsal Pustějovský v odůvodnění k pozměňovacímu návrhu.

Vzhledem k výše uvedenému je zřejmé, že takto načrtnutá mezinárodní spolupráce by zahrnovala i spřízněné podnikatelské subjekty.

Jedničkou je Tereos

Lihovar Ethanol Energy, který Andrej Babiš odkoupil v roce 2011 (ještě před svým vstupem do politiky) od miliardáře Otakara Moťky, v tuto chvíli ale není nejvýznamnějším výrobcem biolihu v Česku. Tím je dle dostupných informací cukrovarnická skupina Tereos TTD se sídlem v Dobrovici na Mladoboleslavsku. Ta líh pálí z cukrové řepy.

I státem ovládaná firma Čepro od ní nyní nakupuje zdaleka nejvíce. Teoreticky by tak skupina Tereos TTD, ovládaná nadnárodním kapitálem, měla mít na navýšení biopříměsi v benzínu ještě větší zájem než Ethanol Energy.

„My jsme za to nijak zvlášť nelobbovali. Naše firma na tom, ano, není nijak bytostně závislá,“ uvedl však v krátké reakci šéf Tereos TTD Oldřich Reinbergr. On pro změnu argumentuje tak, že líh se povinně přimíchává v podobném objemu i v západoevropských zemích. Jmenoval Švýcarsko, Německo a Francii.

V prvním pololetí letošního roku nakoupila státní akciová společnost Čepro, pod níž patří i benzinové pumpy EuroOil, 64 % biolihu právě od od skupiny Tereos. Dalších 26 % jí dle sdělení samotné firmy dodala česká pobočka maďarské firmy MOL. Od Ethanol Energy ze skupiny Agrofert tak letos zatím odebrala „jen“ 10 % potřebného lihu, který do benzínu přimíchává na svých terminálech.

Nákupy se ale každým rokem mění v závislosti na výsledku soutěží, za loňský rok Ethanol Energy do firmy Čepro dodal zhruba 26 % lihu.

Firma Ethanol Energy ale dnes dodává i jiným odběratelům. Kterým konkrétně, je ale obchodním tajemstvím. Mluvčí Agrofertu Hanzelka naznačuje, že zdaleka nejde jen o firmy z petrolejářské branže, ale třeba také o výrobce nemrznoucích směsí či výrobce pitného lihu. Část své produkce letos uplatnila i při výrobě dezinfekce Anticovid.

„Čepro není ani jediným, ani hlavním odběratelem produktů společnosti Ethanol Energy. Z logických důvodů korektního obchodního chování nebudeme přehled zákazníků kterékoli naší společnosti zveřejňovat ,“ podotkl k tomu mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka.

Aby předešel dalším spekulacím o obchodních zájmech Agrofertu na zvýšení minimálního podílu biosložky, upozorňuje také, že lihu je už dnes v benzínu více, než je obecně známo. A to i ve formě některých „polotovarů“ jako ETBE. „Odhad nárůstu spotřeby na dvojnásobek je tudíž přemrštěný a zavádějící,“ dodává k plánovaným zákonným změnám mluvčí Hanzelka.

Už se chystáme

Ačkoliv návrh poslance Pustějovského na zvýšení biosložky zatím nebyl schválen, firmy se už na zvýšené přimíchávání pomalu chystají. Zmiňované Čepro nevyjímaje. „Připravované navýšení podílu biosložky v benzínu jsme očekávali. Naše společnost je technicky i obchodně připravena, že k navýšení dojde v průběhu roku 2021,“ sdělil redakci generální ředitel Jan Duspěva.

Kdo na chystané změně zákona byznysově nejvíce vydělá a kdo může o peníze spíše přijít, se ukáže z dalších hospodářských výsledků.

Povinnost přimíchávat líh se v Česku dotkne i skupiny Unipetrol, která patří pod polské rafinérské a petrochemické uskupení PKN Orlen. Součástí jejího byznysu jsou i pumpy Benzina.

Firma zatím neuvádí, co všechno ve věci podniká a odkud ona líh bude brát. „Legislativní proces v této oblasti bedlivě sledujeme a na případné změny budeme adekvátně reagovat,“ uvedl v obecné rovině mluvčí Unipetrolu Pavel Kaidl.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené