Hlavní obsah

Za deset let králem biopaliv. Cesta Babišova Agrofertu z nuly až na vrchol

Foto: Profimedia.cz

Agrofert založený současným českým premiérem Babišem se snaží kritiky přesvědčit, že českou krajinu řepkou nezamořuje.

17. 5. 6:00

Holding Agrofert založený nynějším premiérem měl loni u státní firmy Čepro podíl na dodávkách biosložek 54 %. Menšími konkurenty mu jsou jen dovozci. Výrobci biopaliv druhé generace se navzdory tlaku EU v ČR zatím neprosadili.

Článek

Návštěvníkům loňského agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích se hned u hlavního vchodu do areálu naskytl poněkud bizarní obrázek. Hostesky kolemjdoucím rozdávaly malé brožurky „Řepka - fámy a fakta“ se žlutou přelepkou a nápisem „Co se v médiích nedozvíte“.

Koncern Agrofert, pod nějž mimo jiné patří i velká mediální divize v čele se dvěma českými deníky, se touto formou snažil uvést na „pravou míru“ informace z tisku ohledně pěstování řepky a výroby biopaliv.

Text se mimo jiné snaží vyvrátit názory, že Agrofert založený současným českým premiérem Andrejem Babišem zamořuje českou krajinu řepkou a že všechna řepka v bionaftě je od Agrofertu.

„Řepka roste zhruba na 16,7 % obdělávaných polí České republiky. Pouze 0,8 % všech osetých ploch pak připadá na řepku na polích Agrofertu… Českou biosložku obsahuje pouze přibližně 50 % paliv na českých čerpacích stanicích, zbytek je z dovozu!“ relativizuje brožurka pozici žlutě kvetoucí olejniny na českých polích i roli Agrofertu při jejím zpracování.

Foto: Jiří Pšenička

Agrofert uvádí na pravou míru zprávy z médií.

V textu už ale není nikde uvedeno, že Česko má na polích jednoznačně největší zastoupení řepky v rámci celé Evropské unie. A že Agrofert má sice jistou konkurenci v podobě několika importérů, ale doma má na výrobu metylesteru řepkového oleje (MEŘO), který se přimíchává do nafty, faktický monopol.

Plynulý odbyt produkce mu zajišťuje zákon o ochraně ovzduší s povinným přimícháváním biosložek do PHM, který přesně před deseti lety v podobě vyhovující Agrofertu parlamentem prolobboval právě současný český premiér a jeho lidé.

Dovozci v druhém sledu

MEŘO z řepky v Česku původně dělalo mnohem vícero firem, stejně jako finální směsnou bionaftu, a to už od první poloviny devadesátých let, kdy tehdejší lidovecký ministr zemědělství Josef Lux ve vládě premiéra Václava Klause odstartoval takzvaný Oleoprogram. Archivní články například uvádějí, že v roce 1997 bylo u nás 17 výroben MEŘO.

Většina producentů biopaliv během 25 let postupně odpadla.

„Skončili jsme s tím už před dávnými lety, někdy za ministra zemědělství Jana Fencla (ve vládě Miloše Zemana 1998-2002 - pozn. red.), kdy začal být problém dostat se k surovině,“ vzpomíná Miroslav Anděl, spolumajitel zemědělského holdingu ADW z Krahulova na Třebíčsku.

Babišův Agrofert do biopaliv naskočil mnohem později. Klíčovým okamžikem byl červen roku 2009, kdy na zelené louce dokončil nový závod Preol v Lovosicích. Předtím se dlouho marně snažil odkoupit jiného zpracovatele řepky - ústeckou Setuzu navázanou na podnikatele Tomáše Pitra. Nakonec trh opanoval i bez ní.

Galerie: Odpůrci biopaliv se před Sněmovnou střetli s Babišovým lobbingem (květen 2010)

Neochvějnou vůdčí pozici Babišem založené skupiny v oblasti biopaliv názorně dokreslují čísla ze státem plně ovládané společnosti Čepro, které hraje klíčovou roli na domácím trhu s ropnými produkty. Statistiky za loňský rok, které si Seznam Zprávy vyžádaly, ukazují, že ze 170 tisíc metrů krychlových metylesterů mastných kyselin (FAME), které Čepro od dodavatelů loni nakoupilo, dodal téměř 48 % lovosický Preol.

K tomu je třeba ještě připočíst přes 6 procent, které Čepro nakoupilo od podniku Primagra z Milína na Příbramsku, který též patří do koncernu (Babiš Primagru získal v roce 2009, kdy koupil konkurenční skupinu Agropol Jiřího Malúše). Celkový podíl Agrofertu na dodávkách do Čepra za loňský rok tak činí 54 %.

