Hlavní obsah

Babiš je schizofrenní, ve vládní krizi popírá sám sebe, hodnotí situaci okolo Šmardy ústavní právník

Ústavní právník Jan Kysela k situaci ohledně sporu o ministra kultury. (Video: Seznam.cz)

Premiér Andrej Babiš (ANO) ostře otočil v kauze jmenování Michala Šmardy (ČSSD) na post ministra kultury. Návrh sice prezidentovi podal, nyní se od něj distancuje, což je podle profesora ústavního práva Jana Kysely schizofrenní chování. V právní rovině je ale potřeba „vyčistit stůl“, jinak nelze jmenovat nového ministra kultury. Prezident se tak podle Kysely pohybuje dlouhou dobu za hranicí Ústavy, s čímž nesouhlasí profesor Právnické fakulty v Praze Aleš Gerloch.

Článek

Páteční vyjádření Andreje Babiše otočilo vládní krizi novým směrem. Předseda hnutí ANO se postavil na stranu prezidenta Miloše Zemana, který o pár dní dříve požádal ČSSD, aby navrhla jiného kandidáta. I když premiér prezidentovi podal návrh, ve kterém je jasně napsáno, že kandidátem na nástupce odvolaného šéfa kultury Antonína Staňka (ČSSD) je Michal Šmarda.

Podle profesora Jana Kysely by se chování premiéra dalo z lékařského hlediska popsat jako schizofrenní. „Premiérovi Andreji Babišovi se daří být v rozporu sám se sebou, udělá něco, co následně sám popře,“ řekl v sobotu pro Seznam Zprávy.

Otázkou zůstává, co bude s podaným návrhem. Z pátečního negativního vyjádření Andreje Babiše vůči jmenování Šmardy se podle Kysely nedá vytušit, zda návrh stáhne. „Celé páteční vystoupení bych bral pouze jako mediální vyjádření, ale formálně nic řečeno nebylo,“ hodnotil situaci právník Aleš Gerloch. Toho se mimochodem snažil Zeman v minulosti prosadit do Ústavního soudu, Senát ale jeho nominaci zamítl.

Podle Kysely je jasné, že se jedná o značně neobvyklou situaci, která se nikdy nestala a dá se brát jako ústavní prohra. S tím souhlasí také exministr a bývalý předseda TOP 09 Miroslav Kalousek, podle kterého je celá situace dadaismus, jenž nelze komentovat.

Návrh podle Kysely stále visí ve vzduchu, neboť prezident nikdy neučinil formální kroky a návrh neodmítl v tom smyslu, že by vystavil negativní rozhodnutí. „Buď musí prezident republiky návrh odmítnout, což by bylo protiústavní, ale alespoň by se vyčistil stůl, nebo ho musí předseda vlády vzít zpátky, což se k dnešnímu dni nestalo,“ komentoval Kysela. S postupem souhlasí i Gerloch, který dodává, že pokud by tento postup nebyl dodržen, nemohly by se další kroky podnikat.

Miloš Zeman se ale za hranou Ústavy podle Kysely pohybuje už přes dva měsíce, kdy se stále nerozhodl vyhovět návrhu premiéra a celá situace je tak podle něj neurčitá až rozplizlá. Gerloch ale podotýká, že Miloš Zeman se chová zcela v dikci Ústavy. „Prezident republiky nejedná za hranou Ústavy, neboť narozdíl od odvolávání členů vlády, kde prezident nemůže mít výhrady, tak u jmenování jsou výhrady přípustné,“ hodnotil prezidentovy kroky Gerloch.

Ústavní právník Aleš Gerloch k situaci ohledně sporu o ministra kultury. (Video: Seznam.cz)

Při jmenování členů vlády je podle Gerlocha přípustné, aby prezident nevyhověl návrhu premiéra. „Tvrdí se, že prezident musí návrh přijmout, ale z Ústavy to neplyne, i když to tvrdí politici a právníci. V Ústavě ale žádná taková věta není, prezident tedy není návrhem vázán,“ uvedl pro Seznam Zprávy Aleš Gerloch. „Ústava říká, že premiér navrhuje a tím, kdo rozhoduje, je prezident,“ uzavřel Gerloch.

Ústavní právník Jan Kysela ale upozorňuje na to, že to není poprvé, co dvojice Babiš a Zeman jednají za hranou Ústavy. „Jedná se o velmi vynalézavou dvojici, což jsme mohli vidět loňský rok v kauze nejmenování Miroslava Pocheho ministrem zahraničí,“ uvedl Kysela. Prezident v tu dobu dal Babišovi jasně najevo, že nechce, aby se Poche stal ministrem, premiér proto vybral alternativního kandidáta, předsedu ČSSD Jana Hamáčka. Podle Kysely se jasně ukázalo, že Zeman není pasivní hráč, neboť tímto krokem sestavoval vládu prezident a ne premiér, což je proti Ústavě České republiky.

Obdobnou situaci k současné vleklé vládní krizi nepamatuje Kysela ani Kalousek. Podle něj se k tomu trochu přibližuje vládní krize z roku 2011, kdy bývalý premiér Petr Nečas (ODS) a někdejší prezident Václav Klaus měli spor ohledně odvolávání členů vlády. „Petr Nečas chtěl v tu dobu odvolat tři ministry vlády, což se Klausovi nelíbilo. Nakonec to ale dopadlo tak, že premiér své požadavky modifikoval a vzal je zpět,” komentoval Kysela. Kalousek si také nevybavuje, že by se něco takového stalo. „Vzpomínám si pouze na to, že prezidenti Havel nebo Klaus měli výhradu k ministrům a oddalovali jmenování, ale nakonec kandidáty vždy jmenovali,“ komentoval exministr Kalousek.

Doporučujeme

Další zprávy