Pravdou je, že v minulosti měl Agrofert v některých obdobích i vyšší podíl, ale oproti roku 2018, kdy to bylo jen necelých 46 %, se role Agrofertu opět zvedla.

Žádný z dalších dodavatelů Čepra tak významnou pozici nemá. Jedině firma P3CHEM se sídlem v Líbeznici u Prahy, která loni dodala téměř 28 % biosložky. Ta ji ale do Česka importuje, jak uvádí její jednatel Miroslav Čacký.

„Biopaliva nevyrábíme, pouze nakupujeme u renomovaných výrobců v cizině a prodáváme do Čech firmám jako MOL ČR, Unipetrol a Čepro. Detaily obchodního charakteru z pochopitelných důvodů nesdělujeme,“ reagoval na dotaz Čacký.

Biopaliva z odpadů se zatím nechytají

Metylestery mastných kyselin (FAME) výhradně z dovozu dle dostupných informací Čepru loni dodaly i zbylé firmy.

Mají vesměs už jen zanedbatelné podíly.

Výjimku tvoří firmy Temperatior a Chemoprojekt. I když dodaly loni Česku miniaturní objemy (Temperatior 114 metrů krychlových FAME, Chemoprojekt 28 metrů krychlových FAME), obě společnosti vyrábějí v Česku.

Temperatior v Liberci, v areálu, kde se dříve biopalivy zabývala mediálně propíraná firma Oleo Chemical, s jejímiž zakladateli se pustili do války Babišovi spojenci z příbramské firmy Ravak.

Chemoprojekt zase v Ústí nad Labem, kde kdysi řepku na biopalivo zpracovávala již zmíněná „Pitrova“ Setuza a po ní firma Kratolia.

Pohrobci po zkrachovalých konkurentech Agrofertu se už ale věnují jen tzv. biopalivům druhé generace. Ta se už nevyrábějí z běžné zemědělské produkce na orné půdě, nýbrž z nejrůznějších organických odpadů. Od dřevních po ty kuchyňské. Temperatior vyrábí FAME z živočišných zbytků, takzvaného kafilátu, Chemoprojekt zase z fritovacích olejů.

Ačkoliv v rámci Evropské unie skrze směrnice neustále sílí tlak, aby členské země právě biopaliva druhé generace upřednostňovaly a první generaci potlačily, s českým trhem to zatím nic podstatného neudělalo.

Klíčové okamžiky pro biopaliva v Agrofertu

Duben 2009 - Babišův Agrofert kupuje konkurenční skupinu Agropol, v níž je i Primagra Milín s výrobou MEŘO.

Červen 2009 - Babišův Agrofert slavnostně otevírá nový závod na zpracování řepky Preol v Lovosicích.

Květen 2010 - Parlament pod lobbistickým tlakem Andreje Babiše schvaluje novelu zákona o ochraně ovzduší, která zvyšuje povinný podíl biosložek v PHM.

Květen 2011 - Babišův Agrofert kupuje závod na výrobu biolihu Ethanol Energy ve Vrdech.

Únor 2015 - Po akci „daňové kobry“, v době, kdy je Andrej Babiš ministr financí, se zastavuje výroba biopaliva z řepky v ústeckém závodě firmy Kratolia, která byla hlavním a také posledním přímým konkurentem Agrofertu.

Obě české firmy zaměřené na biopaliva druhé generace, Temperatior i Chemoprojekt, téměř veškerou svou produkci vyvážejí. Problém na českém trhu je podle manažerů i v tom, že je pro ně těžké vejít se do současných českých norem, na rozdíl od zemí západní Evropy.

„Výsledný produkt, FAME, prodáváme především velkým společnostem s rafineriemi v italské Savoně nebo v nizozemském Rotterdamu. V těchto zemích je o naši produkci velký zájem, protože to odběratelům přináší i daňové zvýhodnění oproti biopalivům první generace,“ poukazuje finanční ředitel a jednatel firmy Temperatior Pavel Krtek.

Věří, že časem budou mít větší odbyt i doma, kde zatím Čepru dodali jen testovací dodávky. „Domluvili jsme se na tom, že začnou naše FAME postupně zkoušet přimíchávat do jejich produkce paliv, z čehož pramení i ten zatím nízký objem dodávek. Uvidíme, kam se nám podaří se vzájemně posunout,“ dodává manažer Krtek, který v minulosti řídil České dráhy.

O zatím pouze testovacích dodávkách pro Čepro hovoří i majitelé Chemoprojektu. „Letos už by to ale mělo být ve větším objemu než loni,“ podotýká šéf správní rady Tomáš Plachý starší.

Mimochodem právě Plachého firma Chemoprojekt kdysi Babišovi na klíč postavila lovosický Preol. Vybudovala ještě dříve i provoz v Ústí, kde nyní sama vyrábí, původně pro Setuzu. Následující provozovatel, firma Kratolia, skončila neslavně s biopalivy v roce 2015, po zásahu speciálního útvaru „daňová kobra“. A to v éře, kdy byl ministrem financí Andrej Babiš. Takto se Chemoprojekt nakonec dostal k byznysu, který původně zařizoval pro jiné.

Ziskové MEŘO, ztráta v lihu

Pro koncern Agrofert, který nynější premiér v roce 2017 převedl do svěřenských fondů, představuje výroba biopaliv poměrně významný zdroj výdělků. Za poslední zveřejněný rok 2018 lovosický Preol vykázal zisk 164 milionů korun, sesterská Primagra 42 milionů.

Preol a Primagra nejsou ale jedinými výrobci biopaliv ve skupině Agrofert. Ještě je tu firma Ethanol Energy se sídlem ve Vrdech na Kutnohorsku. Ta nevyrábí FAME (MEŘO), ale pálí líh. A to z kukuřice. Výsledný bioetanol se pak přidává do motorového benzínu.

V tomto sektoru není Agrofert jedničkou. Jak ukazují čísla z Čepra, více lihu dodávají cukrovary Tereos TTD se sídlem v Dobrovici na Mladoboleslavsku. Mají v dodávkách nadpoloviční podíl. Ethanol Energy, který v roce 2018 dokonce vykázal stamilionovou ztrátu, jen čtvrtinový.

Lihovar ve Vrdech koupil Andrej Babiš v roce 2011 od jiného českého miliardáře Otakara Moťky. Bylo to další Babišovo želízko v ohni na slibně se rozvíjejícím trhu, když se mu o rok dříve podařilo v parlamentu prosadit navýšení podílu biosložek. Novela zákona o ochraně ovzduší tehdy zvedla minimální podíl u benzinu z původních 3,5 na 4,1 % a u motorové nafty ze 4,5 na rovných 6 %. Tak je tomu dodnes.

Video: Letecké záběry žluté české krajiny

Letecké záběry žluté české krajiny (z roku 2019). (Video: Šimon Hrazděra, Jan Marek)

Otočka na ministerstvu

Tak jak plyne čas, sílí i v Česku hlasy proti systému, kdy se do pohonných hmot přidává část zemědělské produkce coby náhrada za fosilní paliva. I při pěstování a zpracování řepky a kukuřice totiž ke spalování fosilních paliv dochází, tudíž efekt pro ovzduší je velmi diskutabilní.

Opoziční poslanci loni na jaře pod vedením Pirátů usilovali o to, aby povinné přimíchávání biosložek do benzinu a nafty bylo ze zákona o ochraně ovzduší vyškrtnuto a plnění ekologických závazků tak mohlo být zabezpečeno i jinými formami. Česko sice musí nejpozději tento rok používat v dopravě 10 procent energie z obnovitelných zdrojů, nikde ale není psáno, že prim musí hrát biopaliva z řepky a kukuřice.

Pro zrušení povinného přimíchávání bylo původně i Ministerstvo dopravy, tehdy ještě vedené Danem Ťokem (ve vládě za Babišovo ANO). „Existuje však již velké množství důkazů o tom, že biopaliva první generace se nepodílí na snižování emisí skleníkových plynů, ba naopak,“ stálo v původním stanovisku ministerstva.

Po čtyřech dnech ale Ťokovo ministerstvo překvapivě otočilo a změnu odmítlo.

Proti se postavil premiér Babiš i ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD). Ten prohlásil, že změna by nepřinesla pokles zájmu o pěstování řepky, ta by prý šla na vývoz. „Otázka je, čím by se to nahradilo i z hlediska regulace ochrany životního prostředí,“ uvedl Toman. „Já si myslím, že bychom se měli věnovat vývoji biopaliv druhé a třetí generace a až to budeme mít, tak to nahradit, ale v tuhle chvíli na to nejsme připraveni,“ nevidí Toman zatím prostor a důvod pro změnu.

Sněmovna opoziční návrh v souladu s postojem Babišovy vlády zamítla, a to velmi těsnou většinou. Vládní koalici ANO a ČSSD nakonec musely pomoci hlasy části poslanců KSČM.

Zatím tedy nic nenasvědčuje tomu, že by solidně ziskový byznys Agrofertu, který před deseti lety pomohl současný premiér prolobbovat, mohl být něčím ohrožen.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené